Mají v ČR elektromobily budoucnost?

Elektromobilů v tuzemsku jezdí zhruba 160, loni se jejich počet zvýšil zhruba o polovinu. Daná skutečnost vyplývá z informací provozovatelů a centrálního registru vozidel.

Elektromobily mohou fungovat, jen pokud mají k dispozici dostatečně hustou síť dobíjecích stanic. Těch v tuzemsku zatím moc nefunguje. Přibližně dvacet jich je v Praze, spíše jednotlivě je pak najdeme v Brně, Plzni či Ostravě, což nestačí.

Firmy, soukromníci a dobíjecí stanice

První veřejná dobíjecí stanice v Česku vznikla před pěti lety v Desné na Jablonecku. V současnosti je budují zejména velké energetické firmy jako PRE, E.ON nebo ČEZ. Ten počátkem dubna 2012 v Ostravě otevřel první veřejnou dobíjecí stanici pro elektromobily na Moravě a ve Slezsku. Je v areálu kancelářského komplexu Orchard v Moravské Ostravě. V dohledné době ve městě přibudou další dobíjecí stanice. Přitom chce ČEZ do roku 2013 po celé republice vybudovat síť 150 až 200 dobíjecích stanic. Zatím je má v Praze a okolí a jedinou mimopražskou v Plzni. Ještě letos chce otevřít stanice například v Hradci Králové a ve Vrchlabí.

Stávající statistika energetického operátora, vzhledem k jeho pozici na trhu, není příliš bohatá. Stejně působí i další operátor PRE, který má dobíjecích stanic v hlavním městě, kde funguje, kolem deseti. Situaci na tuzemském trhu se snaží vylepšit další zhruba stovka dobíjecích stanic více či méně přístupných veřejnosti, které provozují menší firmy nebo soukromé osoby po celé ČR. Jejich síť se stručným popisem lze najít například prostřednictvím map Google.

Má-li se elektromobilní průmysl rozvíjet, potřebuje spolehlivější systém. A zdá se, že se blýská na lepší časy. Oficiální dobíjecí stanice mají postupně vznikat po celé republice, především ve velkých městech a u hlavních silničních tahů. Letos by měla nová rychlodobíjecí stanice začít fungovat na dálnici D 1. Slibná je nejen svojí polohou: díky nové technologii u ní baterie elektrického auta dobijete na 80 % kapacity už během třiceti minut. Netýká se to ale všech elektromobilů, některé rychlodobíjení neumožňují. A právě elektromobily jsou další kapitolou samou pro sebe při rozvoji elektromobility u nás.

Ekologických vozítek zatím poskrovnu

V Česku si loni koupilo osobní elektromobil 56 zájemců, což je desetkrát více než v předchozím roce. Relativně vysoký nárůst souvisí s uvedením prvních sériově vyráběných vozů na trh, jako je například Peugeot iOn. Úplnou novinkou z konce února je pak užitková dodávka Ford Transit Connect Electric, primárně určená pro města nebo areály nemocnic.

Auta na elektřinu zejména kvůli své vyšší ceně a technickým parametrům však stále tvoří jen nepatrný zlomek trhu, na kterém se loni prodalo 173 000 nových osobních aut. Důvod, proč u nás elektromobily zatím moc nevynášejí a nejsou ani příliš populární, zčásti spočívá v oblasti legislativy. Protlačit cokoli nového je velmi obtížné. Už jen homologace elektromobilu, tedy ověření, zda vyhovuje předpisům a může jezdit na českých silnicích, vychází na statisíce korun, ať už jde o sériově vyráběný vůz nebo přestavbu klasické Škody Roomster. Kontroloři ve zkušebně specializovaného elektrotechnického ústavu se zajímají například o baterie, u kterých měří emise vodíku a dodržování pracovní teploty. Některé typy baterií totiž mohou bez správného chlazení vzplanout. Zároveň se u každého auta kontroluje elektromagnetická kompatibilita, tedy to, zda vůz neruší jiná elektrická zařízení - kardiostimulátory a podobně.

Náročnému schvalování se lze vyhnout například dovozem elektromobilu z některých západních zemí Evropské unie. Nejnověji, od začátku dubna si lze elektrické auto přivézt i z Německa. Využívá toho i firma SKD Trade, dovozce autíčka Mia Electric. Chce vsadit na to, že zájem o elektrická auta začínají projevovat obce, a nabídnout Miu především městům - spolu s elektrickými autobusy, které sama vyvíjí. Zájem o elektrobusy mají i některé podhorské vesnice a města, která lákají turisty na čisté ovzduší.

Podpora z kruhů nejvyšších

O vývoj elektromobilů a dalších vozů s alternativním pohonem se začal aktivněji zajímat i stát. Výzkum se dnes soustřeďuje například v Centru vozidel udržitelné mobility (CVUM), kam putovala dotace ministerstva školství ve výši téměř 200 milionů korun.

CVUM se bude zabývat výzkumem pístových motorů pro vozidla i energetiku, hnacích agregátů automobilů, včetně elektrických a hybridních, a jejich integrovaného řízení s ohledem na účinnost, šetrnost k životnímu prostředí a užitnou hodnotu z hlediska mobility.

Od roku 2012 se počítá s jedním rozsáhlým dlouhodobým projektem v trvání pěti až sedmi let zaměřeným na zvyšování komplexní užitné hodnoty silničních vozidel a jejich agregátů. V roce 2014 by měl odstartovat další nejméně jeden integrovaný projekt pro pohonná ústrojí budoucích vozidel a od roku 2016 má CVUM v plánu ještě dva projekty zaměřené na alternativní paliva a systémy akumulace energie.

V minulosti bylo téma čisté mobility v resortu ministerstva životního prostředí upozaděno. Bylo to způsobeno rozvojem jiných projektů s vyšší prioritou pro ČR a také nedostatečnou společenskou poptávkou. V současné době jsme svědky situace opačné, a to zvyšující se poptávky po čistých technologiích v automobilovém průmyslu. Důvody jsou jednak ekologické, ale i ekonomické.

Ministerstvo životního prostředí společně s ministerstvem průmyslu a jemu podřízenou agenturou pro podporu podnikání CzechInvest téma vozů s alternativním pohonem zahrnulo do státní politiky životního prostředí, která právě prošla meziresortním připomínkovým řízením a již bude projednávat vláda.

Z hlediska podpory výzkumu a vývoje vozidel ministerstvo průmyslu podpořilo v rámci programu snižování emisí například projekty firem Škoda Electric, Tatra, Autometal, Explat, Zetor Tractors či Vítkovice Doprava.

Příklon k vozidlům na alternativní pohon hlásí také automobilky. Snižování emisí předepisují navíc nařízení Evropské komise. Největší český výrobce automobilů Škoda Auto začal trvale snižovat spotřebu a emise svých vozů od roku 2008 s první ekologickou generací verzí GreenLine. Od modelu Fabia až po Superby nabízí Škoda v současné době celkem osm modelů ve verzi GreenLine.

Vlastní elektromobil nyní má nebo vyvíjí téměř každá automobilová značka. V roce 2014 by měla s vlastním sériovým elektromobilem přijít i tuzemská Škoda Auto, pravděpodobně na bázi modelu Citigo. Zatím testuje deset Octavií na elektrický pohon.

Mít zázemí

Odhaduje se, že v roce 2020 by už po ČR mohly jezdit desetitisíce vozů na elektrický pohon. Jízda na elektřinu nyní vyjde na 50 haléřů za kilometr, je tedy zhruba pětkrát levnější než u benzinu. Důležité bude, aby lidé přestali pokládat podobné možnosti za výstřelky pro pár podivínů. Dokud se lidé nedozvědí, že něco takového existuje, nebudou projevovat zájem - a tak nic nebude nutit výrobce, aby elektromobily začali nejen nabízet, ale i dál inovovat a zlevňovat.

Zatím si podnikání v elektromobilitě u nás mohou dovolit spíše firmy s širším záběrem a zázemím, nejčastěji v oblasti strojírenství. Tomu odpovídá i fakt, že většinu u nás loni prodaných elektromobilů koupily velké energetické společnosti, jednotlivcům patří jen zlomek. Pro tyto giganty je to výborná reklama, a navíc jim vozy na elektřinu pomáhají sbírat cenná data, která mohou využít při budování sítě dobíjecích stanic. A o to právě jde, nejen zachytit včas nový trend, ale především odpovědět na otázku: "Má elektromobilita v ČR budoucnost?"