zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dýchat ostravský vzduch znamená žít o 2 roky méně

28.11.2011
Ovzduší
Urbánní ekologie
Zdraví
Dýchat ostravský vzduch znamená žít o 2 roky méně

Lidem proniká jemný karcinogenní prach až do krve, dokázal výzkum. Děti na Ostravsku mají nižší porodní váhu a oslabenou imunitu.



Muži na Ostravsku mají kvůli znečištěnému vzduchu o dva roky kratší život než ti, kteří žijí v jiných částech republiky.

"Je to průšvih. Je to průšvih takového rázu, že to přesahuje možnosti kraje. Musí se to řešit na úrovni vlády, podobně jako se v 90. letech řešila situace s ovzduším v severních Čechách," říká Radim Šrám, který se podílel na tříletém výzkumu znečištění ovzduší na Ostravsku. Jeho detailní výsledky dnes zveřejní tým z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Podle výzkumu se sice lidé z Ostravy a okolí dokážou dýchání průmyslově znečištěného vzduchu do jisté míry přizpůsobit, nic to však nemění na tom, že jejich zdraví dostává pořádně zabrat.

Podle Šráma je tamní ovzduší znečištěno trochu jiným způsobem než v jiných problematických částech Česka, kde lidem dýchání otravuje hlavně doprava.

Astma a slabá imunita

Ostravské továrny do vzduchu vypouštějí velmi jemné prachové částice, které se lidem skrz dýchací cesty dostávají až do krve.

"Tyto jemné částice na sebe vážou různé organické látky, například karcinogenní benzopyren. Jeho koncentrace je v Ostravě-Porubě čtyřikrát vyšší než v Praze na Smíchově," podotýká vědec.

Kvůli karcinogennímu prachu se na Ostravsku rodí děti s nižší porodní váhou a oslabenou imunitou. Zejména v prvních dvou letech života mají časté problémy s dýchacími cestami. Například v ostravské části Bartovice, kde sídlí továrna podniku ArcelorMittal, trpí astmatem třetina dětí. Vědci vybrali sto malých astmatiků z Bartovic a porovnali je se stovkou astmatických dětí z jihočeských Prachatic. "Zatímco u prachatických dětí se jedná zejména o alergický typ astmatu, děti v Bartovicích trpí astmatem, které patrně vyvolává znečištěné životní prostředí," říká Šrám.

Co dýchá ostravský úředník

Výzkumníky také zajímalo, jakým škodlivinám jsou vystaveni zaměstnanci krajského úřadu v Ostravě (kteří se pohybují převážně v budovách) a městští strážníci v Praze, kteří tráví podstatnou část pracovní doby v terénu.

Úředníci i policisté si kvůli tomu na dva dny připnuli speciální osobní monitory, které zachycovaly poletující škodliviny. Výsledek? Ostravský úředník dýchá ve své kanceláři skoro čtyřikrát víc karcinogenního prachu než městský strážník na pražské ulici.

Vědce ale nejvíce překvapily výsledky ohledně genetiky. Zjistili totiž, že s nadsázkou řečeno může skutečně existovat něco jako "ostragen", jak populární písničkář Jarek Nohavica označuje údajný gen, který Ostravanům pomáhá lépe zvládat smog.

Existuje "ostragen"?

"Čím většímu množství škodlivin je lidský organismus vystaven, tím vyšší je i jeho poškození. Zjistili jsme však, že když poškození dosáhne určitého stupně, už se dále nezvyšuje bez ohledu na koncentraci škodlivin," říká Šrám.

Znamená to, že lidé, kteří jsou škodlivinám vystaveni dlouhodobě, se dokážou na nepříznivé životní prostředí částečně adaptovat. Jejich organismus je pak ve srovnání s jedinci, kteří znečištění skoro neznají, v těžkých smogových dnech odolnější.

"Toto zjištění je značně unikátní. Něco takového se dosud nevědělo. Rozhodně to ale neznamená, že je díky tomu u lidí na Ostravsku vše v nejlepším pořádku," říká Šrám.

Zmíněný výzkum nyní po třech letech končí a zřejmě už nebude dále pokračovat. Vědci žádali o další finanční podporu ministerstvo životního prostředí, které ji však zatím nepřislíbilo.

Pokračující výzkum by přitom mohl například detailně zjistit, jakou měrou se na znečištění ostravského ovzduší podílí doprava, vytápění a průmysl.

"Představitelé ostravského magistrátu tvrdí, že znečištění způsobují ze třetiny lokální topeniště, ze třetiny doprava a ze třetiny průmysl. Myslím, že tohle není vůbec pravda. Podle mě je průmysl tím hlavním znečišťovatelem," říká doktor Šrám.

Výzkum o Ostravě

Odolnost vůči znečištění

Vědci z Ústavu experimentální medicíny zjistili, že lidé, kteří dlouhodobě dýchají znečištěný ostravský vzduch, se stávají do jisté míry odolnějšími. Jejich organismus dokáže v těžkých smogových dnech vzdorovat lépe než tělo člověka, který není na vysokou koncentraci škodlivin zvyklý.

Zdravotní potíže

Zdraví lidí na Ostravsku přesto kvůli znečištěnému ovzduší velmi trpí. Děti se rodí s nižší porodní váhou a slabší imunitou. Děti do dvou let mají častěji nemoci dýchacích cest, například astma. U lidí ve středním věku se častěji vyvine cukrovka nebo kardiovaskulární onemocnění.

Karcinogenní prach

Ostravský vzduch kazí hlavně jemné prachové částice, které lidem skrz dýchací cesty pronikají až do krve. Tyto částice na sebe vážou například karcinogenní benzopyren. Výzkum zjistil, že úředníci v Ostravě dýchají ve svých kancelářích čtyřikrát více benzoapyrenu než městští strážníci v Praze, kteří pracují převážně v terénu.

rozhovor s Radimem Šrámem čtěte na: zpravy.ihned.cz

AUTOR: Jana Machálková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí