zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

4. a 5. zpráva z 5. expedice PřF JU na norské arktické souostroví Svalbard

04.09.2011
Příroda
Ekologická dovolená, cestování
4. a 5. zpráva z 5. expedice PřF JU na norské arktické souostroví Svalbard

Následující řádky obsahují dvě nejnovější zprávy, 4. a 5., které nám které nám výzkumníci z vědecké základny pravidelně zasílají...

Zpráva č. 4

Po odjezdu studentů a některých pedagogů zůstalo na stanici v Petunii 11 pracovníků k nim se přidal ještě geomorfolog Marek Křížek. Změnilo se počasí. Kvůli silným severním větrům a vysokým vlnám, které nám znepříjemňují zejména dopravu na lokality, lovení ryb a potápění, se k jihu přesunuly masy mořského ledu. Kry se dostaly i do fjordu a spolu s nimi se objevila zvířata na mořský led vázaná. Potěšili nás zejména mroži (Obr. 1), kteří se občas ukážou přímo před stanicí.

Špicberky4_1.jpg

Obrázek 1: Mrož odpočívající na mořském ledu v Isfjordu

Naopak, nepotěšilo nás, že s mořským ledem připutovali i lední medvědi, zvláště poté, kdy na náš satelitní telefon dorazily zprávy o tom, že asi 40 km od naší stanice usmrtil lední medvěd sedmnáctiletého Brita. Ani nevíme, zda máme věřit německému průvodci turistů, který nám tvrdí, že se ve stejné oblasti pohybuje asi 10 dalších medvědů. Museli jsme přistoupit k dalšímu zpřísnění bezpečnostních opatření a práci v terénu musíme plánovat i podle zbraní, které máme k dispozici. Rozhodnutí o změně lokality odběru algologických vzorků, ke kterému jsme přistoupili po zprávách o výskytu mořského ledu se ukázalo jako prozíravé: incident se stal právě v místech, kam jsme měli původně namířeno.

Jana Kvíderová měřila denní průběh fotosyntézy u zelených řas Zygnema z mokřadů na mořském pobřeží (Obr. 2) pomocí ručních fluorometrů (Obr. 3). Před návratem ještě provede pravidelná měření fotosyntetické aktivity a fixace dusíku pro dlouhodobý pokus v otevřených skleníčcích v kopečkovité tundře a odebere vzorky vod v mokřadech s dominantním společenstvem sinic, doplněné o měření nitrogenázové aktivity pro určení bilance dusíku

Špicberky4_2.jpg

Špicberky4_3.jpg

Obrázek 2 a 3: Pokusné plochy na mokřadech a měření fotosyntézy

Otakar Strunecký (Obr. 4) pokračoval ve sbírání, klasifikaci a kultivaci jednoduchých vláknitých sinic z oblasti Dicksonfjorden. Protože pH vod v oblasti Petuniabukta je obvykle vyšší než 8,5, pokoušel se najít potůčky s nižším pH v oblasti prvohorních pískovců ve střední části Dickson land. Zvláštní pozornost věnoval půdním krustám, které pokrývají velké části delt řeky Nathorstelva a gradientu rozšíření sinic v alpinskem potoku Kulmelva (Obr. 5).

Špicberky4_4.jpg

Špicberky4_5.jpg

Obrázek 4 a 5: Odběr vzorků a sinice Schizothrix sp.

Botanicko-paleoekologická sekce se zaměřila na odběr sedimentů z jezírek vzniklých na mořských terasách holocenního stáří v okolí stanice - na mladé terase v blízkosti kopečkovité tundry, v ústí řeky Ebby a v okolí Brucebyenu. Následná analýza se pokusí rekonstruovat ekologické podmínky, které panovaly v době jejich vzniku pomocí různých proxy analýz (např. chemická analýza, analýza pylu, rostlinných makrozbytků a bezobratlých). Rozborem trusu sobů a bělokurů sbíraného v transektu od čerstvě odledněných území do vyspělé tundry se pokusíme zjistit, zda tato zvířata mohou usnadňovat disperzi semen některých rostlin a napomáhat tak kolonizaci předpolí ledovců.

Špicberky4_6.jpg

Obrázek 6: Odběr vzorků pro paleoekologickou analýzu v Brucebyenu

Zoologicko-parazitologická skupina pracovala v moři, ve sladkých vodách i na souši. Miloslav Devetter a Karel Janko sledovali půdní mikro a mesofaunu (Obr. 7) na ekologickém gradientu v odledněném území před čelem ledovce a změny půdní mikrofauny na vertikálním gradientu nadmořské výšky. Sledovali též oživení sladkovodních jezer (Obr. 8) a trofické vztahy mezi vířníky, perloočkami a listonohy.

Špicberky4_7.jpg

Špicberky4_8.jpg

Obrázek 7 a 8: Půdní hlístice žijící v předpolí ledovce a sběr planktonu u Brucebyenu

Tuto skupinu posílil též ornitolog Václav Pavel (Obr. 9). Přijel rekognoskovat terén a plánuje do budoucna výzkum rybáků Sterna paradisea (Obr. 10) a jejich srovnání s antarktickými populacemi Sterna vittata.

Špicberky4_9.jpg

Špicberky4_10.jpg

Obrázek 9 a 10: Vašek a předmět jeho zájmu, rybák Sterna paradisea

Parazitologové (Oleg.Ditrich, Tomáš Tyml, Alena Kodádková, obr 11 a 12) pokračovali ve studiu životních cyklů parazitů ryb a mořských bezobratlých. Sledovali vliv jednotlivých parazitů na fitness ryb a využili nové vybavení stanice mikroskopickou a dokumentační technikou k pořízení snímků živých parazitů, např. myxosporeí (Obr. 13) či parazitických nálevníků (Obr. 14).

Špicberky4_11.jpg

Špicberky4_12.jpg

Obrázek 11 a 12: Parazitologická pitva a pořizování dokumentace na mikroskopu

Špicberky4_13.jpg

Špicberky4_14.jpg

Obrázek 13 a 14: Spory Myxidium gadi nalezené z tresky Boreogadus saida a nálevník Trichodina sp. ze žaber vranky Myoxocephalus scorpius.

Marek Křížek (Obr. 15) provedl klasifikaci strukturních půd v okolí stanice. Do vybraných tříděných polygonů instaloval teplotní čidla. Tato měření budou porovnána se svým ekvivalentem ve střední Evropě. Odebral vzorky ledovcových sedimentů na mikromorfologickou analýzu křemenných zrn.

Špicberky4_15.jpg

Obrázek 15: Odběr vzorků na moréně ledovce Bertil

Jan Kavan pokračuje v měření hydrologických charakteristik vybraných modelových povodí, včetně monitoringu jezer. (Obr. 16). Na krátký čas zůstane na stanici s Janou Kvíderovou a o své práci napíše podrobněji v příští zprávě.

Špicberky4_16.jpg

Obrázek 16: Batymetrické mapování pomocí sonaru na jezeře v Mathiesondalen

Expedice Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích "Svalbard 2011"

Zpráva č. 5

13/08/2011

Po odjezdu skupiny lidí 8. srpna jsme zůstali na stanici v 6 lidech. Zhoršené povětrnostní podmínky nám poněkud znesnadnily pokračování našich experimentů a měření. Omezili jsme se na práci v dobře dostupných a blízkých lokalitách a snažili jsme se eliminovat přesuny motorovým člunem. Z pravidelných činností vybočoval asi jediný den s dobrou viditelností a dostatečně vysokou oblačností, kdy byla provedena výměna anemometru na meteorologické stanici umístěné na vrcholu Pyramiden (935 m n.m.). Ve čtvrtek 11. srpna jsme se vydali přes záliv do údolí Ebba odebírat vrtná jádra z organogenních jezírek pro paleoekologickou analýzu. Při návratu člunem jsme zažili pravděpodobně největší vlny během této sezony - dosahovaly místy přes 2 metry. Odhadovaná síla větru 12-15 m/s, teplota těsně nad nulou. Momentálně jsou v zálivu Petunia polohy nad 300 m n.m. pokryté souvislou vrstvou sněhu. Snížené teploty se začínají projevovat i na dostupnosti tekoucí vody u chaty - pitnou vodu bereme obvykle z potoka, který je dotován z tajících sněžníků na úbočí Pyramiden. Během posledního týdne klesl průtok těchto toků zhruba na třetinu.

Nepříznivé počasí ohrožuje i plánovaný převoz jednoho z motorových člunů na opravu a údržbu do Longyearbyenu. Skupina odlétající 15. srpna měla původně dojet do Longyearbyenu na člunu, což se při stávajícím počasí nejeví příliš realisticky.

Jan Kavan

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí