zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čtvrtinu Č.Budějovic tvoří zeleň, údržba stojí desítky milionů

06.09.2011
Urbánní ekologie
Čtvrtinu Č.Budějovic tvoří zeleň, údržba stojí desítky milionů

Čtvrtinu výměry Českých Budějovic zaujímá zeleň, město na její údržbu a regeneraci vynaloží ročně desítky milionů korun. Jen na běžnou údržbu zeleně na sídlištích Vltava, Máj, Šumava a Pražské předměstí je letos v rozpočtu téměř 14 milionů korun, na pět milionů přijde například údržba zeleně ve Stromovce. Další výdaje jsou nutné na kácení, prořezávky a novou výsadbu. Statisíce jdou do zeleně v rámci regenerace sídlišť a veřejných prostranství.

Nazvat České Budějovice zeleným městem není podle primátora Juraje Thomy (OPB) přehnané, i bez lučních pozemků v okrajových částech tvoří zeleň zhruba sedmnáct procent rozlohy města. Jedná se nejen o městské parky a sady, ale i o přírodní krajinářské parky, lesní porosty na okrajích města, vnitroblokovou zeleň, zahrádkářské kolonie i o volné travnaté plochy.

Jen veřejná zeleň, o kterou se stará město, se rozprostírá na více než 200 hektarech. "Městská zeleň tvoří významnou stabilizační složku životního prostředí a zároveň slouží občanům pro trávení volného času. Parkové plochy jsou vesměs dílem našich předků, což nás zavazuje o ně řádně pečovat. Stejně tak však klademe důraz na údržbu a obnovování zeleně na soudobých sídlištích a veřejných prostranstvích," řekl primátor Thoma.

Za stromy, které musely být v loňském roce na veřejných prostranstvích vykáceny, nechalo město letos vysadit 170 nových stromů. Spolu s výsadbou 130 keřů to přišlo na 803.000 korun. Nejčastěji se jednalo o lípy a javory, přibyly však i duby, kaštany, jasany a platany. Městskou zeleň obohatily také méně známé druhy, jakými jsou například původem čínská paulovnie a nebo lyriovník a dřezovec pocházející ze Severní Ameriky.
Při výsadbě je nutné respektovat vedení inženýrských sítí a jejich ochranné pásmo, o druhové skladbě však rozhoduje i velikost stromu v dospělosti. "Jedná se tedy o investici, jejíž promyšlenost docení až naši potomci," poznamenal primátor.

Zejména městské parky mají v historii města svou samostatnou kapitolu. Například park Na Sadech vyplnil plochu mezi středověkými hradbami a vnějším okruhem pozdějšího barokního opevnění. Podle plánů schwarzenberského inspektora zahrad Rudolfa Váchy, jenž je autorem i zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou, byl vybudován v letech 1874 - 1880.

Vypuštění Krumlovského rybníka v roce 1802 vytvořilo prostor pro park Háječek a takzvané Krumlovské aleje. Park svého času hostil i malou zoologickou zahradu a posléze botanickou zahradu v okolí hvězdárny a planetária. Původní řešení Sokolského ostrova spolu s jeho přeměnou na další městský park je dílem architektů Jaroslava Stránského a Josefa Šlégla z roku 1936.

"Během let některé českobudějovické parky sice změnily svou dispozici, avšak většina z nich je pro svou významnou ekologickou, estetickou, mikroklimatickou i rekreační funkci registrována jako významné krajinné prvky. I to je důvod, proč o nové výsadbě musí vždy vydávat rozhodnutí odbor životního prostředí," dodal primátor.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
ASIO, spol.s r.o.
22
9. 2017
22.9.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
ASIO, spol.s r.o.
27
10. 2017
27.10.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí