Proč se na podzim barva listů dřevin mění?

Název posledního podzimního měsíce jasně označuje nepřehlédnutelný jev - padání listí ze stromů a keřů. Pravda ale je, že listí nepadá až v listopadu, nebo již v listopadu nepadá a nebo nepadá vůbec. První listí shazuje např. bříza, jasan, dub zimní si je zase po celou zimu ponechává. 'Neopadavost' u některých našich dřevin, jakými jsou např. brusinka (celým jménem brusnice brusinka) nebo medvědice léčivá a většina jehličnatých dřevin, není absolutní. K výměně listů u těchto dřevin po určité době také dochází. Podzim je pokládán za smutný, ale pokud na barevnou nádheru zbarveného listoví lesních porostů i solitérních stromů zasvítí slunko, nelze se ubránit pocitu krásy. Převládá žlutá a červená. Opět nejde o jev absolutní, např. u ptačího zobu nebo i jasanu padá listí zelené.

A proč je listí na podzim barevné? Všichni jistě víme, že zelené zbarvení listů je způsobeno chlorofylem (tato barviva získala svůj název z řeckého chloros - zelený). Ten v době vegetace zachycuje sluneční energii a díky fotosyntéze vytváří látky důležité pro stavbu rostliny. Není to ale jen chlorofyl, který je v listech obsažen. Je v nich i několik žlutých a oranžových barviv. S odcházejícím létem klesá aktivita fotosyntézy a pomalu se začíná rozkládat i zelený chlorofyl. Ten uvolňuje místo pro žlutá a oranžová barviva, která se nazývají karotenoidy. Tato barviva jsou proti rozkladu podstatně odolnější a zůstávají proto v listech i po rozkladu chlorofylů.

Ale kde se vzala červená a hnědá? Známé jsou červenolisté kultivary javorů či buků ('Atropurpureum'). Jejich červené zabarvení způsobují barviva antokyany, která jsou u těchto kultivarů obsažena v takové míře, že jsou viditelná po celou dobu vegetace. Jiné rostliny barvící se na podzim do červena mají těchto barviv podstatně méně, tvoří se v listech až na podzim a jsou viditelná až v době rozkladu chlorofylu. U některých dřevin se na podzim ukládá v listech i větší množství tříslovin - jejich přítomnost pak dodává spolu s karotenoidy listům hnědé zbarvení. Každá rostlina, každý strom má jednotlivých barviv rozdílná množství a výsledné zbarvení je výsledek jakéhosi smíchání obsažených barev. Vznikají nám tak různé škály od žluté až po červenohnědou.

Počasí pozdního léta má značný vliv na vybarvení listí. Možná Vám neušlo, že ne každým rokem je podzimní krása stejná. Jsou to dva faktory, které přispívají pestřejšímu vybarvení listů - intenzita slunečního záření a chlad. Ne však mráz, ten způsobuje narušení tvorby především červených barviv. Rovněž deštivé počasí není příznivé. Závislost chladu a intenzity slunečního osvětlení na zbarvení můžeme nejlépe pozorovat na velikých javorech, kde se listy na exponovanějších částech koruny lépe vybarvují než ty zastíněné.

Změna ve zbarvení není jedinou změnou, která se v listech před příchodem zimy odehrává. Ostatní změny jsou sice na pohled méně nápadné, nicméně jsou pro rostliny životně důležité. V listech se nachází mnoho důležitých látek - cukrů, bílkovin a minerálních látek, které by byly po opadu listů ztraceny. Proto před tím, než list opadne, je alespoň část těchto látek odvedena z listů do vytrvalých částí rostliny, do větví, kmene a kořenů, kde jsou po dobu zimního klidu uloženy. V jarním období, kdy stromy raší, jsou tyto zásoby opětovně využity ke tvorbě nových listů a květů. Poté, co jsou látky z listů odtransportovány, listy opadávají. V tomto období jsou již dřeviny připraveny na přežití nepříznivých podmínek zimního období.

Zdroje:www.priroda.cz, www.garten.cz