zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Martin Hájek: Teplárny fungují jako MHD...

31.05.2011
Energie
Martin Hájek: Teplárny fungují jako MHD...
...ale zatím je nebylo potřeba dotovat," říká Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Co říkáte názoru, že teplárenství je jen reliktem minulého režimu?

Rozvinuté teplárenství je něčím, na co může být Česká republika právem hrdá. Pyšní se jím třeba Švédsko, Dánsko nebo Finsko, které rozhodně nemají podobnou historickou zkušenost. V "západním" Německu se ho ze všech sil snaží budovat na zelené louce, jako čistou technologii ho podporuje i Evropská unie.

Pokud přijmeme tezi, že co vzniklo před listopadem 89, je dědictvím komunismu, pak musíme do seznamu zahrnout i pražské metro nebo dálnici D1. Nejlepším důkazem, že teplárenství je životaschopné i v tržních podmínkách, je jeho pokračující rozvoj.

V dnešní turbulentní době, kdy se rozvojové země snaží urvat z globálního koláče, co se dá, jeho význam spíš roste. Teplárenství je prakticky jedinou cestou, jak se na regionální úrovni zajistit proti nedostatku některého paliva.

Diverzifikace zdrojů je u malého kotlíku v domě prakticky nemožná. Teplárenské soustavy však mohou mít k dispozici i pět nebo více různých paliv současně, aniž by to teplo nějak významně prodražilo.

Teplárenským systémům jsou připisovány vysoké ztráty. Nejde o plýtvání energií?

Každá distribuce energie, ale i například vody, je spojena se ztrátami, fyzikální zákony obejít nelze. Ztráty 20 a více procent rozhodně nejsou v teplárenství běžným jevem. Objevují se v parních soustavách, kde navíc došlo ke ztrátě části odběru tepla vlivem transformace průmyslu a úspor tepla u zákazníků, takže je síť vzhledem ke stávajícímu odběru předimenzovaná.

Vysoké ztráty tepla rozhodně nejsou vlastností teplárenské technologie, jak je někdy účelově prezentováno. Například ztráty tepla na trase Mělník-Praha, dlouhé 30 kilometrů, nepřesahují dvě procenta - na dobře izolovaném potrubí se v zimě drží sníh.

Většina tepla je navíc u nás vyráběna v takzvané kombinované výrobě elektřiny a tepla, která ve srovnání s oddělenou výrobou elektřiny v elektrárnách a tepla v lokálním vytápění přináší úspory primárního paliva, jež se počítají na desítky procent.

Co se soustavami, které mají potíže s cenou tepla? Měly by se decentralizovat?

Je potřeba je modernizovat - zvýšit účinnost, najít levnější zdroje tepla. Vyzobávání "rozinek z koláče" a odpojení části zákazníků od centrálního tepla není systémovým řešením a znamená pouze dražší teplo pro ty zbývající. Přechod na lokální vytápění zemním plynem rozhodně nelze považovat za vhodné, ani obecně proveditelné řešení. Minimálně v řádu deseti let je to spíše v rovině teorie. Musíte vybudovat nové plynovody, což v praxi znamená celé město rozkopat. To není žádná legrace a nejde to udělat naráz, protože musíte zajistit dopravní obslužnost.

Nemůžete lidem říct - teď všichni na rok někam zmizte a my tu mezitím uděláme plynovou infrastrukturu. Zatím jsem neviděl seriózní studii, která by řešila do hloubky úplnou decentralizaci zásobování teplem v některém krajském městě.

O důsledcích pro ovzduší ve městech, která jsou často na dně hlubokých kotlin a centrální teplo je pro ně jediným způsobem jak dostat emise z centra, se asi nemusím podrobně šířit.

Zemní plyn je přece skoro všude, proč by měl být s přechodem na lokální vytápění problém?

Zemní plyn je skutečně velmi rozšířený. Mimo jiné i díky masivním dotacím do budování sítí v 90. letech a v páteřních plynovodech je kapacita dostatečná. Jenže ve chvíli, kdy se přiblížíme ke konkrétní lokalitě s dnes funkční teplárnou, zjistíme, že tamní plynové sítě většinou nebyly projektovány pro vytápění, které bylo zajištěno z centrálního zdroje tepelnými sítěmi.

Ve skutečnosti je ve většině případů možné vybavit plynovými kotlíky pouze malou část odběratelů. Mezi těmi soustavami, kterým do budoucna hrozí problém s konkurenceschopností, je navíc valná většina na bázi zemního plynu. Z pohledu plynárenské soustavy tudíž nejde o žádný "nový" odběr.

Je otázkou, zda jsou provozovatelé plynárenských distribučních soustav připraveni provést rozsáhlé investice do rozšíření svých sítí při kompletní decentralizaci. Bez faktického navýšení odběru v rámci stávajícího poplatku za distribuci. Nebo jestli budou opět požadovat dotace z veřejných zdrojů, případně budou zvyšovat poplatek za distribuci plynu zákazníkům, aby tyto investice pokryli.

Počítáte s přechodem části uhelných tepláren na zemní plyn? RWE údajně registruje řadu žádostí.

Zemní plyn je z pohledu teplárenství relativně levný investičně, ale velmi drahý provozně. To ho předurčuje k využití ve špičkových a záložních zdrojích, kde však bude do budoucna soutěžit s lehkým topným olejem.

Odběr tepla je z definice sezónní a každá teplárna potřebuje část kapacity třeba jen několik týdnů v roce při opravdu velkých mrazech. Pokrývat tento špičkový výkon z nového, investičně náročného uhelného kotle by nebylo ekonomické.

Na druhou stranu mají zejména větší teplárny jasnou ekonomickou motivaci hledat všechny cesty, jak se zemního plynu zbavit v oblasti základního zatížení. Zejména pokud rychle vzroste cena plynu, která je vázána na značně nestabilní cenu ropy a navíc je vystavena kursovému riziku dolaru a české koruny. Celkově bude spíše pokračovat dlouhodobý trend poklesu spotřeby zemního plynu v teplárenství.

Plynařům byla dlouho trnem v oku snížená sazba DPH na teplo, od 1. 1. 2013 má však zaniknout. Teplárenství tak ztratí určitou výhodu. Pokud si to podrobně propočtete, zjistíte, že existuje-li dnes skutečně nějaká výhoda pro teplárny z titulu nižšího DPH, je naprosto marginální a vůbec nezohledňuje jejich přínos z hlediska životního prostředí.

Musíme si uvědomit, že v případě plynu se vyšší sazba DPH vztahuje pouze na palivo. V ceně tepla jsou však také rozpuštěné investice, takže výsledná absolutní hodnota plateb DPH na jednotku vyrobeného tepla je u plynu a tepla nyní velmi podobná. Zemní plyn pro domácnosti a domovní kotelny je navíc osvobozen od takzvané ekologické daně, ta se opět připočítává k základu pro výpočet DPH.

Teplárny také platí za emise znečišťujících látek. Do budoucna naopak vznikne na trhu s teplem obrovská deformace, protože se zvýší sazba DPH na teplo. Teplárny budou navíc nakupovat stále větší podíl povolenek na emise skleníkových plynů, zatímco na lokální vytápění cena emisí skleníkových plynů nijak nedopadne.

Co s tím budete dělat?

Rozhodně se s tím nehodláme smířit. Věřím, že se nám podaří vysvětlit, jaké bude mít neuvážená daňová podpora lokální výroby tepla v praxi důsledky, a stát přijme odpovídající opatření.

Soustavu zásobování teplem můžeme přirovnat k systému MHD. Tramvaje podporujeme proto, že jsou energeticky efektivnější než individuální doprava a umožňují vymístit emise z přetížených center měst.

Teplárny fungují podobně, ale na rozdíl od MHD je zatím nebylo potřeba dotovat, naopak do veřejných rozpočtů přispívají. Ničit je diskriminační daňovou politikou je holý nesmysl. Jako první krok navrhujeme zrušení nesmyslné výjimky z ekologické daně pro zemní plyn spotřebovaný v domácnostech a domovních kotelnách; státní rozpočet by tím získal více než miliardu korun. To je možné udělat prakticky okamžitě.

Martin Hájek je ředitelem výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR

AUTOR: Běla Jašková

ZDROJ: Energetika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí