Štědré čekání na Temelín

Na obří zakázku kolem rozšíření Temelína, jejíž celková hodnota se včetně opcí na další dvě elektrárny může vyšplhat až nad hranici tři čtvrtě bilionu korun, si stavaři a energetičtí specialisté budou muset ještě nejméně čtyři roky počkat.

Ve stínu jaderného supertendru však ČEZ rozjel investiční program, který si s dostavbou Temelína v ničem nezadá.

Přestože se kvůli krizi a nejistému vývoji rozhodla společnost investice o 100 miliard osekat, zůstává na připraveném účtu úctyhodná částka.

Do konce roku 2015 energetický gigant mezi své dodavatele rozhodí přes 300 miliard korun. >>Pro další období jsme vytipovali klíčové investice a zbytek jsme buď pozastavili, nebo zcela vyloučili,<< říká ředitel divize investice společnosti ČEZ Peter Bodnár.

Pro srovnání: společnost RWE chce v příštích pěti letech v Česku investovat 30 miliard korun. E.ON pak na obnovu svých sítí do roku 2025 vynaloží zhruba 50 miliard.

ČEZ staví dvě zbrusu nové elektrárny, další dva velké zdroje procházejí rekonstrukcí a pracuje se i na zvýšení výkonu současných vodních elektráren.

Při výběru investic se společnost řídila ekonomickou výhodností projektů. Z desítky uhelných elektráren, které má ČEZ nyní k dispozici, dostanou podle současných plánů novou technologii jen tři - Prunéřov, Ledvice a Tušimice.

Jde o elektrárny s nejekonomičtějším provozem. Stojí prakticky na patě uhelných slojí, což snižuje náklady na dopravu paliva.

Tušimice a Prunéřov projdou rozsáhlou modernizací, Ledvice dostanou nejmodernější dostupnou technologii s takzvaným nadkritickým blokem, který umožňuje dosažení vyšší účinnosti.

Útlum uhlí?

Osud zbývajících bude závislý na dalším vývoji ekologické politiky Evropské unie, především na zvoleném systému obchodování s emisemi a na cenách emisních povolenek.

>>Zatím optimalizujeme mix, kterým bychom mohli výkon dožívajících uhelných elektráren co nejlépe nahradit,<< říká Bodnár.

Podle jeho slov zřejmě některé staré elektrárny dostanou novou technologii, ostatní přejdou na jiná paliva, především na zemní plyn, a zbytek by měl nahradit po roce 2025 Temelín posílený o dva reaktory.

Příliš nová technologie

Zatím se modernizace stávajících uhelných elektráren rozbíhá jen pomalu a většina projektů nabírá zpoždění. Tušimice, které měly být už v provozu, dokončují druhou etapu a naběhnout by měly letos v listopadu.

Zpoždění postihuje i modernizaci elektrárny Ledvice. Původně měla naběhnout už v příštím roce, ale výstavba se nejméně o rok opozdí.

Elektrárna se stala >>obětí<< až příliš pokrokové technologie. >>Nadkritický blok totiž pracuje s vyššími teplotami a použité materiály ještě nejsou nikde vyzkoušené. Čekáme tedy na výsledky testů,<< vysvětluje Bodnár.

Podle jeho slov nakonec bude současné zdržení pro ČEZ výhodné, protože díky smluvním pokutám celou stavbu zlevní.

Odklad si vyžádala společnost Alstom, která je dodavatelem kotle. Firma při jeho konstrukci použila speciální ocel, která se špatně svařuje.

Stejnou technologii přitom zvolila i při výstavbě elektrárny v německém Duisburgu a nyní tam musí opravovat na tři tisíce svarů.

V Ledvicích ČEZ vybuduje první elektrárenské dílo s nadkritickými parametry v Česku. Hrubá účinnost dosáhne až 47 procent, což je oproti klasickým zdrojům zhruba o pětinu více.

Stávající elektrárna Ledvice byla uvedena do provozu na konci šedesátých let. Je zásobována hnědým uhlím Severočeských dolů z dolu Bílina. Nový blok bude přímo na tento důl napojen.

Přestavba Ledvic vyjde na více než 30 miliard korun, přičemž půjde o nejmodernější zařízení na výrobu elektrické energie spalováním hnědého uhlí v Česku a jedno z nejmodernějších ve střední Evropě vůbec.

Nadkritický blok ušetří díky nové technologii spalování přes dvacet procent uhlí. Nižší jsou i emise oxidu uhličitého.

Letos začal ČEZ také stavět svoji první paroplynovou elektrárnu v Počeradech. Její výkon by měl činit 840 megawattů a stavba vyjde na zhruba dvacet miliard korun.

Elektrárna bude vykrývat především odběrové špičky, takže bude v provozu téměř výhradně v pracovních dnech. V noci a o víkendu se turbína zastaví.

Realizaci výstavby paroplynové elektrárny umožnila dohoda patnáctiletého kontraktu na dodávku plynu se skupinou RWE. Právě zajištění dlouhodobé dodávky od stabilního partnera je totiž pro výstavbu nových zdrojů klíčové.

Velkou výhodou projektu je i skutečnost, že se nový zdroj postaví v areálu současné uhelné elektrárny.

Dvě plynové turbíny, každou o výkonu 284 megawattů, dodá společnost Siemens. Škoda Praha Invest pak ve spolupráci se Škodou Power dodá turbíny parní. O spalinové kotle se zase postará podnik SES Tlmače.

>>Projekt je pro nás významný nejen kvůli své velikosti a komplexnosti, ale také proto, že jde o první velkou paroplynovou elektrárnu u nás,<< říká generální ředitel společnosti Škoda Praha Invest Daniel Jiřička.

První elektřinu by elektrárna mohla vyrobit již v červnu 2013.

Paroplynové elektrárny neprodukují žádné emise oxidů síry či prachu, navíc vykazují i velmi nízké emise oxidu uhličitého. Jejich provoz tedy bude po zavedení nového systému prodeje emisních povolenek výhodnější než dosud.

V Evropě je díky tomu paroplyn stále vyhledávanější technologií. Za posledních pět let se celosvětová energetická síť rozrostla řádově o stovky nových paroplynových zařízení a celkový počet instalovaných jednotek o výkonu nad 400 megawattů jde do tisíců.

V Evropě jsou průkopníky především Itálie, Španělsko a Velká Británie.

Prunéřovské váhání

Největší problémy má ČEZ s modernizací elektrárny Prunéřov II. Obrovský tlak na povolení stavby, do něhož se vedle energetického společnosti zapojil i Svaz průmyslu, už stál křeslo dva ministry životního prostředí.

Ekologičtí aktivisté totiž upozorňují, že ČEZ nepočítá s nasazením nejmodernější dostupné technologie, která by vypouštěla do ovzduší méně emisí.

>>Navíc elektřinu z Prunéřova nepotřebujeme. Posledních deset let vyváží Česká republika každoročně více než dvojnásobek roční produkce této elektrárny,<< tvrdí Jan Rovenský z Greenpeace.

Firma přesto v přípravách projektu pokračuje. Od stavebního úřadu už získala územní rozhodnutí a modernizované bloky by měly zahájit provoz nejpozději v srpnu roku 2014. Původně měla být modernizace ukončena už letos.

Osud dalších chystaných projektů je nejistý. K těm, které skupina ČEZ odsunula na pozdější dobu, patří především plánovaný přechod elektráren Mělník na zemní plyn.

AUTOR: Robert Zelenka

311 miliard korun
Tolik hodlá ČEZ investovat v příštích pěti letech.