Zeleň - symbol moderní obce. Péče o nově vysazené dřeviny

Vysazovat by bylo nejlépe stanovištně původní druhy. Bohužel, mnohdy ve stísněném zastavěném prostoru města či obce tyto zásady nelze dodržet, a to kvůli zasolení půdy, exhalacím nebo dalším extrémním podmínkám. Při volbě druhu dřeviny je proto nutné hledat kompromis mezi potřebou výsadby zeleně a nedostatečným prostorem. Proto se často sáhne po vhodnějších kultivarech dřevin, které snesou extrémní zatížení městského prostoru. O to důležitější je však kvalitní péče o dřeviny po výsadbě.

Povýsadbová péče by se ovšem měla v různé míře provádět vždy. U keřových výsadeb obvykle trvá 3-5 let, u stromů i 5-10 let po výsadbě, přičemž délka a četnost úkonů v jejím rámci vždy závisí na druhu dřeviny a typu stanoviště.

Péče o dřeviny po výsadbě zahrnuje pravidelné úkony potřebné k optimálnímu vývoji a ochraně dřeviny na stanovišti. Nejdůležitější jsou: zálivka; péče o závlahovou mísu a odplevelování výsadeb; výchovný řez dřeviny; pravidelná kontrola kotvení a pevnosti úvazků; hnojení; průběžné ošetřování mechanických poranění.

ZÁLIVKA

Často rozhodující v následné péči je zálivka. Nově vysazené vzrostlejší dřevině trvá až půl roku, než si vytvoří takový systém kořínků, aby dokázala pojmout dostatek vody, a nebyla tak odkázána pouze na zálivku.

Stanovení potřebného množství zálivkové vody závisí na řadě okolností. Obecně se množství a intenzita zálivky musí přizpůsobit místu výsadby i druhu dřeviny, teplotě půdy a vzduchu a množství atmosférických srážek. Nejlepším ukazatelem potřeby zálivky je pravidelná kontrola závlahové mísy, neboť půda pod mulčem by měla být stále vlhká. Lépe je dřeviny zalévat méně často, ale vydatně. Velké množství vody v prostoru kořenů může vést k jejich hnilobě, naopak nedostatek vody ohrožuje životně důležité funkce stromu.

Zálivkovou dávku u stromu s obvodem kmínku 14-16 cm, vysazeného na stanoviště s průměrně propustnou půdou, lze obecně stanovit na 80 l vody jednou za 2 týdny.

PÉČE O ZÁVLAHOVOU MÍSU, KYPŘENÍ A ODPLEVELOVÁNÍ VÝSADEB

Vzápětí po výsadbě se doporučuje dřeviny zamulčovat. Toto opatření, především z hlediska potřeby zálivky, významně zefektivní následnou péči o dřeviny. Zabrání se nadměrnému vypařování vody, zlepší mikroklima půdního prostoru a zároveň omezí prorůstání plevelů. Mocnost vrstvy mulče by se měla pohybovat v rozmezí 5-20 cm, závisí na podmínkách stanoviště, použitém mulčovacím materiálu i výsadbové velikosti dřeviny.

Ochranu před nadměrným zaplevelením výsadbové mísy dřeviny je nejlépe, pokud možno, provádět mechanicky. Případně je možné plevel odstranit i chemicky či kombinací obou způsobů. Chemické odstraňování lze provádět s použitím herbicidů aplikovaných na list (například Roundup). Pak se však musí zohlednit aktuální stav počasí. Herbicidy neaplikujeme za ostrého slunce ani za deštivého počasí, při aplikaci, ani nejméně pět hodin po ní by nemělo pršet.

VÝCHOVNÝ ŘEZ DŘEVINY

Správně a pravidelně prováděný výchovný řez významně ovlivňuje stav dřevin do budoucna, přitom jde o finančně méně náročný typ řezu. Náprava zanedbaného výchovného řezu v pokročilejším věku dřevin je finančně mnohem náročnější. Velký význam má hlavně na silně zatížených místech ve městech. Tam zanedbání řezu vede ke tvorbě staticky narušených a nestabilních korun s krátkou perspektivou, které mohou výrazně narušit provozní bezpečnost na frekventovaných místech. Naléhavost výchovného řezu je u jednotlivých typů dřevin různá, minimálně se řežou například jehličnany.

Výchovný řez je zaměřen na odstraňování defektních nebo konkurenčních výhonů tak, aby byl podpořen přirozený habitus dřeviny. Zároveň je potřeba odstraňovat suché, polámané a jinak poškozené větve.

Optimálním termínem je předjarní období po pominutí zimních mrazů, poté také ještě první polovina vegetačního období.

PRAVIDELNÁ KONTROLA KOTVENÍ A PEVNOSTI ÚVAZKŮ

Tyto úkony, včetně případné kontroly ochrany před okusem zvěří, by se měly provádět nejlépe dvakrát ročně. Je třeba dbát na to, aby dřevina nebyla poškozena příliš pevným úvazkem, a úvazky včas a úměrně růstu dřeviny povolovat. Kontrola by se měla konat až do úplného odstranění kotevních prvků, tedy do 2-3 let po výsadbě dřeviny.

K pravidelně se opakujícím opatřením v době po výsadbě dřeviny patří i ochrana proti poškození a okusem zvěří. U kmínkových tvarů listnáčů se používají různé chrániče kmínků, keře a jehličnany se obvykle v prvních letech chrání před poškozením zvěří repelentním nátěrem (např. Morsuvin). U plošných výsadeb je velmi efektivním opatřením pozemek dočasně oplotit. Důležitá je pravidelná kontrola stavu dřeviny.

HNOJENÍ

K racionálním opatřením řadíme podle podmínek i přihnojování dřevin. Používají se např. Cererit či tabletované hnojivo Silvamix Forte. Dřeviny postačuje přihnojit jednou za 2-3 roky. Hnojiva s obsahem dusíku se aplikují pouze na jaře, ideálně v květnu až v červnu, podzimní aplikace se z důvodů dobrého vyzrání nedoporučuje.

PRŮBĚŽNÉ OŠETŘOVÁNÍ MECHANICKÝCH PORANĚNÍ

K těmto poraněním může dojít i v důsledku ochrany před chorobami a škůdci. U povýsadbové péče se totiž někdy nevyhneme aplikaci ochranných postřiků proti chorobám a škůdcům. Identifikaci patogena a optimální způsob zásahu je nejlépe řešit se specializovaným pracovištěm.

Také jiná poškození kmene či větví, ať už způsobená třeba automobily nebo zvěří, by se měla vždy ošetřit - zásah se volí podle rozsahu a typu poškození. Poškozením vzniklým např. pojezdem automobilů lze částečně předcházet instalací ochranných mříží a roštů.

Následná péče o nově vysazené dřeviny bývá často zanedbávána a omezuje se jen na nejnutnější úkony, v horším případě úplně chybí. Výsadba dřevin bez zajištění odpovídající povýsadbové péče je velkou technologickou chybou, ať už k ní dojde z nedostatku peněz, či neznalosti investora. U již vzrostlých dřevin je v takových případech zpravidla nutné provést nákladná nápravná opatření. Komplexní povýsadbová péče o dřeviny je tedy základním předpokladem toho, že vysazený strom bude do budoucna pěkný, zdravý a bezpečný.

MICHAELA KAČEROVÁ
Gabriel s. r. o.