Dálnice působí na živočichy jako hráz - člověk jim však umí pomoci

Odlesňování, tradiční zemědělství, rozšiřování měst a obcí a rozmach průmyslu způsobují změny v naší krajině, které živočichy výrazně omezují v jejich pohybu a rozšíření. Až do 60. let zůstávala krajina průchozí. Teprve intenzivní budování dálnic, hlavně po roce 1990, kombinovaná se živelným rozvojem sídel, má na velké živočichy takové dopady, s nimiž se již nedokáží vyrovnávat. A toto téma bylo předmětem semináře dne 3. května 2012 v Praze v Senátu.

"Dálniční síť představuje zásadní bariéru, bránící pravidelnému pohybu živočichů. Způsobuje též usmrcování jedinců, ale i množství autonehod, a zhoršuje kvalitu životních podmínek druhů. Všechny dálnice jsou sice pro živočichy místy prostupné, ale frekvence a vhodnost migračních objektů často vůbec neodpovídá potřebám jednotlivých druhů," říká Jan Dušek z organizace DAPHNE ČR, která se prostupností dálnic zabývá.

Pro zlepšení situace byly vytvořeny tzv. dálkové migrační koridory pro živočichy, které umožňují průchodnost dálničních staveb pro velké savce (losa, jelena, vlka, medvěda, rysa). Nezabývají se ale drobnými živočichy, kteří si prý "poradí sami". Důsledkem tohoto modelu jsou požadavky na budování nesmírně nákladných mostů pro zvěř, tzv. "ekoduktů", které slouží jen malému počtu druhů, navíc často v místech, kde se tito živočichové ani nenacházejí.

"Je třeba opustit tezi, že "malí živočichové si poradí sami", neboť v reálné krajině je tomu právě naopak. Musíme se zaměřit na široké spektrum malých druhů, a přijde-li k dálnici s vhodnými úpravami okolí a oplocením velký savec, během několika hodin nebo dnů si sám najde odpovídající průchod," říká Petr Roth, bývalý dlouholetý pracovník Ministerstva životního prostředí, který se významně podílel na zavádění soustavy evropských chráněných území Natura 2000.

"Ochranu populací živočichů je třeba plánovat s ohledem na jejich stav v širší krajině, nikoliv jen v místech trasy dálnic," říká Jiří Dusík ze společnosti Integra Consulting, která na téma prostupnosti dálnic připravuje několik informativních seminářů. "Soubor drobných opatření za zlomek nákladů velkých ekoduktů může prospívat širokému spektru druhů, nejen těm, které v krajině nejčastěji vidíme nebo bychom si přáli vidět" dodává Dusík.

Samostatnou problematiku představuje zprůchodňování liniových staveb pro medvěda hnědého a vlka obecného mimo areál jejich současného výskytu, kterými jsou Beskydy a Javorníky. K takovým investicím se má smysl uchýlit až poté, kdy bude zajištěna celková průchodnost krajiny podél migračních cest až k těmto objektům a dále na místa, která mohou být trvalým stanovištěm těchto druhů, a to včetně zajištění ochrany migrujících jedinců před konflikty s člověkem.

Nevládní organizace DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie rozpracovala ve spolupráci se specialisty na různé skupiny živočichů nové řešení, nazývané jako "ementálová metoda". Vychází z aktuálních průzkumů výskytu živočichů, a následného návrhu velkého počtu propustí pod dálnicí všude, kde to technicky je možné. Výsledky potom vedou k nahrazení několika drahých, bodově lokalizovaných technických řešení, např. ekoduktů, řadou drobných, ekonomicky efektivních opatření, reálně zvyšujících kvalitu biotopů, umožňujících migraci živočichům, a to za zlomek nákladů. Tato metoda se jeví jako účinné opatření, které ušetří stamilionové investice, které se plánují "naslepo".