zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rýže z mrakodrapů

28.04.2011
Energie
Zemědělství
Rýže z mrakodrapů

Svět vymýšlí krkolomné nápady, jak zajistit dostatek potravin.



Jsou to paradoxy. Pole přestávají být zdrojem surovin pro výrobu potravin, ale stále častěji se stávají energetickou základnou pro produkci obnovitelné energie. A zatímco tradiční pojetí zemědělství ve světě mizí, vědci přicházejí s nejrůznějšími nápady, jak farmaření nahradit.

Jistá americká studie citovaná agenturou Reuters dokonce tvrdí, že do poloviny století se bude pětina zemědělských surovin pěstovat přímo na střechách nebo uvnitř mrakodrapů.

V tokijském sídle společnosti Pasona už lidé dokonce mohli vyzkoušet sázení rýže v mrakodrapu, i když šlo jen o marketingovou akci této fimy zaměřené ne na zemědělství, ale na personalistiku. Zatím jde jen o propagaci nebo odvážné studie. Ale i když sestoupíme na zem, problém tu opravdu je. Lidstvo má hlad po energiích, a proto z obilí, kukuřice, řepky vyrábí elektřinu i pohonné hmoty. A zároveň mají stamiliony lidí skutečný hlad, a proto je třeba zajistit i stále více potravin.

Amerika v lihu

Souhrnná čísla o tom, kolik zemědělských plodin se na zeměkouli obětuje ve prospěch veškerých bioenergií, k dispozici nejsou. Výmluvným ukazatelem je ale alespoň údaj o biolihu.

Biolihová velmoc USA letos podle Aliance pro biopaliva počítá už s produkcí přes 50 miliard litrů bioetanolu, převážně z kukuřice. Na každých sto litrů lihu je přitom zapotřebí 240 kilogramů kukuřice.

Úbytek této plodiny z trhu je přitom citelný: Na energetiku se ve Spojených státech využívá už kolem 40 procent veškeré produkce kukuřice.

Američané tím ale zároveň podle GRFA ušetří dovoz asi 210 milionů barelů ropy, odhadem až za 30 miliard dolarů.

Evropská unie včetně Česka tak tvrdě do biopaliv nejde, ale o to více propaguje i další zelené energie: spalování biomasy a výrobu bioplynu.

Lídrem je tu Německo s pěti tisíci bioplynových stanic, které se stává i vzorem pro tuzemské zemědělce.

>>Pokud bychom měli příklad Německa převzít úplně, pak bychom u nás měli vybudovat zhruba tisícovku stanic,<< upozorňuje prezident Agrární komory Jan Veleba.

Pomůže genetika?

Na způsobu, jak lidstvo zabezpečit současně jídlem i energií, se světoví politici neshodnou.

Zatímco americký prezident Barack Obama nedávno ve Washingtonu prohlásil, že závislost na ropě musí USA za deset let ještě o třetinu snížit, šéf FAO Jacques Diouf v téže době vyzval k >>revizi politiky biopaliv<<. Ta podle něho totiž vyvolává další potravinovou krizi.

Přece se však nabízí jedna společná cesta, po níž se už valná část světa vydává, ale Evropská unie ji zásadně opomíjí. Je to využívání geneticky modifikovaných (GM) plodin.

Tyto rostliny - kukuřice, sója, rýže - poskytují především vyšší výnosy. Jejich půvab je ovšem i v tom, že je lze speciálně vyvinout přímo pro energetické využití - jak to například nyní plánuje Brazílie se zavedením upravené třtiny pro zvýšení výroby bioetanolu.

Pokud se tyto technické GM plodiny budou využívat jen jako palivo nebo spalovat na výrobu tepla a elektřiny, nemusí to vadit ani spotřebitelům v některých zemích unie, kteří se jinak těchto >>mutantů<< obávají.

Příznačné je, kdo dnes v GM plodinách hraje ve světě prim. Na špici jsou Spojené státy a nejprudší rozvoj podle předsedy mezinárodní biotechnologické organizace ISAAA Cliva Jamese zaznamenávají země, které zároveň vykazují nebývalý ekonomický růst: Čína, Indie, Brazílie a Argentina. Evropě naopak ujíždí vlak.

AUTOR: Martin Mařík

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí