zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

EBU podporuje splavnění Labe

10.01.2012
Vodní cesty
EBU podporuje splavnění Labe

Předsednictvo Evropské unie rejdařů (EBU) zasedalo v Praze a projednávalo mimo jiné otázku důležitosti integrace Labe do klíčových projektů sítě TEN-T. Předseda EBU André Auderset zdůraznil potřebu důkladné integrace vodních cest do multimodálních koridorů v rámci nové koncepce TEN-T. "Splavnění Labe je klíčovým bodem pro zpřístupnění ČR po vodních cestách a její propojení s námořními přístavy. Kromě toho projekt na Labi plně zapadá do konceptu multimodálních koridorů, prosazovaného Evropskou komisí," řekl Auderset. Rozvoj vodní dopravy je nutný pro trvalé pokrytí rostoucích dopravních požadavků; tzv. modální posun, o který se Evropská komise zasazuje v Bílé knize, nemůže být podle Auderseta realizován pouze na železnici.

EBU proto plně podporuje aktivity českých rejdařů v oblasti začlenění horního Labe do struktury evropských vodních cest prostřednictvím zlepšení plavebních podmínek. V této oblasti považuje Unie rejdařů za jeden z hlavních úspěchů zařazení Labe do základní sítě transevropské dopravní infrastruktury TEN-T jako vodní cestu třídy IV. "Doufáme, že tímto krokem se konečně otevřela cesta k dlouho očekávanému odstranění úzkého hrdla na českém úseku Labe a že realizace potřebných opatření začne v co možná nejkratší době. Žádáme vládu ČR, aby konečně přistoupila k opatřením vedoucím k záchraně provozovatelů vodní dopravy," píše se ve vyjádření Evropské unie rejdařů.

Vodní cesta třídy IV v rámci sítě TEN-T znamená, že by Labe muselo dosahovat hloubky minimálně 2,5 m, přičemž nesmí klesnout po celý rok pod 1,2 m v návaznosti na místní podmínky, čemuž brání hlavně po velkou část roku nesplavný úsek u hranic s Německem, kde by měl vzniknout plavební stupeň a koryto by mělo být prohloubeno. Podle Lubomíra Fojtů, předsedy Asociace vnitrozemské plavby a viceprezidenta EBU, nyní brání dalšímu pokračování projektu na splavnění Labe už jen kladné stanovisko studie o vlivu stavby na životní prostředí (EIA), který ministerstvo životního prostředí vrátilo Ředitelství vodních cest (ŘVC) k dopracování.

Pokud bude stávající návrh podoby evropské infrastruktury TEN-T schválen a Labe se stane jeho součástí, bude to znamenat možný přísun financí z Evropské unie na dopravní stavby, zejména pak právě na tzv. páteřní síť. Tato podpora se pohybuje v závislosti na konkrétních případech od 20 do 90 %, přičemž zde by se jednalo zřejmě o 30 až 50 %. Pokud by nedošlo k zahájení prací na splavnění Labe u Děčína, Česká republika by o tyto finance přišla. Vodní spojení by navíc nepřineslo jen nové možnosti českým rejdařům, ale znamenalo by i podporu říční nákladní dopravy ze zahraničí do ČR, což je při rostoucích objemech přepravy v severoevropských přístavech poměrně významné. "Rejdaři jdou tam, kde je trh. Až se překážky odstraní, rejdaři ze zahraničí přijedou," řekl Auderset a dodal, že zahraniční rejdaři pouze čekají na výstavbu plavebního stupně u Děčína, který by celoročně garantoval minimální hloubku Labe na 1,4 m.

EBU společně se svojí sesterskou organizací ESO zastupuje celou říční flotilu států Beneluxu, Německa, Švýcarska, Francie, Rakouska, ČR a Rumunska. Unie byla založená v roce 2001 a její hlavní činností je zastupovat zájmy říční dopravy členských organizací v evropských a mezinárodních institucích.

Zdroj: Logistika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí