zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Češi jsou nejméně spokojeni s hustotou dopravy a čistotou vodních toků, pětina vyhazuje léky a chemikálie do popelnice

18.05.2011
Obecné
Češi jsou nejméně spokojeni s hustotou dopravy a čistotou vodních toků, pětina vyhazuje léky a chemikálie do popelnice

Výsledky průzkumu zaměřeného na ekologii a spokojenost Čechů s životním prostředím ukazují, že v oblasti životního prostředí jsou Češi nejméně spokojeni s hustotou dopravy a čistotou vodních toků, naopak spokojeni jsou s množstvím zeleně. Pozitivním jevem je, že téměř 90 % třídí odpad, naopak alarmující je skutečnost, že pětina obyvatel České republiky vyhazuje do popelnic na směsný odpad chemikálie, baterie a léky. Průzkum realizovala společnost Ipsos Tambor na přelomu dubna a května 2011 na reprezentativním vzorku 1003 obyvatel ČR ve věku 18-65 let.

Z průzkumu také vyplynulo, že více než 75 % populace se domnívá, že za současný stav životního prostředí jsou odpovědny vlády jednotlivých zemí, zároveň 94 % obyvatel souhlasí s tím, že ke zlepšení jeho stavu může výrazně přispět každý jednotlivec.

"Nejvíce jsou lidé ochotni přispět ke zlepšení životního prostředí v oblasti třídění odpadu, kdy téměř 90 % populace odpad třídí. Ovšem to se týká především PET lahví, skleněných lahví a plastových obalů. U nebezpečného odpadu, jakým jsou baterie, alkalické články, léky a chemikálie Češi moc zodpovědní nejsou, neboť pětina populace tento druh odpadu vyhazuje do popelnic na směsný odpad," dodává Tomáš Macků, Research & Communication Director Ipsos Tambor ČR, SR.

Ekologické chování se liší především v závislosti na věku a pohlaví. Zajímavé je, že u mladých lidí mezi 18 až 25 lety je chování šetrné k přírodě patrné nejméně. Mládež například častěji preferuje balenou vodu před vodou z kohoutku, dovážené potraviny před lokálními aj. Tato skupina je také nejméně ochotná nakupovat (dražší) ekologicky šetrné výrobky a šetřit energií. Na druhou stranu však mladí lidé dávají častěji přednost výrobkům netestovaných na zvířatech, fair trade a recyklovaným produktům. Co se týče ochoty připlatit si více peněz za ekologicky šetrný produkt, pak více než 1/2 populace deklaruje ochotu tak učinit, rozhodný souhlas však vyjádřilo pouze 7 % (více viz příloha, graf č. 4 "Ekologické chování").

Jaká je spokojenost Čechů s prostředím, ve kterém žijí?

Nejvíce jsou lidé spokojeni s množstvím zeleně a likvidací komunálního odpadu v místě svého bydliště (obojí 81 %). Jak již bylo řečeno, nejmenší spokojenost je naopak s hustotou dopravy (49 %), více viz graf č. 1 "Spokojenost Čechů s prostředím, ve kterém žijí".
Největší rozdíly mezi obyvateli jednotlivých krajů a velikostí místa bydliště jsou ve spokojenosti s čistotou ovzduší a hlučností prostředí. Spokojenost s čistotou ovzduší se liší v závislosti na regionu a velikosti místa bydliště. Nejvíce jsou s čistotou ovzduší spokojeni obyvatelé Vysočiny a Jihočeského kraje. Naopak se situací v Moravskoslezském kraji je spokojena pouhá třetina obyvatel (více viz graf č. 2 "Procento lidí spokojených s čistotou ovzduší"). Většina respondentů klade důraz na čisté ovzduší a považuje tuto problematiku v rámci ekologických témat za prioritní.

Pokud se zaměříme na téma hustoty osobní a nákladní dopravy, je s ní v místě svého bydliště spokojena pouhá polovina populace.

Co se týká hlučnosti prostředí v místě bydliště, jsou s ní spokojeny 2/3 populace, a to nejvíce obyvatelé Karlovarského kraje (85 %). Naopak nejméně spokojeni jsou lidé v Olomouckém kraji, kde je nespokojenost dokonce vyšší než 50 %, dále v Praze a Moravskoslezském kraji.

Obecně lze konstatovat, že spokojenost se životním prostředím klesá s rostoucím počtem obyvatel v daném regionu. Je zřejmé, že lidé žijící v menších městech či na vesnicích jsou více spokojeni s úrovní životního prostředí, než lidé žijící ve velkých městech nebo jinak průmyslově zatížených aglomeracích. Celkově nejspokojenější jsou obyvatelé Vysočiny, Jihočeského, Královéhradeckého a Libereckého kraje. Naopak nejméně spokojeni jsou lidé v Ústeckém, Moravskoslezském, Olomouckém kraji a v Praze.

Další zajímavosti


Z průzkumu dále vyplývá, že lidé jednoznačně preferují výrobu energie z obnovitelných zdrojů - podporován by měl být rozvoj zejména vodní, větrné a solární energie (více viz graf č. 3 "Podpora rozvoje alternativních zdrojů do budoucna"). Méně by se měla využívat energie z uhlí a ropy. 2/3 obyvatelstva ČR považuje jaderné elektrárny za bezpečné.

Skoro 90 % lidí zastává názor, že stát by měl podporovat automobily s alternativním pohonem (např. elektromobily, hybridní pohon, zemní plyn), jejichž hlavní nevýhoda tkví dle 1/2 populace ve vyšší pořizovací ceně.

61 % populace nesouhlasí s tím, že by globální oteplování bylo pouze vymyšleným pojmem, který ve skutečnosti neprobíhá.

Informace o výzkumu


Výzkum byl realizován společností Ipsos Tambor v průběhu dubna a května 2011 na reprezentativním vzorku dospělé populace (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Velikost základního souboru byla 1003 respondentů. Výsledky byly prováděny metodou CASI (computer assisted self-administrated interviewing).

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
INISOFT s.r.o.
12
9. 2017
12.9.2017 - Seminář, školení
Praha, ČVÚT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí