zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dům, do něhož lze vyrývat obrázky

06.05.2012
Ekologické stavění, bydlení
Dům, do něhož lze vyrývat obrázky
Místo střechy snopy slámy, místo cihel směs hlíny, písku, slaměné řezanky a koňského hnoje.

Když si chtějí děti na návštěvě u Čejnů malovat, vezmou klacek a srdíčka nebo sluníčko vyryjí přímo do omítky. Nevadí to. Až zaprší, hliněná zeď zvlhne a malůvky se překryjí další vrstvou hliněné omítky.

Dům Slaměnka stojí v jižních Čechách kousek od Jarošova nad Nežárkou. Bydlí v něm Lukáš Čejna s manželkou a malým dítětem. "Slaměnku jsem začal stavět před třemi lety vlastníma rukama. Použil jsem jen to, co jsem našel okolí. Jíl, slámu, piliny," říká Čejna, který jako tesař pracuje na dřevostavbách.

Když dům vyhrál koncem loňského roku soutěž Energy Globe Awards v kategorii Kutil, stala se z něj skutečná celebrita. Toto ocenění vyznamenává energeticky úsporné projekty a patří k nejuznávanějším v oblasti životního prostředí. "Od té doby k nám každý víkend přicházejí lidé a vyptávají se, jak se dělá to nebo ono. Někteří se inspirují ke stavění, jiní jsou jen zvědaví. Už jich tu byly stovky. Přiznám se, že mě to občas už i trochu štve," říká Čejna, dvaatřicetiletý muž s dready a usměvavou opálenou tváří.

Hnůj chrání zeď před deštěm

Čiší z něj, že má blízko k přírodě a alternativnímu způsobu života. A také jeho obydlí se na první pohled liší od jiných. Zdi Slaměnky mají barvu hlíny, tu tam do nich někdo vyryje obrázek nebo báseň. Střechu má ze slámy, dveře a okna jsou stlučená z přírodních nelakovaných prken.

"Nechali jsme si nařezat prkna ze stromů v okolí. Ze statku jsme přivezli hnůj a dali ho do směsi s hlínou. Hnůj když vyschne, tak nesmrdí a pomáhá zdem odolávat dešti a větru," vysvětluje Čejna a otevírá dveře do hlavní a prozatím jediné místnosti. Slouží jako obývák, ložnice i kuchyně. Je prostorná, dominuje jí obrovská hliněná pec s ležením. Ovšem místo betonu jsou pod dřevěnou podlahou piliny a sláma, zdi uplácané z hlíny nemají jediný pravý úhel a celý interiér působí selsky a útulně.

Své dělají i detaily, například ohoblovaný klacek místo tyče na záclony nebo supermoderní sprchovací kout zasazený do rovněž hliněné koupelny. "Dům ještě hotový není. Musím přeměnit horní patro na dětský pokoj a dostavět ložnici," plánuje Čejna. "Už teď ale můžu říct, že se nám tu bydlí výborně. Zdi ze slámy jsou 50 centimetrů tlusté a mají výborné izolační vlastnosti. Lepší než běžné zateplení," soudí Čejna, který do stavby dal zatím přes dva miliony korun.

Do projektu se pustil s myšlenkou zkusit bydlet jinak. "Když chce člověk dobře bydlet, nemusí pořád vymýšlet nové a nové technologie a postupy. Stačí se podívat, jak se to dělalo dřív. Naši předkové stavěli často z hlíny a slámy právě proto, že jsou to prověřené materiály, které výborně fungují," krčí uznale rameny Čejna.

Slaměné domy jako trend

Jeho dům není zdaleka jedinou slaměnou stavbou v Česku. Stojí jich už téměř třicet a jednou z nich je dokonce mateřská škola. Dům z hlíny a slámy si postavil například i herec Jaroslav Dušek.

Fenomén slaměných domů přišel do Česka ze Spojených států v druhé polovině 90. let. "Boom však zažívá až v poslední době, tak v posledních dvou letech," říká Jindřich Sláma, který se na stavbu slaměných domů specializuje. Cena takového stavení je zhruba stejná jako u běžných rodinných domků. Projekt je ale ekologický, postavený z materiálů bez chemie. Slaměné domy bývají často pasivní, tedy s minimálním únikem tepla.

FOTOGALERII Z HLINĚNÉHO DOMU NAJDETE NA: zpravy.ihned.cz

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí