Brazilci a Číňané jsou posedlí ekologií

Namísto Spojených států jsou teď pro nás hlavními trhy Čína a Brazílie, říká Didier Michaud-Daniel, globální šéf společnosti Otis, největšího výrobce výtahů na světě. Podle něj se americký trh s výtahy dosud nevzpamatoval z hypoteční krize. A boom je naopak v rozvojových zemích, jako jsou Čína, Brazílie, Indie či Rusko. Otis navíc využívá toho, že nabízí úsporné "zelené" technologie, které vyžadují právě zákazníci v Číně a Brazílii.

Ve vyspělém světě změnila krize podle Michauda-Daniela i způsob využívání kancelářských budov a výrobci výtahů se tomu snaží přizpůsobit.

OTÁZKA: HN: Podle listu The Wall Street Journal vaše firma instaluje do výtahů tlačítko na rychlé zavíraní dveří, které ale nedělá vůbec nic. Je to prý čistě z psychologických důvodů, aby si lidé mysleli, že mají nad strojem kontrolu. Je to skutečně tak?

Ne. Vychází to z rozhovoru s novinářkou onoho listu, která říkala, že když zmáčknete na našem výtahu tlačítko na rychlé zavírání dveří, nestane se vůbec nic. A dělala si legraci, že to bude atrapa. Ale ten knoflík funguje, jenže pochopitelně nemůžete zavřít dveře příliš rychle z bezpečnostních důvodů. Pro Otis je bezpečnost moc důležitá. Ostatně, zakladatel firmy Elisha Otis začal v roce 1853 právě s tím, že vymyslel bezpečnostní brzdu pro výtahy.

OTÁZKA: HN: V České republice se hodně mění výtahy kvůli evropským normám. Ty normy jsou ale jen doporučující. Proč podle vás přesto lidé výtahy mění?

Jde o bezpečnost. V některých evropských zemích, například ve Francii a ve Španělsku, existuje zákon, který závazně stanoví pravidla pro výtahy v nájemních domech. Vlastníci domů se jím musí řídit. K modernizaci výtahů z důvodů větší bezpečnosti dochází také v celé střední Evropě včetně České republiky. Pro Otis, který si tak zakládá na bezpečnosti svých výrobků, je to dobrá zpráva.

Mimochodem, je to dobrá zpráva i pro Českou republiku. Nejen kvůli bezpečnosti našich českých zákazníků. Než jsem se stal prezidentem celého Otisu, byl jsem prezidentem středoevropské skupiny a podpořil jsem expanzi modernizačního centra, které je v Břeclavi. Odtud se dělá modernizace výtahů a eskalátorů u všech našich evropských zakázek.

OTÁZKA: HN: Vím, že děláte v Břeclavi eskalátory například pro mnichovské metro. Jaké další velké zakázky ještě máte?

V Břeclavi máme dva výrobní závody, které dodávají do celé Evropy. První je na eskalátory a druhý se soustředí na modernizaci výtahů. Ten se orientuje spíše na střední Evropu a severní část Evropy. Už na začátku devadesátých let minulého století nám totiž bylo jasné, že výtahy ve střední Evropě ze šedesátých a sedmdesátých let bude nutné modernizovat. Pokud jde o eskalátory, kromě výroby pro Mnichov je dodáváme do Velké Británie, Itálie, Francie a také do Ruska. Děláme například eskalátory pro letiště v irském Dublinu. A loni jsme získali už zmíněnou smlouvu na mnichovské metro.

Vybrali jsme si Českou republiku a Břeclav, protože jsem si ještě jako šéf Otisu pro střední Evropu říkal, že je tu hodně kvalifikovaných lidí, kteří pracovali například v automobilovém průmyslu. Domníval jsem se, že by se toho dalo využít i pro firmu vyrábějící a modernizující výtahy. Nakonec se tak skutečně stalo.

OTÁZKA: HN: Netrápí vás růst mzdových nákladů, které jsou teď v Česku výrazně vyšší než před dvaceti lety?

Ne, netrápí. Pro nás je nejdůležitější kvalita výrobků a na to je potřeba kvalifikovaných lidí. Ti v České republice jsou. Čeští zaměstnanci také dobře přistupují k zákazníkům. Navíc je tu vysoká produktivita práce, a proto jsou naše výrobky konkurenceschopné. Máme také jako firma velmi dobré vztahy se zaměstnanci.

OTÁZKA: HN: Plánujete v České republice nějaké další větší investice?

Teď ne. Případná expanze by souvisela až s ekonomickým oživením celé Evropy po nedávné finanční krizi. V Německu se začíná trh s tím, čemu říkáme nové vybavení - to znamená nové výtahy do nových budov - trochu vzmáhat, ale třeba Španělsko je na tom velmi špatně. Předpokládám ale, že evropský trh s nemovitostmi se velmi brzy vzpamatuje a práce v Břeclavi bude přibývat.

Jinak způsobem naší expanze jsou akvizice. Za posledních pět let jsme realizovali sedm akvizic, poslední z nich byla koupě poměrně velké společnosti Servis výtahů v lednu letošního roku.

OTÁZKA: HN: Chcete aspoň rozšířit pozici na českém trhu, který je roztříštěný a kde panuje velká konkurence? Celosvětově jste přece jen v lepší pozici než na českém trhu.

Otis je celosvětová společnost, má obrat 12 miliard dolarů ročně, 60 tisíc zaměstnanců a působí v téměř dvou stovkách zemí. Fungujeme od roku 1853 a v České republice jsme nainstalovali první výtah v roce 1896 v hotelu de Sax. Teď tu máme 700 zaměstnanců. Chceme rozšířit postavení naší společnosti v Česku prostřednictvím tří klíčových věcí: zelené technologie, akvizic a zvyšováním kvality servisu našich výtahů.

Máme už k přírodě šetrný produkt GEN-2. Dříve nesly výtah ocelové kabely, které se promazávaly. Dnes používáme pásy potažené polyuretanem, uvnitř jsou ocelové drátky. Nepotřebujeme tedy mazání a dokonce ani speciální strojovnu výtahu - vše může být uloženo přímo do šachty. Je to ekologičtější. Prodáváme také pohon výtahů nazvaný Regen, který ušetří 75 procent dříve potřebné energie. Brzděním navíc výtah vyrábí elektřinu, kterou lze dále využít. Zhruba 95 procent materiálů na výtazích můžeme recyklovat.

Další věcí jsou již zmíněné akvizice. A konečně, snažíme se zvýšit kvalitu našeho servisu. Cílem je předstihnout konkurenční firmy v zemi.

OTÁZKA: HN: Kolik procent vašich tržeb tvoří servis a kolik prodej nových výtahů a eskalátorů?

Sdělujeme jen globální čísla, ne údaje o místních trzích. V souvislosti s krizí a pádem trhu s nemovitostmi se situace hodně změnila. Před krizí tvořil servis 54 procent našich tržeb, teď je to 60 procent. Také geograficky došlo k velkým změnám. Více než polovinu nových strojů do nových budov prodáváme do Číny. Celosvětově dodáváme zhruba 500 tisíc nových jednotek ročně, z toho 300 tisíc na čínský trh. Pro představu, do Spojených států míří 15 tisíc strojů.

OTÁZKA: HN: V které zemi byly poklesy dodávek nových zařízení kvůli hypoteční krizi největší a kde naopak zaznamenáváte největší nárůst? A předpokládáte, že v Číně poroste výstavba domů stále tak rychlým tempem jako dosud, nebo tam pozorujete zpomalení stavebního boomu?

Nejvýraznější byl propad ve Spojených státech a ve Španělsku. V těchto zemích se trh z krize dosud ani nezačal vzpamatovávat. Řecko a Portugalsko na tom také nejsou příliš dobře. Země střední Evropy, Itálie, Německo, Velká Británie či Chorvatsko a Rumunsko se opět začínají vzmáhat a roste tam počet objednávek. Velice dobře se daří zemím BRIC - tedy Brazílii, Rusku, Indii a Číně. V Brazílii prodáme více výtahů než v USA a v Rusku podporují novou výstavbu peníze plynoucí z rostoucích cen ropy.

Čína je poněkud specifická, staví se tam teď trochu jiné druhy budov než jinde ve světě. Čínská vláda se rozhodla investovat do sociálního bydlení a slibuje do roku 2015 vystavět tři miliony takových bytů. Prostor pro další výstavbu bytů a domů je tam velký - míra urbanizace je třeba tady v České republice 73,5 procenta, zatímco v Číně jen 47 procent. Nevidím, že by tam trh zpomaloval.

OTÁZKA: HN: Plánujete nějaké další velké investice v zemích BRIC?

Budujeme továrnu v SĂŁo Paulu v Brazílii, kde se bude vyrábět technologie GEN-2 a další zelené technologie. V Brazílii, ale třeba i v Číně a v Rusku teď vidím až určitou posedlost ekologií. V Indii už máme továrnu na jihu země v Bengalúru a její produkci chceme zhruba ztrojnásobit. V Číně budujeme v Čon-šinu na západě země další výrobní závody k těm pěti, které už v Číně máme. Strategií čínské vlády je totiž přesunout část výroby z pobřežních měst na zatím méně rozvinutý západ země a dost k tomu tlačí jednotlivé firmy. Peking chce dnes tuto část země více urbanizovat.

OTÁZKA: HN: Nebojíte se, že v Číně okopírují místní výrobci vaše technologie? Ochrana patentů a autorských práv je tam, jak známo, dosti slabá.

V Číně máme výhodu společných podniků s místními firmami a jsme stále lídrem trhu, i když tam působí zhruba 500 konkurenčních firem. Čínská vláda má navíc velký zájem o ochranu životního prostředí a výkon starostů velkých měst je dokonce momentálně posuzován i podle toho, jak se starají o ekologii. A tady nabízíme naše technologie.

OTÁZKA: HN: Jaký očekáváte další technický vývoj ve vašem oboru, tedy ve výtazích a eskalátorech?

Vyvinuli jsme systém zvaný Compass, který je skutečně novou technologií a reaguje na změny po hypoteční krizi. Zatímco dříve využíval obvykle celou budovu jeden nájemce, teď se to změnilo. Náš systém funguje tak, že se elektronicky identifikujete vaší vstupní kartou na recepci a jste automaticky nasměrováni k jednomu z výtahů. Systém pozná, do kterého patra potřebujete, a optimalizuje systém dopravy tak, abyste se dostal na své patro co nejrychleji. Zároveň se tím zvyšuje bezpečnost, protože výtah se otevře v příslušném patře jen lidem, kteří tam mají vystoupit, a nemůže se tam dostat nikdo cizí. V USA se tento systém používá u 90 procent zakázek na modernizace výtahů. Mimochodem, první systém Compass v Evropě byl instalován v budově Telefóniky v Praze.

Vize do budoucna je taková, že přijdete ráno do práce se svým chytrým telefonem, zmáčknete číslo patra, kam chcete jet, telefon vám ukáže, do kterého z výtahů nastoupit a ten vás doveze přímo na vaše podlaží.

OTÁZKA: HN: Jak je zajištěna bezpečnost výtahů zejména ve výškových budovách? Kolik lidí například při nedávném zemětřesení v Japonsku uvázlo ve vašich výtazích a jak dlouho pak trvalo znovu uvést výtahy do provozu?

V Japonsku máme 2400 zaměstnanců a po zemětřesení tak bylo naším prvním zájmem zajistit jejich bezpečnost. Nikdo z našich pracovníků ani z jejich nejbližších nebyl ohrožen. Katastrofu jsme vnímali velmi emocionálně. V prvních 24 hodinách po zemětřesení jsme v našem japonském call-centru měli přes 13 tisíc telefonátů. Zastavilo se asi osm tisíc výtahů. V Japonsku totiž máme ve výtazích zvláštní systém, který detekuje vibrace, a pokud hrozí zemětřesení silnější než pět stupňů Richterovy stupnice, sjede výtah automaticky do nejnižšího patra, otevřou se dveře, výtah se zastaví a už ho nelze dál používat. Naši zákazníci se tak nedostali do problémů - žádný výtah neselhal.

Než se ale tento systém znovu zprovozní, musí ho zkontrolovat technik. Teprve pak se může výtah znovu rozjet. Během tří týdnů po prvním zemětřesení ovšem došlo asi k šedesáti dalším silnějším otřesům, takže vždy, když se výtah uvedl do provozu, bylo třeba se tam za dva až tři dny vrátit, aby byl znovu zprovozněn. Zvládali jsme to. Naši technici z jihu Japonska, který zemětřesení nepostihlo, se hlásili jako dobrovolníci a jezdili do zasažených oblastí.

OTÁZKA: HN: V roce 2007 jste dostali od Evropské komise pokutu za kartel na evropském trhu. Proč vlastně celosvětově nejsilnější firma na trhu šla do kartelu? A vyplatilo se vám to?

Byla to tehdy nepřijatelná situace a místní management, který to způsobil, byl okamžitě propuštěn. Naše firma funguje na základě tří imperativů: poctivost, bezpečnost a finanční kontrola. Myslím si, že konkurence je dobrá pro zákazníky i pro firmu samotnou. Musíme konkurovat kvalitou a cenou, a pokud to někdo nedodržuje, musí odejít.

Otis Elevator Company
Největší výrobce výtahů a eskalátorů na světě.
Firma zaměstnává okolo 60 tisíc lidí. V roce 2009 dosáhla tržeb 11,9 miliardy dolarů.
Společnost založil v roce 1853 vynálezce výtahové bezpečnostní brzdy Elisha Otis. Dnes firma působí ve dvou stovkách zemí. Od roku 1991 má výrobní závod v Břeclavi.
Otis je dceřinou společností koncernu United Technologies, který měl v roce 2009 celosvětové tržby 53 miliard dolarů. Do United Technologies patří například i známý výrobce vrtulníků Sikorsky.

Vybrali jsme si Českou republiku a Břeclav, protože je tu hodně kvalifikovaných lidí, kteří pracovali například v automobilovém průmyslu.

V budoucnu přijdete ráno do práce se svým chytrým telefonem, zmáčknete číslo patra, kam chcete jet, telefon vám ukáže, do kterého z výtahů nastoupit, a ten vás doveze přímo na vaše podlaží.

DIDIER MICHAUD-DANIEL
V čele společnosti Otis stojí od května 2008. Předtím působil čtyři roky jako její prezident pro Velkou Británii a střední Evropu. Jeho kariéra v Otisu začala v roce 1981 ve Francii, kde působil 20 let na různých pozicích. Absolvoval Ecole Superieure de Commerce a známou manažerskou školu INSEAD.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz