zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Prachy z prachu

17.02.2012
Ovzduší
Politika
Urbánní ekologie
Prachy z prachu

Mrazivý únor opět provázel smog. Na nejhůře postiženém Ostravsku je za něj z velké části odpovědný místní průmysl. Proti soustavnému poškozování zdraví zejména dětí, starších lidí nebo alergiků by přitom pomohlo zvýšení poplatků za vypouštěnou špínu. Poslanci ODS, KSČM či polovina sociálních demokratů ale rozhodli přesně opačně - poplatky rovnou úplně zrušili. Zbývá tak poslední naděje - Senát.

Nová evropská směrnice vyžaduje od roku 2020 užívání nejlepších dostupných technologií nejen v nových, ale také ve starých provozech. Smogové situace u nás ale díky ní za osm let nezmizí. Krajské úřady totiž už teď mohou podnikům v postižených regionech ukládat ještě přísnější limity.

Individuální jednání ale nikam nevedou. Firmy se vymlouvají jedna na druhou, případně hrozí přesunem výroby za hranice. Řešení představuje právě postupné navyšování poplatků za škodliviny. Spravedlivě a dlouhodobě by nutilo podnikatele k novým investicím a novým pracovním místům v perspektivních oborech, které tolik neničí zdraví lidí.

Úspěšně to funguje v Německu a v severní Evropě. U nás ale už dávno ne - dvacet let staré poplatky působí dnes směšně. Vláda proto převzala tři roky starý návrh promyšlené poplatkové reformy, jejíž součástí je také odpuštění zvýšeného poplatku všem podnikům, které investovaly do čistší výroby. Vybrané peníze by umožnily firmám, obcím a krajům získat řádově větší evropské prostředky na projekty omezující znečištění. Bez finanční spoluúčasti národních zdrojů totiž nemůže jít z evropských miliard na snižování prachu v ulicích českých a moravských měst ani koruna.

Hlasování "špinavé" poslanecké koalice to všechno ohrozilo a odpovědnost za vznikající škody přesunulo z viníků na jejich oběti. Evropská agentura pro životní prostředí nedávno analyzovala finanční škody, které způsobili největší znečišťovatelé. Podle jednoduchého přepočtu se u českých podniků ročně pohybují v rozmezí 88 až 149 miliard korun. Současné poplatky za znečišťování dosahují maximálně jednotek procent z této částky. Účet za špindíry tak platí všichni ostatní daňoví poplatníci.

Na předních místech evropského žebříčku znečišťovatelů jsou například společnosti ČEZ a ArcellorMitall. Právě ony přitom letos získaly dotace na modernizaci ve výši 1,5 miliardy korun. Na nové investice dostaly od státu také největší část z emisních povolenek v hodnotě desítek miliard korun.

Takže si to shrňme. Hlavní viníci znečištění neplatí ani zlomek škody, kterou způsobují. Do čistší technologie investují, až když jim to zaplatí stát. A když vláda navrhne úpravu nabízející šanci na čistší vzduch, vynoří se znenadání pár nepříliš známých poslanců s absurdním protinávrhem a 77 hlasů jej schválí. Senátorky a senátoři se už ovšem na moment překvapení vymluvit nemohou. Okázalé opovrhování zdravím lidí i modernizací průmyslu by voličům ve svých obvodech jen obtížně vysvětlovali.

Daniel Vondrouš
Autor je poradcem asociace ekologických organizací Zelený kruh

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí