Merkelová: Do 11 let se zbavíme jádra

Německo plánuje, že do roku 2022 zcela utne výrobu elektřiny z jaderných zdrojů a odstaví všech 17 reaktorů v zemi. Do té doby postupně přejde na alternativní zdroje energie. Po jednání s premiéry německých spolkových zemí to v pátek uvedla kancléřka Angela Merkelová. Právě její vláda přitom před půl rokem rozhodla o prodloužení životnosti všech jaderných bloků v zemi o 12 let.

"Jadernou energetiku chceme všichni co nejrychleji opustit," prohlásila Merkelová, podle níž o definitivním termínu odstavení jaderných reaktorů rozhodne Spolkový sněm v průběhu června.

Kancléřka odůvodnila novou energetickou strategii událostmi v Japonsku, kde vlna tsunami na počátku března těžce poškodila jadernou elektrárnu Fukušima. Podle analytiků ale souvisí obrat Merkelové s její porážkou v nedávných zemských volbách v Bádensku-Württembersku. Ve volbách zvítězili Zelení, kteří dlouhodobě usilují o to, aby se Německo vzdalo jádra co nejdříve.

Proti výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách je podle průzkumů většina Němců. Jaderné zdroje jsou ale v Německu zatím nepostradatelné. Loni vyrobily skoro čtvrtinu (23,3 procenta) veškeré spotřebované elektřiny. V případě energie z alternativních zdrojů to bylo 17 procent.

Němečtí zákonodárci teď počítají s tím, že energie z jádra bude nejprve postupně nahrazena elektřinou z plynových a uhelných elektráren. V roce 2050 by pak Němci měli čerpat elektřinu z 80 procent z větrných nebo solárních zdrojů.

Za bláhový označují tento scénář velké firmy, které v Německu provozují jaderné reaktory, a to hned ze dvou důvodů. Podle šéfa RWE Jürgena Grossmanna nejsou severní a pobřežní oblasti Německa, kde má v budoucnu stát nejvíce větrných elektráren, dostatečně propojeny se zbytkem země. Jak upozornil, současná infrastruktura by nebyla schopna nahradit výpadek jaderné energie. Vybudovat odpovídající síť podle něj navíc bude velmi finančně nákladné.

Německá energetická agentura již dříve propočítala, že výstavba dalších tří tisíc kilometrů potřebného vedení vysokého napětí připraví německou kasu o 10 miliard eur. Agentura Bloomberg s odkazem na experty zase uvedla, že každý rok přechodu od jádra na zelenou energii může Německo stát až 2 miliardy eur (zhruba 48,4 miliardy korun).

Německý list Der Spiegel píše, že vláda nebude tyto prostředky shánět lehce. Kabinet Angely Merkelové sice loni na podzim nařídil provozovatelům jaderných elektráren platit daň ze zisků a tyto prostředky měly jít právě na financování zelené energie, v založeném fondu ale nyní leží "pouhých" 17 miliard eur. Firmy jako RWE nebo E.ON navíc údajně přestaly daň odvádět na konci března poté, co vláda nařídila kvůli událostem v Japonsku na tři měsíce odstavit sedm nejstarších jaderných elektráren.

Odstavení reaktorů se projevilo i jinak. Bezprostředně po nařízení byli Němci nuceni zvýšit dovoz elektřiny z ciziny. Z toho profitovala i česká energetická jednička ČEZ, která následně prudce zvýšila prodej elektřiny do Německa.

Dočasné vyřazení německých jaderných elektráren z provozu se projevilo také růstem cen energie. "Elektřina v Německu od konce března podražila o 20 procent," tvrdí šéf RWE Grossmann.

V Česku a ve střední Evropě nebylo podle analytika Wood & Co. Jana Tomaníka zdražení tak markantní. Ceny mohly podle jeho odhadu stoupnout zhruba o 10 procent. "Další zvýšení cen v Česku lze ale očekávat," dodal Tomaník.

Evropa po jaderné havárii v Japonsku

17 reaktorů

vyrobilo loni v Německu 23,3 procenta veškeré spotřebované energie. Po roce 2022 už elektřinu zřejmě vyrábět nebudou.

Země "poučené" Fukušimou

Švýcarsko - Zastavilo výstavbu tří nových elektráren a prověřuje bezpečnostní standardy.

Litva - Se stavbou nové jaderné elektrárny nadále počítá, plánuje do ní ale investovat mnohem více peněz kvůli novým bezpečnostním opatřením.

Finsko - Bezprostředně po událostech v Japonsku zahájili Finové komplexní bezpečnostní zkoušku svých reaktorů.

Velká Británie - Britové nechali vyhodnotit bezpečnostní standardy svých reaktorů a vyžádali si zprávu o zkušenostech z Japonska. Zvažují změny v jaderné energetice.

Státy, které se drží jádra

Francie - Prezident Sarkozy tvrdí, že francouzské reaktory, které zajišťují 80 procent spotřeby elektřiny v zemi, jsou bezpečné. Vláda změny nechystá.

Itálie - Události v Japonsku ji neodradily od plánů na vybudování první jaderné elektrárny v zemi.

Nizozemsko - Zatím nevidí důvod přehodnotit svůj plán na výstavbu druhého reaktoru.

Polsko - Poláci před měsícem uvedli, že nadále počítají s tím, že v roce 2020 dostaví svou první jadernou elektrárnu.

Česko - Čeští politici i veřejnost jsou vůči jádru vstřícní. Vyloučeno není rozšíření elektrárny Temelín o další dva reaktory.

AUTOR: Lucie Hrdličková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz