zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přechod z jádra na alternativní zdroje Němce finančně vyčerpá

12.08.2011
Energie
Atomová energie
Politika
Přechod z jádra na alternativní zdroje Němce finančně vyčerpá
Banka KfW vyčíslila dopady tohoto kroku na 250 miliard eur. Německá rodina zaplatí v roce 2022 za elektřinu ročně o 175 eur více.

Německo si přechodem od jádra na alternativní zdroje energie během jedné generace vytyčilo nejen technicky složitý, ale především finančně nesmírně náročný úkol. Výměna jaderných reaktorů za alternativní a obnovitelné zdroje, kterou chce kabinet kancléřky Angely Merkelové uskutečnit do roku 2022, bude stát Němce podle odhadů odborníků desítky miliard eur.

Nejdražší položkou v procesu postupného odstavování jaderných elektráren budou podle expertů investice do rozvoje větrných a slunečních zdrojů. Rozšíření stávajících zařízení a zprovozňování nových elektráren spolkne podle odhadů ekonomů německé státní banky KfW až 250 miliard eur.

Minimálně deset miliard z toho přitom připadne podle propočtů Německé energetické agentury (Dena) na výstavbu dalších tří tisíc kilometrů potřebného vedení vysokého napětí. To by mělo do budoucna propojit mimo jiné severní pobřežní části Německa, kde má stát nejvíce větrných elektráren, se zbytkem země.

Němečtí zákonodárci počítají s tím, že energie z jádra bude do roku 2022 postupně nahrazena elektřinou z plynových a uhelných elektráren (takzvaných alternativních zdrojů). V roce 2050 by pak měli Němci čerpat elektřinu až z 80 procent z větrných a solárních zařízení (obnovitelných zdrojů).

Němci jsou ochotni si připlatit

"Německo je jednoznačně nejvíce protijadernou zemí Evropy. A za obnovitelné zdroje je ochotno zaplatit," cituje agentura Bloomberg analytičku společnosti New Energy Finance Manon DuFourovou.

Podle německých médií je ale klíčovou otázkou, kde bude země brát potřebné finanční prostředky. Zatím se zdá, že podstatnou část zmíněných nákladů bude muset zaplatit soukromý sektor.

Vláda kancléřky Angely Merkelové zřídila již v loňském roce fond, z něhož mají plynout prostředky právě na podporu zelené energie. Odvádět část zisků na daních do něj měly velké energetické koncerny jako RWE nebo E.ON, které provozují jaderné elektrárny. Ty ovšem financování letos na jaře pozastavily na protest proti rozhodnutí o konci jádra.

Ve fondu je tak v tuto chvíli uloženo zhruba 17 miliard eur, které by měly formou dotací putovat na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Přechod na zelenou energii už nyní pociťují koncoví odběratelé elektřiny. Podle deníku Der Spiegel vzrostly ceny elektřiny na burze v Lipsku od zavření prvních reaktorů na konci března letošního roku o 12 procent. Někteří odběratelé už si také podobně jako v České republice připlácejí za elektřinu odebíranou ze solárních či větrných zdrojů.

Jak napsal Der Spiegel, Němci v současnosti platí za jednu kilowatthodinu zhruba o 1,5 eurocentu více než ve stejném období loni.

A tento nárůst není konečný. V roce 2022, po přechodu na obnovitelné zdroje, budou muset odběratelé podle ekonomů zaplatit za jednu kilowatthodinu elektřiny minimálně dalších 5 eurocentů navíc.

Podle listu Der Spiegel tak do 11 let stoupnou průměrné německé rodině roční náklady na elektřinu minimálně o 175 eur (4239 korun).

Do plošných propočtů se v té souvislosti pustil německý ekonomický deník Handelsblatt. Podle něj budou němečtí odběratelé v roce 2022, kdy by již neměla být v provozu žádná jaderná elektrárna, platit za proud dohromady o 40 miliard eur více než nyní.

Zelené plány mezitím zatěžují také samotný energetický sektor. Koncern RWE včera oznámil, že mu zisk v letošním prvním pololetí klesl o 39 procent na 1,7 miliardy eur (zhruba 41,2 miliardy korun). RWE to dává za vinu zavedené jaderné dani i vysokým nákladům na odstavování jaderných zařízení.

Systém dotací je třeba zlepšit

Kancléřka Merkelová energetickému sektoru slibuje, že ho v průběhu přechodu na alternativní zdroje energie podpoří dotacemi. Odborníci však v té souvislosti upozorňují, že musí dojít ke zlepšení systému subvencí.

Polovina peněz ze státních dotací nyní v Německu putuje do fotovoltaiky, což se setkává s velkou kritikou. Elektřina ze solárních panelů totiž představuje pouhých 10 procent veškeré zelené produkce elektřiny v zemi a stále platí za nespolehlivý zdroj.

Podle expertů by měly peníze putovat především do větrných elektráren, které nyní vyprodukují pětkrát více elektřiny než solární zařízení.

"Pokud jde o udělování dotací, zatím utápíme miliardy v nejméně efektivních technologiích," tvrdí bývalý ministr životního prostředí spolkové země Hamburk Fritz Vahrenholt, který nyní řídí divizi obnovitelných zdrojů RWE.


Účet za konec jádra

250 miliard eur

V přepočtu zhruba šest bilionů korun budou stát Německo podle státní banky KwF investice do obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Ty mají do roku 2022 plně nahradit ve výrobě elektřiny německé jaderné elektrárny.

10 miliard eur

Zhruba 242 miliard korun z toho má připadnout na výstavbu dalších tří tisíc kilometrů potřebného vedení vysokého napětí.

13 miliard eur

O tolik více už letos zaplatili němečtí spotřebitelé za elektřinu ve srovnání s loňským rokem. Mohou za to rostoucí ceny energie ovlivněné obavami trhu z plánovaného přechodu Německa od jádra na alternativní zdroje energie.

AUTOR: Lucie Hrdličková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí