zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dánové si nárokují u OSN severní pól

20.05.2011
Geologie
Politika
Dánové si nárokují u OSN severní pól
Kodaň požaduje v Arktidě přiřčení nejméně pěti podmořských oblastí, zejména v okolí Grónska.

V boji o ledovou Arktidu přituhuje. O region, potenciálně bohatý na nerostné suroviny, se sváří velmoci. Pohání je vidina tajících ledovců, které uvolní cestu k bohatým přírodním zdrojům.

Svůj nárok teď poprvé důrazně připomnělo i severské Dánsko. Kodaň požaduje nejméně pět podmořských oblastí v Arktidě. Podle listu The Copenhagen Post se jedná o území kolem Grónska a Faerských ostrovů, tedy dánských autonomních oblastí.

Dánská ministryně zahraničí Lene Espersenová oznámila, že Kodaň do poloviny června připraví dokument, který představí dánskou strategii pro Arktidu na příštích deset let. Žádost s náležitým odůvodněním chce předložit do roku 2014 komisi OSN pro určení hranic v arktickém pobřežním šelfu.

"Myslím, že Dánsko bude schopno odůvodnit své požadavky," řekla agenturám ministryně Espersenová s tím, že dánské nároky zahrnují i podmořské dno v oblasti severního pólu.

Dánsko ale není jediným hráčem, který ucítil vůni arktické ropy a dalších surovin. Intenzivní zájem o arktická území daly v uplynulých letech najevo také Spojené státy, Rusko či Kanada. Třeba Moskva před čtyřmi lety vyslala k pólu ponorku, která tam zanechala ruskou vlajku. Zájem o Arktidu sílí.

Není divu. Podle amerických geologů se v oblasti nachází asi 13 procent dosud neobjevených světových ropných ložisek a zhruba třetina zásob zemního plynu. Globální oteplování navíc uvolňuje cestu ke zdrojům, které se dříve mohly jevit jako nerentabilní.

Prohlášení Dánska přichází jen pár dnů poté, co se v grónském Nuuku sešli ministři osmi zemí hraničících se Severním ledovým oceánem. Shodli se na obecných pravidlech, jak skloubit hospodářské využití regionu s ochranou životního prostředí.

"Arktické země musejí spolupracovat, aby mohly společně řešit budoucí výzvy, které region čekají," řekl agentuře Reuters švédský ministr zahraničí Carl Bildt.

Je možné očekávat, že zájem o arktické nerostné bohatství ještě vzroste, s tím, jak poroste světová poptávka po vzácných surovinách. Světová spotřeba surovin podle čerstvých odhadů OSN vzroste do roku 2050 nejméně trojnásobně. Světová populace v té době bude činit asi 9,3 miliardy lidí. Mnohem větší hlad po surovinách budou mít rychle se rozvíjející ekonomiky jako Čína, Indie a Brazílie. Poptávka povede k růstu cen, což přitažlivost arktických ložisek ještě umocní.

Autorka je šéfka dánské diplomacie

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí