Úterý, 19. března 2024

Úloha a podíl obnovitelných zdrojů energie

OZE získaly v mnohých kruzích nálepku nežádoucí přítěže společnosti...

Úloha a podíl obnovitelných zdrojů energie

Hlavním úkolem SEK by proto v této oblasti mělo být "očištění" těchto zdrojů jak ve smyslu dobrého jména, tak ve smyslu ekologické aplikace a efektivního využití.

Nepromyšlené snahy o prosazení ekologie v energetice prostřednictvím takzvaných obnovitelných zdrojů energie (OZE) učinily skutečné ekologii spíše medvědí službu. Převratného podílu těchto zdrojů energií nedosáhly, ale vzbudily poměrně silný odpor veřejnosti k aktivitám tohoto druhu.

Zvýšené ceny energií vlivem prakticky neřízeného toku dotačních peněz, které se jen těžko usměrňují do přijatelných mezí, a to ještě s riziky mezinárodních žalob, lány solárních polí hyzdící mnoho a mnoho kdysi tak krásných českých a moravských plání a strání, záplava žlutě kvetoucí řepky účelně pěstované namísto klasických zemědělských plodin - to jsou jen zástupci těch nejviditelnějších důsledků, které musíme přinášet na oltář OZE, a které veřejnost staví spíše do role odpůrce obnovitelných zdrojů. A to je škoda.

Ekologie OZE

Aby toho nebylo málo, ekologie při aplikaci obnovitelných zdrojů energie často zůstává stranou, negativní dopady na životní prostředí se množí, a proto nelze tyto zdroje jednoznačně spojovat s ekologií.

Spalování biomasy bez potřebných technologií přináší nemalé emise nebezpečného polétavého prachu. Nevhodně zvolené plodiny při snaze získávat biomasu mění ráz krajiny, vysilují půdu a způsobují její erozi. Používání chemické likvidace porostů pod fotovoltaickými panely bez ohledu na to, že stojí na kvalitní zemědělské půdě, která bude po skončení a likvidaci elektrárny naprosto bez života a nebo porostlá jen velmi odolnými plevely.

Dále už snad není třeba pokračovat. Cílem článku není brojit proti OZE. Je však třeba si uvědomit, že nerozumné prosazování a špatná aplikace přinášejí nemalá negativa. OZE je potřeba prosazovat, ale s rozumem a tam, kde je jejich využití vhodné a účelné.

Podmínky pro OZE v ČR

Problémem ČR je, že nemá pro obnovitelné zdroje ideální podmínky. Příležitostí pro výstavbu hydroelektráren už mnoho nemáme, vnitrozemská poloha a hory omezují možnosti využívání větru, nemáme ideální sluneční podmínky a omezené možnosti máme také v pěstování biomasy. Ani geotermální zdroje nejsou příliš rozsáhlé.

Budeme tedy muset uváženě a efektivně využívat ty omezené možnosti, které OZE v naších podmínkách a při aktuálně dostupných technologiích skýtají.

Fotovoltaika by měla využít potenciálu střech, kde přispěje k lokálnímu využití energie a nebude zatěžovat přenosovou soustavu.

Biomasa by měla být založena především na využívání odpadů ze zemědělské výroby a z domácností. Cílené pěstování biomasy je potřeba udržet jen v rozsahu, který si naše zemědělství může dovolit, a způsobem, který nevysiluje půdu a nepoškozuje krajinu.

Při využívání energie z biomasy je potřeba volit technologie a způsoby opět s důrazem na maximální efektivitu a minimální dopady na životní prostředí.

Podobných doporučení bychom mohli sepsat celou řadu, ale to není účelem tohoto článku. Proto tuto pasáž uzavřu důležitým doporučením: OZE by se měly využívat tam, kde se vyprodukují. Nesmyslné transporty surovin a energií jsou zbytečným plýtváním omezenými zdroji a zatěžují životní prostředí.

Doporučení NEK II

Prakticky v souladu s výše uvedenými argumenty postupovala také Nezávislá energetická komise při sestavování návrhu koncepce.

Základ jejího návrhu obsahuje řadu doporučení, která se soustředí především na efektivitu využívání a respektování lokálních podmínek a využívání rozumných a efektivních nástrojů podpory.

Mezi ty však nelze zahrnout finanční podpory ve formě dlouholetých závazků vůči investorům. Zjednodušit by se měly povolovací procesy při respektování všech podmínek ochrany přírody, společnosti i životního prostředí.

Důležitá je rovněž rehabilitace OZE v očích veřejnosti, aby byly vnímány jako pozitivní cesta k čisté energetice budoucnosti, a ne jako neúnosná přítěž společnosti, životní úrovně a krajiny.

Podmínky možností využívání OZE musí být nastaveny tak, aby se mohly rozvíjet v souladu s technologickým pokrokem a možností dané lokality, ale bez neuvážených dotací s minimální efektivitou, ale velkým dopadem na konkurenceschopnost a každého z nás.

S ohledem na omezené možnosti některých lokalit je potřeba vyvinout úsilí na prosazení mezinárodní spolupráce při realizaci projektů OZE. Česká republika by se pak do takových projektů mohla zapojit například formou investic do projektů v jiných oblastech, nebo, a to především, investicemi do přenosové soutavy s využitím své geografické polohy. Bez posilování energetické infrastruktury se totiž další rozvoj využívání obnovitelných zdrojů v Evropě neobejde.

Koridor podílu OZE v energetické koncepci

Závěry komise však obsahují také neradostnou zprávu o tom, že budeme mít problém dosáhnout požadovaného 20% podílu výroby energie z OZE, při současných podmínkách spotřeby. Reálná hodnota podílu pro nejbližší leta se bude pohybovat spíše v oblasti 15 %, i když v zájmu společnosti je hledat cesty k efektivnímu navyšování podílu.

Potenciál větrných elektráren, respektující všechny podmínky ochrany ptactva, života společnosti atd., je zmapován a představuje zhruba pět TWh elektrické energie ročně. Jeho růst mohou přinést jen nové technologie.

Dobře zmapovaný je v současnosti už také potenciál biomasy, a to v akčním plánu pro biomasu, který zpracovalo ministerstvo zemědělství. Ten pracuje reálně s disponibilní plochou a nedopouští se chyb některých předchozích studií, které vycházely z vyhodnocování potenciálu jednotlivých zdrojů bez ohledu na to, zda stejný užitný prostor už není započítán v dílčí studii jiného zdroje.

Touto chybou se totiž stávalo, že s konkrétními plochami bylo počítáno pro pěstování biomasy pro výrobu tepla, pro potřebu biopaliv i pro stavbu fotovoltaiky zároveň.

Podle vyjádření Pavla Šolce, náměstka MPO pro průmysl a energetiku, tvoří potenciál naší zemědělské půdy asi 160 PJ (petajoule = 103 TJ = 1015 J) a jestliže dnes využíváme 95 PJ, jsme zhruba na 2/3 stávajících možností využití. Více ze země nedostaneme, nechceme-li omezovat výrobu potravin.

Dlužno ještě dodat, že i zde platí podmínka efektivity, způsobu využití a vhodného naškálování, v tomto případě zemědělských produktů, které nevyčerpávají půdu, nevytvářejí monokulturu.

Paradoxně tak největší potenciál růstu podílu OZE na celkovém mixu spočívá nikoliv v překotné výstavbě energetických zdrojů a výsadbě vhodných plodin, ale spíše v možnostech úspor.

Snižování spotřeby energií vlivem jejich efektivnějšího využívání, zamezením zbytečných ztrát a následným omezováním ostatních, méně efektivních a méně ekologických zdrojů, lze dosahovat růst podílu obnovitelných zdrojů energie.

Jde samozřejmě o zdlouhavou a nákladnou cestu, kterou však stejně musíme podstoupit. Je lépe s tím začít co nejdříve než za pár let vymýšlet nesmyslné plány rychlé a drahé přeměny s následky odrážejícími se v životní úrovni nebo ve vynuceném útlumu průmyslu.

Názor MPO: Možnosti OZE v ČR

Technický potenciál využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice je poměrně vysoký. Jeho plné využití je hlavně otázkou ekonomickou. Bez ohromných investic do zařízení na výrobu energie z OZE, potřebné infrastruktury a akumulace energie, nemůže být tento potenciál využíván.

Z dnešního pohledu hodnotíme výši takových investic jako vysoce disproporční vzhledem k možným výhodám a přínosům. Pokračující masová podpora by měla další negativní vliv na naši současnou konkurenceschopnost.

Jsme však přesvědčeni, že určité technologie mají šanci na úspěch, bez jakékoliv podpory, v poměrně krátkém časovém horizontu.

Názor MPO: OZE v energetickém mixu

V podmínkách ČR za současného stavu technologií patří mezi rozumné aplikace tradiční vodní energetika a využívání biomasy, zejména palivového dříví, k výrobě tepla. Vysoký potenciál rozvoje mají malé lokální výtopny využívající energetické plodiny, popřípadě vedlejší zemědělské produkty.

Pro budoucnost těchto zdrojů bude důležitá motivace zemědělců k produkci energetických plodin, která je nyní deformována hlavně evropskou zemědělskou politikou.

U nových zdrojů se v horizontu deseti let jeví jako perspektivní solární aplikace na výrobu elektřiny, spojené s akumulací vyrobené elektřiny.

AUTOR: Hana Kovářová
AUTOR: Michael Málek

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů