zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nevládní organizace odsuzují hloubkový rybolov

15.05.2011
Příroda
Nevládní organizace odsuzují hloubkový rybolov

Jen asi 300 lodí je ve světě používáno pro hlubinný rybolov, ale přesto má tato technika lovu ohromný ekologický dopad, především poškozováním mořského dna. Uvedla to dnes agentura AFP, která vycházela ze zprávy zveřejněné nevládními mezinárodními organizacemi.

"Hlubinný rybolov má relativně malý ekonomický přínos, zato velký dopad na životní prostředí. Způsobuje rychlý zánik některých druhů a především sítěmi poškozuje mořské dno," zdůrazňuje specialista Phil Weaver.
Za hlubinný se označuje rybolov ve více než 500 metrech pod hladinou. Rozvinul se v 80. letech minulého století, kdy rybáři lovili stále hlouběji a dál od pobřeží, protože ryb u břehů ubývalo. Týká se to asi 285 lodí z desítky zemí, především Nového Zélandu, Ruska a Islandu. Tento způsob lovu přináší asi 450 milionů eur, zatímco celkový rybolov na světě podle Weavera 80 až 85 miliard eur.

Sítě sdírají mořské dno, přičemž ničí některé druhy ryb a mořské korály, kterým obnova trvá velmi dlouho. Hrozí také nadměrný výlov hledaných druhů ryb i těch, které jsou vyzdviženy v sítích nechtěně, varovali odborníci při uvedení zprávy o sociálně-ekonomickém profilu hlubinného rybolovu, kterou vypracovalo sdružení Bloom.
"Hlubinnvý rybolov by mohl zažít stejné problémy z nadměrné činnosti, jako poznal pobřežní rybolov," usoudil Matthew Gianni, politický poradce společnosti Deep Sea Conservation Coalition, která sdružuje šedesátku mezinárodních organizací na ochranu moří.

Trvalé pokračování v rybolovu je podle nevládních organizací možné, ale jen za určitých podmínek, například při upuštění od hlubinného rybolovu, který má zvlášť ničivé dopady v severovýchodním Atlantiku. Podmínkou je podle nich také omezení množství lovených ryb.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí