zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Johan Gregor Mendel - genetik, meteorolog a co ještě?

14.04.2012
Obecné
Johan Gregor Mendel - genetik, meteorolog a co ještě?
Johann Gregor Mendel - otec a zakladatel informatiky. Ne to není chyba, samozřejmě, že je řeč o slavném přírodovědci a někdejším augustiniánském opatu Johannu Gregoru Mendelovi, nejčastěji považovaném za otce genetiky.

Nejnovější poznatky ukazují, že tento muž předběhl svoji dobu v mnoha dalších oblastech lidského poznání a položil základy dnes tolik aktuální informatice.

Johann Gregor Mendel

Johann Gregor Mendel

"Mendel je samozřejmě otcem genetiky, založil základy nové vědy. Ale z hlediska historie vědy je významnější to, že dokázal aplikovat nové přístupy, např. z fyziky, aplikovat na studium života. To neudělal nikdo dlouho před ním i po něm. Teoretický jazyk, který vytvořil má nejblíže k informatice."

A potom, že ve vědeckém díle starém více než sto dvacet let nelze už nic nového nelze objevit. V případě Mendela to tak opravdu není. Přitom jediné pomůcky, se kterými Mendel pracoval byla lupa, zápisník a tužka. K tomu, samozřejmě, geniální vize. Pokračuje Jiří Sekerák z Moravského zemského muzea.

"Jeho pokusný materiál byl hrách. Způsob jak on uspořádal pokusy je zcela unikátní. Jako první popsal výchozí podmínky ještě před experimentem. Potom mohl srovnávat s výsledky po experimentu. Je to podobné jako teorie "black boxu", která říká, že když chceme vědět, co je uvnitř kam nemůžeme vstoupit, musíme kontrolovat vstupy a výstupy a z jejich změn si udělat obrázek. Metodologii kybernetiky tak Mendel předběhl o sto let."

Johann Gregor Mendel

Johann Gregor Mendel

Johann Gregor Mendel se narodil v roce 1822 v rodině sedláka v Hynčicích ve Slezsku. Protože rodina neměla dost peněz na studie, jedinou možností, jak získat vzdělání bylo studium teologie. Vedle toho ale studuje i filozofii a přírodní vědy. V jedenadvaceti letech byl přijat jako novic do augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně. Tehdy obdržel řádové jméno Gregor. Brněnští augustiniáni byli vzdělanci, kteří zaujímali významné postavení ve vědeckém a kulturním životě na Moravě. Vyučovali na univerzitách a gymnáziích. Na brněnské reálce vyučoval i Mendel. A to i přes svůj docela velký handicap.

"Mendel neměl dokončené přírodovědné vzdělání. Byl labilní, špatně snášel tlak a propadal u zkoušek. Ačkoli univerzitu vychodil, neměl ucelené oficiální vzdělání. Přesto, protože požíval velké úcty, vyučoval na reálce fyziku a přírodní nauky, což byl ojedinělý případ."

Mendel se stává členem Moravsko-slezské hospodářské společnosti a později spoluzakladatelem Brněnského přírodovědeckého spolku. V roce 1856 začíná první experimenty s křížením rostlin. Experimenty, které ho později proslavily.O co šlo? Po řadu roků trpělivě křížil rostliny, hrách a jestřábník a hledal zákonitosti, které určují, jak se jednotlivé rysy a vlastnosti rostlin dědí z rodičů na potomstvo. Jeho zákony o dědičnosti znaků platí dodnes.

Brno v roce 1843

Brno v roce 1843

"Objevil schéma, jak přechází dědičné znaky z jedné rostliny na druhou. Jeho předchůdci nevěděli, jak se vlastnosti dědí. Představovali si, že se míchají jako tekutiny. Maminka je černá káva a tatínek mléko, smícháním z toho vznikne bílá káva, tedy něco mezi tím. Takto si představovali, že se dědí vlastnosti. Ale Mendel řekl, ne. Vlastnosti se nedědí, ale dědí se, řečeno jeho jazykem, uspořádání elementů. Dnes bychom řekli genetická informace. Ta se kombinuje a umožňuje obrovskou variabilitu. On ukázal schéma, jak se to děje."

Ovšem Mendel se nezajímal jen o botaniku, jeho zájem o přírodní vědy byl neobyčejně široký. Seriózně se zabýval například i meteorologií.

"Mendel popsal poprvé atmosférický úkaz známý jako tornádo, odborně tromba. Tato tromba proběhla v roce 1870 a on ji poprvé na světě vědecky popsal. Je to první moderní vědecká práce o větrné smršti. Kromě toho, máme zde jeho výpisy, záznamy sledování meteorologické situace v Brně a okolí. Jako jeden z prvních se zabýval předpovědí počasí."

Brněnský Augustiniánský klášter

Brněnský Augustiniánský klášter

Přesto se Mendel proslavil jako zakladatel genetiky. I když to tak zprvu vůbec nevypadalo.Téměř všichni Mendelovi současníci jeho teorii dědičnosti ignorovali. Bylo to i částečně proto, že při svých výpočtech používal teorii pravděpodobnosti, která byla pro většinu biologů té doby oborem zcela neznámým.

Mendelova práce znovu objevena až v roce 1900, téměř dvacet let po jeho smrti a stala se základem a východiskem klasické genetiky a šlechtitelství

ZDROJ: www.cro.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí