zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Akcie větrných firem se stěhují do portfolií investorů

26.08.2011
Větrná energie
Akcie větrných firem se stěhují do portfolií investorů

Výrobci větrníků a prodejci elektrické energie vyrobené jejich pomocí se v poslední době těší zvýšenému zájmu investorů. Ti mají za to, že to je chytrá a výnosná investice...

Akcie firem, které vyrábí energii z větru, patří, vedle solárních a geotermálních společností, k těm nejslibněji se vyvíjejícím za posledních deset let. "Proto diverzifikace rizika investováním do větru, který patří do kategorie takzvaných zelených odvětví, dává smysl," říká Jan Maňák, analytik BNP Paribas Asset Management.

Větrné elektrárny nejsou žádnou novinkou. Po světě se stavějí už desítky let a jejich masivní rozšíření souvisí se stále naléhavěji zdůrazňovanou hrozbou vyčerpání neobnovitelných zdrojů energie, jako je ropa a zemní plyn. Pro toho, kdo chce mít svými investicemi pokryty i ekologické výrobce obnovitelných zdrojů energie, představují zajímavou příležitost. Investoři by se měli zajímat o akcie takových společností, jako je Siemens, GE Energy, nebo Mitsubishi Power Systems. Například akcie Siemensu za poslední dva roky zvýšily svou cenu na trhu o 78 procent, a GE Energy zdražila za stejné období o 29 procent.

Zvažte riziko regulovaného byznysu

Samostatnou kategorií firem v tomto odvětví jsou takzvané utilities firmy. To jsou firmy, které obvykle vznikly odštěpením od velkých energetických gigantů jako jejich "zelené" dceřiné společnosti. Jde například o Electricite de Portugal Renovaveis, Enel Green Power nebo Iberola Renewable. Všechny jsou zaměřené na obnovitelné zdroje, tedy nejen na energii získávanou z větru, ale také ze slunce a vody.

Klíčovou komponentou pro převod síly větru na elektrickou energii je turbína a na trhu jejich výrobců kralují především evropské firmy. Asi nejznámější je pravděpodobně dánský Vestas Wind Systems nebo německá REpower Systems či španělská Gamesa. Ve Spojených státech je v tomto oboru známá například společnost Hansen Transmission. Dále do odvětví začínají významně pronikat i firmy z Číny, jako třeba China Ming Yang Wind.

Kromě investování do firem, které vyrábí větrné turbíny, staví větrné elektrárny či větrné parky, je také možné vložit peníze do akcií producentů energie z větru. "Problémem je, že výkupní cena energie ze všech obnovitelných zdrojů bývá uměle stanovována státem, tedy regulátorem, takže při těchto investicích na sebe bere investor riziko případného nepříznivého rozhodnutí regulátora," upozorňuje Petr Zajíc, senior portfolio manažer společnosti Pioneer Investments Austria a člen představenstva Pioneer Asset Management ve Vídni.

"Navíc většina firem v tomto odvětví patří mezi firmy se střední, nebo spíš malou kapitalizací a s tím souvisí i jejich menší likvidita při obchodu s jejich akciemi a zároveň vyšší volatilita, tedy rozkolísanost akciového kurzu," dodává Zajíc.

Kdo si však myslí, že nedávná finanční krize tomuto sektoru neprospěla, ten se mýlí. Už v minulém roce narostl celkový výkon větrných turbín o 31 procent oproti předchozímu období. Obrat na tomto trhu v minulém roce překonal 50 miliard eur, a větrná energie dnes patří mezi nejrychleji se rozvíjející sektor energetického průmyslu.

Zásluhu na tom také má nedávné rozhodnutí Německa o ukončení výroby elektrické energie z jádra do roku 2022, které světu oznámilo krátce po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. "Ve střednědobém horizontu pokládáme sektor energií za perspektivní, a tak ho v současnosti v našich strategiích převažujeme," říká Michal Ondruška, šéf Asset Managementu Raiffeisenbank.

O dalším rozvoji tohoto odvětví vypovídají i čísla o podílu větrné energie na celkové světové produkci energie. Dnes to je jen něco kolem 1,5 procenta, ale podle plánů European Wind Energy Association (EWEA) by se mělo v roce 2020 pomocí větru vyrobit asi 12 procent veškeré energie. Navíc podle oslovených portfolio manažerů ani negativní kampaň proti solární energii, která se rozběhla v důsledku očekávané arbitráže domácích investorů proti státu za neférovou změnu podmínek podnikání, ostatní alternativní zdroje nijak nepoškodila.

Kdo chce investičně pokrýt celé odvětví zdrojů čisté energie, tomu se na kapitálovém trhu nabízí řada fondů nebo certifikátů specializovaných na alternativní druhy energií. "Náš fond investuje do vývojářů větrných parků, ale také do firem, které je provozují, především na mořských pobřežích, protože větrné podmínky tam jsou lepší," nastiňuje nabídku například Thomas Motsch, portfolio manažer fondu Espa WWF Stock Umwelt Erste Sparinvest.

Oblibě se u investorů těší také ETF indexové certifikáty. Těmi nejznámějšími jsou PowerShares Global Wind Energy a First Trust ISE Global Wind Energy Index Fund. Víc zelených a alternativních certifikátů ETF je možné vyhledat na webové stránce http://seekingalpha.com.

Větrník se zaplatí až za patnáct let

Kdo nechce vydělávat na větru pouze prostřednictvím cenných papírů, ale přímo samotnou výrobou a prodejem elektrické energie, ten si může koupit svůj vlastní větrník. K tomu je ale zapotřebí sáhnout hluboko do kapsy, protože například věž od dánského výrobce Vestas s výškou 105 metrů a průměrem rotoru 90 metrů stojí přes 80 milionů korun. Takovou větrnou elektrárnu s výkonem dvou megawattů provozuje v Česku například brněnská společnost W.E.B. Větrná Energie, v jihomoravských Banticích nedaleko Znojma. "Stavbu jsme financovali z úvěru u rakouské banky a předpokládaná návratnost je kolem 15 let. Roční provozní náklady jsou přibližně 1,5 milionu korun, bez odpisů a úroků z úvěru," řekla HN Michaela Lužová, jednatelka společnosti.

Zajistit jen peníze a pozemek ale zdaleka nestačí. Podle slov provozovatelů větrníků je potřeba se připravit na řadu překážek v podobě odborných znaleckých posudků, stavebních povolení a povolení k připojení do rozvodné soustavy energetickým úřadem. Dále je nutné vyhovět přísným kritériím na zásah do krajinného rázu a vlivu na faunu, dodržet uzákoněné zásady územního rozvoje a dostat schválení od ministerstva životního prostředí. V neposlední řadě je také nutné získat souhlasné vyjádření od ekologů a místních obyvatel. "Vzhledem k těmto skutečnostem může vývoj projektu trvat také déle než pět let, což se nepříznivě promítne do celkových nákladů i do cash flow firmy," říká ze své zkušenosti Michaela Lužová.

Z oficiálních statistik Energetického regulačního úřadu přitom vyplývá, že podnikatele v Česku nejvíce láká stavět své větrné parky na hřebenu Krušných hor. Ty mají podle odborníků nejlepší povětrnostní podmínky. Zatím největší větrnou farmu s 25 elektrárnami mají Kryštofovy Hamry, vzdálené devět kilometrů od Hory Svatého Šebestiána. Podle údajů úřadu má celé Česko v provozu stroje s celkovým výkonem 218 megawattů instalovaného výkonu. Jen pro srovnání, celosvětová instalovaná kapacita vloni dosáhla 194 tisíc megawattů a EWEA odhaduje, že do konce roku překročí hranici 200 tisíc megawattů.

Roční provozní náklady jsou přibližně 1,5 milionu korun, bez odpisů a úroků z úvěru.
Michaela Lužová, jednatelka W.E.B. Větrná Energie

Celosvětový souhrnný přehled výkonu větrných elektráren 2000-2010

rok megawatty (MW)
2000 17 400
2001 23 900
2002 31 100
2003 39 431
2004 47 620
2005 59 091
2006 74 052
2007 93 820
2008 120 291
2009 158 738
2010 194 390

Deset největších světových firem, které vyrábí zařízení pro větrné elektrárny

1. Vestas Dánsko
2. GE Energy USA
3. Gamesa Španělsko
4. Enercon Německo
5. Suzlon Indie
6. Siemens Německo
7. Acciona Španělsko
8. Goldwind Čína
9. Nordex Německo
10. Sinovel Čína

AUTOR: Vítězslav Křížek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
ASIO, spol.s r.o.
22
9. 2017
22.9.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
ASIO, spol.s r.o.
27
10. 2017
27.10.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí