zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nerostné bohatství Bolívie

27.05.2012
Energie
Geologie
Nerostné bohatství Bolívie

Bolívie patří k nejchudším a nejméně rozvinutým zemím Jižní Ameriky. Vinou politické nestability země většina obyvatel, a zejména indiánů, dodnes žije ve značné chudobě. Hlavním odvětvím hospodářství je těžba nerostných surovin. Bolívie disponuje nesmírným nerostným bohatstvím včetně rozsáhlých ložisek stříbra. V zemi se dále těží antimon, cín, wolfram, ropa, zemní plyn, zinek, olovo, zlato a lithium, jehož se v Bolívii nachází polovina světových zásob. Bolívie vyváží hlavně nerosty včetně cínu. Země je zároveň jedním z center produkce a ilegálního obchodu s kokainem.

Těžba nerostných surovin byla a je tradičně základem bolivijské ekonomiky. Země je potenciálně velmi bohatá na ropu a zemní plyn, zlato, stříbro, platinu, wolfram, mangan, antimon, draslík, měď, zinek, olovo, cín, síru, borax, lithium a polodrahokamy. Přestože bolivijské území skýtá rozsáhlé těžební možnosti, je těžební aktivita málo rozvinutá, a to i přesto, že v posledních letech se objevují náznaky růstu. Příčinou je nedostatek investic, špatná infrastruktura - železniční síť má pouze 3 700 km a silniční síť přibližně 63 000 km - technologická zaostalost a využívání zastaralých metod. Pozitivním momentem je skutečnost, že ve srovnání s rokem 1991, kdy v Bolívii působily pouze čtyři zahraniční těžařské firmy, jejich počet v současné době dosahuje více než padesát. Nicméně s příchodem asijské krize v roce1997 av posledních letech také s nástupem levicové vlády prezidenta E. Moralese byl zaznamenán odliv zahraničních investorů. Důvodem byla především politika znárodňování, která se kromě ropného průmyslu týkala také těžebního průmyslu a dalších odvětví jako např. telekomunikace, energetika, dřevozpracující průmysl, doprava a vodohospodářství.

Bolívie má zásoby zemního plynu v objemu přibližně 49,7 trilionů kubických stop (26,7 triliónů jsou zásoby potvrzené, 22 trilionů jsou zásoby odhadované), které se řadí k druhým největším v Jižní Americe (hodnota těchto zásob je odhadována na 150 mld. USD). Produkce plynu dosahuje 33-40 mln. m^3 denně, z čehož 5-10 mln. m^3/d je využíváno pro vnitřní poptávku a 21-26 mln. m^3/d je exportováno do Brazílie a 5-7 mln. m^3/d do Argentiny, které jsou hlavními odběrateli. V případě ropy činí potvrzené zásoby více než 856 miliónů barelů, produkce je zhruba 51,4 tis. barelů denně, přibližně18 mil. barelů ročně. Export plynu činil v roce 2009 - 1,9 mld. USD, v roce 2010 - 2,8 mld. USD, export ropy představoval v roce 2009 - 118,7 mln USD, v roce 2010 - 144,2 mln. USD. Export ropy a zemního plynu činí zhruba 40 % celkového objemu exportu.

Těžba ropy a zemního plynu je v rukou státní společnosti Yacimientos Petrolíferos Fiscales Bolivianos (YPFB). Tato společnost uzavírá se zahraničními společnostmi za účelem těžby joint venture na stanovenou dobu - většinou 40 let. Nový těžební zákon č. 3058 z května 2005 stanovil dodatečnou daň z těžby a zpracování ropných produktů ve výši 32 %. Dle tohoto zákona musí navíc zahraniční ropné společnosti prodávat ropné produkty přes YPFB a uspokojit nejprve vnitřní poptávku (na základě státem stanovených cen) a teprve poté mohou přistoupit k exportu.

V květnu 2006 bylo zahájeno znárodňování těžebního průmyslu. Hlavní těžební společnosti (např. Repsol a Petrobras) byly nuceny během 6 měsíců dojednat s YPFB nové kontrakty, které státu zaručovaly majoritu. Nové kontrakty byly uzavřeny v říjnu2006 aběhem dalšího měsíce je schválil bolivijský parlament. Pro nové investory platí, dle přijaté nové ústavy, povinnost respektovat majoritu státu.

Nejistota spojená s nacionalizací sektoru těžby a zpracování ropy vyvolala u hlavních odběratelů zemního plynu - Brazílie a Argentiny velké obavy. Obě země jsou totiž na dodávkách bolivijského plynu silné závislé.

Ani těžba dalších nerostných surovin není nezanedbatelná. Bolívie je 4. největším producentem cínu na světě. V produkci zlata zaujímá 11. místo na světě. Těžba nerostných surovin se podílí cca 28 % na exportu. Nejznámějšími nalezišti jsou: San Cristóbal (největší povrchový důl na stříbro na světě), Mutún (7. největší naleziště železa a manganu na světě) a Salar de Uyuni (největší naleziště draslíku a lithia na světě). Hlavní těžební společností je Minera San Cristobal S.A., celý sektor spravuje státní podnik Corporación Minera de Bolívia (COMIBOL).

ZDROJ:Businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí