zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ryby z českých řek obsahují perzistentní organické látky

01.07.2011
Voda
Chemické látky
Ryby z českých řek obsahují perzistentní organické látky
Sdružení Arnika a vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze dnes zveřejnili výsledky rozsáhlého ročního výzkumu  především říčních sedimentů a ryb z území celé České republiky finančně podpořeného Státním fondem životního prostředí (SFŽP). Hlavním zjištěním je, že bromované a fluorované látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jež se běžně nemonitorují, byly přítomny ve většině analyzovaných sedimentů a ryb.

Látky, které zůstanou

Perfluorované látky (PFC) byly nalezeny v každém ze vzorků ryb a v 72 % zkoumaných sedimentů. Bromované zpomalovače hoření (BFRs) se vyskytovaly rovněž ve sto procentech odebraných vzorků ryb a v téměř všech vzorcích sedimentů.

"Rozhodli jsme se tyto látky sledovat, protože jsou to látky dlouho přetrvávající v životním prostředí a kumulující se v živých organismech. Nejlépe prozkoumané z nich, polybromované difenylétery, negativně ovlivňují imunitní reakce organismu, reprodukčního cyklu a působí negativně na hormonální rovnováhu. Účinky PFC jsou prozkoumány méně, ale alarmující je již fakt, že se hromadí v lidském organismu a při jejich setrvalém příjmu je prakticky nereálné je z těla zcela vyloučit. Ryby patří k hlavním cestám expozice lidského organismu těmto látkám," přiblížila sledované látky prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze.

Omezení je potřeba


"Použití některých sledovaných látek omezuje Stockholmská úmluva anebo legislativa platná v celé Evropské unii. V rybách i říčních a potočních sedimentech se však kumulují i další látky, které zatím regulaci nepodléhají. Znečištění vodního prostředí perzistentními organickými látkami tedy přesahuje míru jejich regulace zákonnými normami a je třeba zpřísnit pravidla pro jejich používání. To je hlavní vzkaz politikům a státním institucím nejen v České republice, ale také v Evropské unii," komentoval výsledky dnes zveřejněné studie RNDr. Jindřich Petrlík, spoluvedoucí kampaně Člověk a voda ze sdružení Arnika.

Překážkou v omezování použití perfluorovaných látek a bromovaných zpomalovačů hoření je i celá řada výjimek, které schválily smluvní strany Stockholmské úmluvy, a to mimo jiné i na žádost Evropská unie.

Rybí testy


Na výskyt sledovaných látek bylo celkem analyzováno 72 ryb různých druhů a 32 vzorků sedimentů odebraných v různých oblastech řek Vltava, Labe, Bílina, Lužická Nisa, Haná, Dyje a Morava. Dále byly vzorky odebrány z potoků Přemyšlenského, Lampertického, Kamenného, Lichnovského, Polička a Strouha (poblíž Temelína).

Nejvyšší koncentrace perfluorovaných látek byly zjištěny ve svalovině ryb z Bíliny v Ústí nad Labem, ze slepého ramene Moravy Čerťák v Uherském Hradišti a z Lužické Nisy v Liberci. Bílina a Lužická Nisa v Liberci patřily vedle labských lokalit u Pardubic a Štětí k nejvíce zatíženým i další skupinou sledovaných bromovaných látek. U polybromovaných difenyléterů (PBDE) byly nejvyšší koncentrace detekovány ve vzorcích sedimentů odebraných v lokalitách řeky Labe, Lužické Nisy a v sedimentační nádrži v Lamperticích.


Tato studie zjistila vyšší maximální koncentraci PFC ve vzorcích ryb v porovnání se studiemi z minulých let. "Důvodem stanovení vyšších hladin kontaminace PFC v naší studii může být výběr lokalit, kdy byly spíše vybírány oblasti, v jejichž blízkosti se nachází chemické nebo jiné průmyslové továrny nebo spalovny nebezpečného odpadu, které mohou být zdrojem těchto kontaminantů," zdůvodnila nález vyšších koncentrací PFC Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D. z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze. Při porovnání hladin PFC v sedimentech z českých a moravských řek se studiemi provedenými v jiných státech, patří tyto nálezy spíše k nižším až průměrným.

Toxický zpomalovač



Zveřejněná studie představuje také první rozsáhlejší monitoring tetrabrombisfenolu A v českých a moravských říčních sedimentech a rybách. Jeho nejvyšší koncentrace byla zjištěna v sedimentu z řeky Moravy v Uherském Hradišti.

Tetrabrombisfenol A (TBBPA), patřící mezi zpomalovače hoření, je podle tzv. R vět vysoce toxický pro vodní organismy a může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.
Výslednou studii Arnika poskytne Ministerstvu životního prostředí jako podnět k rozšíření monitoringu látek. Na mezinárodním fóru ji pak použije jako argument pro rozšíření Stockholmské úmluvy.

Zveřejnění výsledků rozborů sedimentů a ryb je jednou z posledních aktivit projektu "Voda živá", který se v rámci sdružení Arnika stal součástí širší kampaně "Člověk a voda" a trval rok a půl. Jeho součástí je také vydání knihy "Voda živá", stejnojmenná soutěž pro středoškolské studenty a žáky druhého stupně základních škol a řada dalších aktivit.

Tisková zpráva sdružení Arnika a Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí