zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropa míří k malým elektrárnám. Pochopil to také ČEZ

09.08.2011
Energie
Evropa míří k malým elektrárnám. Pochopil to také ČEZ

Páteří české energetiky bude jádro. Nejviditelnějšími změnami ve výrobě v příštích deseti až patnácti letech se stane dostavba Temelína, dožívání velkých uhelných elektráren a výstavba několika plynových. Ani Česku se ale nevyhne další trend: nástup decentralizované výroby proudu.

Co si pod tím představit? Jednak malé obnovitelné zdroje, tedy solární, větrné či bioplynové elektrárny. A pak malé kogenerační jednotky na plyn, jež vyrábějí zároveň s elektřinou i teplo. Pořizují si je školy, nemocnice, hotely či majitelé administrativních budov. Výroba z nich je stejně jako výroba z obnovitelných zdrojů zatím dotována.

Na malé zdroje sází i lídr trhu, státem ovládaný ČEZ. Skupina loni na poslední chvíli naskočila do solárního boomu a pořídila si několik fotovoltaických zdrojů, do nichž vložila asi deset miliard korun. Zároveň se dostala kvůli účasti na solární bublině, nesmyslně vyšponované nezvládnutou státní dotační politikou, pod palbu kritiky.

Možná i proto ČEZ nijak halasně nezdůrazňuje, že je aktivní také v segmentu malých kogenerací. Už před časem nicméně oznámil, že založil firmu ČEZ Energo, v níž je jeho menšinovým partnerem s podílem 49,9 procenta výrobce kogeneračních jednotek, třebíčský Tedom. Společná firma zpracovává projekty na malé kogenerace, nabízí poradenství, dodávky a provoz "minielektráren". Zatím jich pro zákazníky provozuje asi 45, třicítku dalších chystá. Instalovaný výkon malých kogenerací ČEZ Energo je zatím asi 12 megawatt, do roku 2020 by jich mělo být asi 200 (to odpovídá desetině kapacity dnešního Temelína).

"Nově vznikající jednotky měly být ve vlastnictví ČEZ Energo, není ale vyloučeno ani využití modelu EPC (Energy Performance Contracting), založeného na financování dodávky z dosažených úspor," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Malé kogenerace kromě ČEZ dodává řada dalších firem. A zájem o ně poroste v příštích letech hlavně ve městech, které odebírají teplo vyráběné z centrálních systémů hnědouhelných teplárenských firem. Uhlí zdraží, a pokud to teplárny promítnou do cen tepla, začnou zákazníci o jejich služby ztrácet zájem a uvažovat o vlastní výrobě.

Podle Martina Cmírala z firmy Leef Energy roste zájem o malé kotelny i kvůli tlaku z Bruselu. "Decentralizovanou výrobu podporují jednak dotace výkupních cen, jednak zpoplatnění uhlíkatých emisí.

Pro malé zdroje mluví i nejistota, jaká na energetických trzích vznikla v důsledku politických zásahů a krize. Investice do velkých elektráren, které nemají garantovanou výkupní cenu energie, se stávají rizikovými," říká Cmíral, podle něhož rozvoj klasických velkých zdrojů brzdí i fakt, že v Evropě se lidé čím dál hůř smiřují s představou velké elektrárny kousek od svého domu. Vyprávět by o tom mohli lidé z koncernu RWE Transgas, kteří se už několik let marně snaží získat místní lidi pro stavbu plynové elektrárny u středočeských Čelákovic.

Malé elektrárny

Obnovitelné zdroje

Vyrábějí elektřinu ze slunce, větru, bioplynu, biomasy, zemského tepla či vody. Po loňské solární bublině stát jejich budování brzdí: daněmi, omezováním přístupu do sítí, omezením dotací na výstavbu. Důvodem je vysoká dotace, kterou platí stát a zákazníci.

Malé kogenerace

Vyrábějí zároveň teplo a elektřinu, mají kapacitu do 5 megawattů. Dosahují vysoké účinnosti 80-90 procent. I jejich výkupní cena je dotována.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí