Přelidněný svět? Větší vliv má jeho bohatnutí

Dnes po poledni se narodí dítě, díky kterému počet obyvatel Země překročí sedm miliard. Předchozí jubilejní novorozenec, Adnan Mević ze Sarajeva, kterého OSN prohlásilo za šestimiliardtého pozemšťana, přitom tento měsíc oslavil teprve dvanácté narozeniny.

Prakticky celý miliardový nárůst populace (97 procent) dosažený od roku 1999 připadá na rozvojové a rozvíjející se země a ani v dalších letech se trend nezmění. Podle odhadů OSN nás za 14 let bude již osm miliard a devítimiliardová hranice má padnout v roce 2043. Pak už se má nárůst citelně zpomalit.

Je jisté, že většina "nových duší" bude žít ve městech. Vzniknou nové megapole a ty současné ještě povyrostou. Co to bude znamenat pro svět a pro Českou republiku, kde nyní žije ani ne jedno a půl promile světové populace? Je důvod bát se hladu a všeobecného nedostatku nejdůležitějších surovin?

Apokalypsa má zpoždění

Generace dnešních čtyřicátníků přišla na svět v době, kdy lidstvo bylo ve srovnání se současným stavem poloviční. I v šedesátých letech se, pod dojmem snížení úmrtnosti v chudých zemích a následné populační explozi, mluvilo o nebezpečí spjatém s rostoucím počtem obyvatel. Opakovaně se objevují předpovědi, že Země nebude schopna miliardy hladových krků uživit a lidstvo čeká budoucnost plná hladomorů.

Prudké zdražování potravin na světových trzích v posledních letech (v roce 2008 se mluvilo o potravinové krizi) dává zdánlivě těmto závěrům za pravdu. Při pohledu z odstupu je však pravděpodobnější, že došlo "jen" ke kumulaci neúrodných let za současného růstu poptávky bohatnoucí východní a jižní Asie. Snižování ploch určených k pěstování potravin kvůli orientaci zemědělců na výnosné plodiny určené k výrobě dotovaných biopaliv krizi jen zhoršilo.

Střednědobý potravinový výhled vůbec nevypadá kriticky. Odhad OSN počítá s nárůstem světové populace do roku 2050 na zhruba devět miliard, tedy o necelých 30 procent. Aby produkce stačila růstu životní úrovně v chudých zemích, měla by vzrůst nejméně o dvě třetiny. Zdánlivě vysoké číslo však bledne ve srovnání s tím, čeho bylo dosaženo za poslední čtyři dekády - světová produkce potravin se za tu dobu zvýšila pětkrát.

Úspěch je přitom možné zopakovat. Zemědělství využívající geneticky modifikované plodiny a chovná zvířata nabízí mnohem silnější nástroje, než s jakými přišla "zelená revoluce" minulých dekád. Ovšem z rozšíření geneticky modifikovaných organismů se stalo politikum a Evropa, především kvůli nekompromisní Francii, je hlavní brzdou.

Je nepopiratelné, že moderní zemědělství závislé na masivní mechanizaci a umělých hnojivech se - stejně jako celá civilizace - neobejde bez velkého množství energie, dnes získávané především z fosilních paliv. Největší obavy vzbuzuje stav ropných zásob.

Svět v rukou geologů a vynálezců

Proslulá studie Římského klubu s názvem "Meze růstu" z roku 1972 předpovídala, že ropa "dojde" kolem roku 1992. Že se tak nestlalo, je zásluhou geologů objevujících další a další ložiska. Ropný vrchol, tedy dosažení maximální těžby, se zřejmě přiblížil. Skeptici jej (a s ním éru relativně levné ropy) čekají v nejbližších letech, optimisté s ním počítají mezi roky 2020 a 2030.

Podle v Paříži sídlící Mezinárodní agentury pro energii byl v případě konvenční ropy vrchol těžby dosažen v roce 2006 a v následujících desetiletích zažijeme prudký pokles produkce současných ložisek. Díky nekonvenčním zdrojům, jako jsou například břidličné písky, však velký nabídkový šok není pravděpodobný.

Největším světovým dovozcem ropy je už několik let Čína. Její poptávka zásadně mění poměry na světovém trhu i v případě dalších surovin. Příliv desítek milionů venkovanů do měst a spolu s tím spojená výstavba nových moderních bytů například pohlcuje čím dál větší část produkce mědi potřebné k elektroinstalaci. Zvýšení těžby však možné je, stejně jako u většiny surovin jde jen o to, kolik jsou zákazníci ochotni zaplatit.

Z hlediska Západu vypadá situace dramatičtěji, protože se o globální zdroje musí dělit s bohatnoucími zeměmi. To je nezměnitelný trend, který však hospodářství nemusí poškodit. Tak jako mnohokrát v minulosti může zásadní inovace iniciovat tlak nedostatku.

Odhady růstu populace
Miliarda lidí žila na Zemi poprvé v roce 1804. Dosažení další miliardy trvalo něco přes století, ovšem další hranice padaly výrazně rychleji. Od šedesátých let se lidstvo zdvojnásobilo a podle aktuálních údajů roční nárůst populace činí kolem 80 milionů lidí. To číselně odpovídá čtvrtině Spojených států či situaci, kdy každoročně vznikne další Německo.

AUTOR: Luděk Vainert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz