Pátek, 29. března 2024

Nesuďme jádro příliš zbrkle

Nesuďme jádro příliš zbrkle

Když nedávné zemětřesení s následnou tsunami zničilo některé části Japonska, zprávy o obětech na životech se rychle dostaly do stínu celosvětových obav z radioaktivního spadu z jaderné elektrárny Fukušima I. Tyto obavy byly pochopitelné: radiace je velmi děsivá. I já vyrůstal v Dánsku v době, kdy společnost prostupoval strach z jaderné energie. Naše nejnovější obavy z jádra však mají širší důsledky, zejména pro nabídku energie a naši touhu zbavit se závislosti na fosilních palivech. V době přírodní katastrofy se lze těžko dívat na události s odstupem, abychom si o nich udělali širší obrázek; taková snaha může působit hrubě. Některá fakta bychom však neměli přehlížet.

Opatrnost ano, ale nenadělat více škody než užitku

Všechny země s jadernými elektrárnami by samozřejmě měly přezkoumat bezpečnostní opatření v těchto komplexech s ohledem na japonskou katastrofu, která vyvolala pochopitelné otázky o výběru lokalit pro jejich výstavbu. Je zřejmé, že elektrárny situované poblíž oblastí ohrožených tsunami je zapotřebí přehodnotit. Některé země také provozují jaderné elektrárny v znepokojivě těsné blízkosti seizmických zlomů - a velkých měst.

Zatímco však americký prezident Obama rychle potvrdil orientaci své země na jadernou energetiku, některé evropské vlády zbrkle rozhodly o okamžitém zmrazení všech nových jaderných projektů a v případě Německa o neprodloužení životnosti současných reaktorů. V Německu to způsobí výpadek produkce, který se nepodaří nahradit z alternativních zdrojů, takže Němcům v podstatě nezbude nic jiného než zvýšit závislost své země na energii z uhlí.

Na uhlí pohlížíme jako na znečišťující, ale v porovnání s jadernou energií víceméně "bezpečný" zdroj energie. Přesto pouze v Číně zahyne při důlních neštěstích více než 2000 lidí ročně - a uhlí je hlavním původcem smogu, kyselých dešťů, globálního oteplování a škodlivých látek v ovzduší. Očekává se, že roční uhlíkové emise Německa se v důsledku posledního rozhodnutí zvýší o plných 10 %. Zavře-li Německo své jaderné provozy, nemá pro ně nízkouhlíkovou alternativu a totéž platí i pro většinu dalších zemí. Alternativní zdroje energie jsou příliš drahé a zdaleka ne dost spolehlivé na to, aby mohly nahradit fosilní paliva.

Musíme zvažovat všechna fakta, ne jen ta vybraná

Ačkoliv se dnes hledí především na bezpečnostní otázky, naráží výstavba nových jaderných zařízení také na námitku, že je velmi drahá. Nové jaderné elektrárny mají vysoké počáteční náklady (což může být politicky špatně průchodné) včetně velmi složitého, pomalého a obtížného procesu plánování. Po dokončení je tak celková cena jaderné energie vyšší než u nejlevnějšího zdroje fosilních paliv.

A pak je zde otázka zachování současných provozů. Zastavení činnosti jaderných reaktorů v nás možná vyvolá pocit většího bezpečí, ale měli bychom připustit, že to v mnoha případech bude znamenat nutnost nahradit ztracený výkon větší závislostí na uhlí, což přinese vyšší emise přispívající ke globálnímu oteplování a také vyšší počet úmrtí v důsledku těžby uhlí a znečištění ovzduší. Vezmeme-li navíc v úvahu, že výstavba současných provozů už je zaplacená, mezisklady vyhořelého paliva už fungují a vysoké náklady na uzavření reaktorů bude nutné zaplatit bez ohledu na jejich načasování, jsou aktuální provozní náklady velmi nízké - cena za kilowatthodinu je v porovnání s náklady nejlevnějších fosilních paliv poloviční, nebo i nižší. Dlouhodobou odpovědí je tak rozsáhlejší výzkum a vývoj - nejen v oblasti bezpečnější jaderné energie příští generace, ale i energetických zdrojů, jako jsou slunce a vítr.

Během protestů vyzývajících politiky, aby reagovali na klimatické změny, se ujalo skandování: "Bez uhlí, bez plynu, bez jádra, bez řečí!" Když však sečteme bez hysterie všechna reálná fakta, pak je tvrdá realita taková, že si zatím nemůžeme dopřát luxus nevyužívat energii z uhlí, zemního plynu a jádra. Dokud se nám nepodaří najít rozumnou alternativu.

AUTOR: Bjorn Lomborg

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů