Spalte lodě, velí němečtí Zelení po vzoru Hernána Cortése

Když se španělský dobrodruh a dobyvatel Hernán Cortés v roce 1511 dozvěděl při dobývání Yucatánu o bohaté Aztécké říši, udělal radikální rozhodnutí: aby své muže motivoval k postupu vpřed, nechal spálit lodě.

Podobně se nyní chovají němečtí Zelení a jimi do rohu zahnaná konzervativní kancléřka Angela Merkelová, pokud jde o budoucnost energetické politiky v Německu. Zrušení jaderných elektráren v Německu do roku 2022 je jen předstupněm k další expanzi zelené antijaderné politiky do zahraničí, jak ostatně v rozhovoru pro pondělní HN potvrdil i expert Zelených Hans-Josef Fell. Hovoří o tom, že Němci budou tlačit na zrušení stavby nových bloků v Česku i zavření stávající elektrárny Temelín.

Proč to Němci dělají? Strach po Fukušimě a tradiční politika Zelených, jejichž politická váha v Německu čím dál víc roste, jsou jen částí odpovědi.

Optika Hernána Cortése nabízí ještě jedno vysvětlení: německé firmy získají technologický náskok tím, že se budou muset přizpůsobit odstavení jádra a většímu podílu elektřiny z obnovitelných, leč nestabilních zdrojů, jako je vítr či slunce. Jedním z klíčů má být třeba vybudování "chytré" energetické sítě či celé soustavy. Pokud k takovému kroku bude německý průmysl donucen, tak za pár (desítek) let bude moci celému světu dodávat chytré sítě, které budou šetřit energii a zároveň její dodávky umět přizpůsobovat proměnlivému počasí (a zdrojům).

Mezitím ale nebudou zahálet politici a budou tlačit na své sousedy, jako je Česko. Experti z branže ovšem kroutí hlavou, že energeticky a ekonomicky nemá logiku tlačit na Česko, Polsko či Francii, aby odstavovala své jaderné elektrárny, protože ty mohou sloužit jako záloha pro nestabilní větrné či sluneční elektrárny. Viděno Cortésovskou optikou, jsou to lodě kdesi na obzoru, které mohou německou ekonomiku podpořit, pokud by se dostala do problémů.

Zejména Francouzi sledují počínání německých Zelených s obavami. Už se objevují tlaky na odstavení jaderné elektrárny Fessenheim u německých hranic v Alsasku.

Zelení po volbách v roce 2013 mohou mít poprvé i spolkového kancléře. Budou se cítit silní, ale tlak na sousedy v energetice bude spíš slovní než reálný. Němci si nebudou chtít rozhádat kvůli jádru Poláky, kteří chtějí stavět jaderné elektrárny na severu. Současné politické smíření s Varšavou je v Berlíně považováno za malý zázrak.

Jiný argument je byznysový. Německé firmy, které se chystají vládu v Berlíně zažalovat kvůli ztrátám kolem jaderných elektráren, budou hledat možnost výroby elektřiny jinde, třeba v Česku.

K Berlínu se připojí Vídeň a možná ještě Bern, ale jinak bude mít v antijaderné politice spíš nepřátele. Středoevropské země mohou kvůli nedostatku jiných zdrojů snižovat své emise oxidu uhličitého vlastně jen pomocí jádra - pokud se Polákům nepotvrdí obrovské zásoby břidličného plynu. Německo bude mít potíže, když na unijní úrovni prosazuje snížení emisí a v bilaterálních vztazích Česko a další sousedy bude vydírat tlakem na zavření jaderných elektráren.

A v neposlední řadě je tu také Lisabonská smlouva, jejíž článek 194 jasně dává členským státům možnost rozhodovat si o svém energetickém mixu. I proto Němci nemuseli zavření svých jaderných elektráren s nikým konzultovat, ačkoli toto rozhodnutí zvedlo ceny elektřiny všude v okolí. Budou chtít Němci evropskou smlouvu otevřít poté, co se s ní dělo před pár lety o díky českému prezidentovi?

Němečtí Zelení hrají odvážnou hru. Hernán Cortés dobytím Aztécké říše pohádkově zbohatl. Ale své jmění vyčerpal během dalších výbojů v Severní Americe. Zemřel ve Španělsku a jeho kostra se z hrobu o pár století později ztratila.

Martin Ehl
vedoucí redaktor zahraniční rubriky HN