zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Durban: peníze, trhy a ekologie

08.12.2011
Klimatické změny
Durban: peníze, trhy a ekologie

Osud Kjótského protokolu po roce 2012 je jedním z nejdůležitějších témat klimatického summitu v jihoafrickém Durbanu. Proč vlastně tolik humbuku pro nástroj, který se týká jen malé části světových emisí skleníkových plynů? Protokol totiž nikdy neratifikovaly Spojené státy, přestože se na jeho vzniku v roce 1997 aktivně podílely, a neřeší ani obrovský nárůst emisí v rychle se rozvíjejících ekonomikách globálního Jihu.

Důvodů, proč by měl protokol fungovat i v dalších letech, je více. Především zaručuje snižování emisí skleníkových plynů podle jasných pravidel, která měří každému stejným metrem. Při jeho případných změnách by se mělo využít stávajících zkušeností a prohloubit jeho účinnost. Pokud se nepodaří zajistit druhé období Kjótského protokolu, zbude nevyužitá prázdná skořápka bez konkrétních závazků, přestože právně by protokol dál platil.

Druhým a neméně pragmatickým důvodem pro zachování životaschopného Kjótského protokolu je systém obchodování s kredity na vypouštění emisí skleníkových plynů díky takzvaným flexibilním mechanismům. Snaha snížit emise tím dostala tržní rozměr a třeba úspěšný český program Zelená úsporám by bez Kjótského protokolu vůbec nevznikl.

Bez protokolu by také neexistoval ani mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism), jehož roční obrat je kolem 20 miliard dolarů. Jde tak o druhý největší uhlíkový trh na světě po systému fungujícím v rámci Evropské unie (EU ETS).

Mechanismus čistého rozvoje (CDM) umožňuje získávat uhlíkové kredity prostřednictvím financování projektů na snižování emisí v rozvojových zemích a zajišťuje cenově efektivní způsob investování do čistších technologií a plnění závazků vyspělých zemí.

Firmy v průmyslových státech ušetří náklady a rozvojové země získají technologie a prostředky na efektivnější a ekologičtější využívání energetických a přírodních zdrojů nebo na investice do obnovitelných zdrojů energie. Například Čína realizuje asi 46 % projektů v rámci CDM, a proto se jednoznačně staví za zachování Kjótského protokolu. Shodne se tak nejen s Evropskou unií, ale i s nevládními organizacemi či soukromým sektorem.

Ani tak ale zatím není jisté, jaký bude mít konference výsledek. Pokud by nedala šanci druhému období Kjótského protokolu, zanikly by nebo by se výrazně omezily trhy s kredity. Takže v Durbanu nejde jen o klimatický systém naší planety, ale - pro někoho cynicky řečeno - i o velké sumy peněz.


AUTOR: Jan Doležal
Autor je analytikem institutu Glopolis

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí