Francouzi kouří víc, léčba zákazy nezabírá

Mezi vysokošlolsky vzdělanými lidmi je jen 23 procent kuřáků. Na nikotinu jsou ve Francii nejvíce závislí nezaměstnaní.

Nejrůznější druhy omezení či rovnou zákazů kouření tabáku platí ve 150 zemích světa. Nejnovější údaje však ukazují, že represe vždy nepřináší očekávané výsledky.

Přesvědčivá data byla zjištěna ve Francii. "Počet kuřáků neklesá, ale naopak mírně stoupá," říká Francois Beck z Národního institutu prevence zdravotní výchovy (INPES). Podle něj Francie v tomto ohledu zaostává za zeměmi jako Británie nebo Spojené státy, kde je pokles kouření tabáku zřejmý.

Cigarety kouří celkem třetina Francouzů. INPES zjistil, že tento zlozvyk je velmi oblíbený, a to navzdory zákazu kouření v barech, restauracích a bistrech a navzdory vyšším spotřebním daním na cigarety.

Obrat přišel po roce 2005

INPES konstatoval, že v letech 1970 až 2005 počet kuřáků ve Francii postupně klesal, ale v posledním období začal znovu růst. Pokles byl patrný ještě mezi roky 2001 až 2005, kdy se počet prodaných cigaret snížil z 82 na 54 miliardy. Ale už v roce 2008 byl zaregistrován nárůst na 56 miliard.

Tento trend nedokázaly zvrátit zákazy a vyšší ceny cigaret, ani šokující obrázky důsledků kouření tabáku na balíčcích cigaret. Podle expertů jednou z příčin, které přispěly k růstu závislosti na tabáku, je ekonomická krize a z ní vyplývající pocity nejistoty. "Lidé, kteří mají starosti, jsou největšími konzumenty cigaret," tvrdí Thierry Lang z vládního výboru pro veřejné zdraví.

Největší počet závislých na tabáku je mezi nezaměstnanými, u nichž podíl kuřáků vzrostl ze 44 na 50 procent. Ze statistik také vyplývá, že v rodinách s nižšími příjmy začínají děti a mladiství s kouřením dříve. Opačný vliv má vzdělání. Mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním je kuřáků jen 23 procent, o deset procent méně, než je celostátní průměr.

V nižších sociálních skupinách je také větší riziko, že konzumace tabáku bude mít vážné zdravotní následky. Epidemioložka Gwen Menviellová na základě průzkumu 900 tisíc osob v evropských zemích konstatovala, že v dělnických profesích a v rodinách s nižšími příjmy je třikrát až čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že kouření tabáku bude mít za následek rakovinu plic. Menviellová upozorňuje, že cigarety nemusí být jediným rizikovým faktorem. Velkou úlohu má také životní prostředí a vystavení i jiným rakovinotvorným látkám, než je nikotin. Mezi riziky se však tabakismus řadí jasně na první místo. Na nemoci, jejichž vznik je spojován s kouřením cigaret, ve Francii každoročně umře 73 tisíc lidí.

Když represe neúčinkuje

K malé účinnosti represe může přispívat i ochota lidí obcházet platné zákazy. V centru Lyonu je bistro, jehož majitel neměl v úmyslu obtěžovat své hosty závislé na nikotinu ani včera, kdy se jako každý rok v poslední květnový den připomínal Světový den bez tabáku.

Nařízení zakazující kouření uvnitř restaurací a bister obešel majitel jednoduše tak, že z oken svého podniku odstranil skla a nechal je nahradit mřížemi. I když jsou stažené, zůstává vnitřek bistra podle platných norem fakticky otevřený a zákaz kouření se na něj nevztahuje.

Na malou účinnost represe si stěžují bojovníci proti tabakismu také v Rakousku. Od roku 2009, kdy začal platit zákaz kouření v restauracích, bylo na úřady oznámeno 16 tisíc případů jeho porušení, ale trestů je podle dosažitelných statistik uděleno každoročně něco přes jeden tisíc.

"Nač jsou pokuty až do výše 2000 eur, když je nikdo neudělí," stěžuje si Robert Rockenbauer, který je jedním ze dvou obávaných rakouských "protikuřáckých šerifů", úředníků, kteří mají na dodržování zákazu dohlížet. Ministr zdravotnictví Alois Stöger slibuje, že nechá všechny nahlášené případy zpětně prozkoumat.

Oběti kouření
73 000 lidí zemře ročně ve Francii na nemoci spojované s následky kouření cigaret.

AUTOR: Adam Černý
AUTOR-WEB: www.ihned.cz