zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Brusel chce regulaci. Nebo vyschnou dotace na vodu

25.07.2012
Voda
Brusel chce regulaci. Nebo vyschnou dotace na vodu

EVROPSKÉ KOMISI VADÍ, ŽE DOTACE SKRYTĚ PODPORUJÍ SOUKROMÉ VODÁRENSKÉ FIRMY V ČESKU

České vodárenství může přijít až o 40 miliard korun. Podle Evropské komise je odvětví špatně regulované a není zřejmé, zda evropské peníze nejdou do investic, které by měly platit ze svého soukromé vodárenské firmy. Pokud se dohled nad využitím dotací a stanovením cen vody nezlepší a nesjednotí, Česko peníze na investice v letech 2014 až 2020 nedostane. České úřady se ale na podobě regulace nedokážou domluvit. Hrozí tak, že peníze na opravy vodovodní sítě nakonec zaplatí spotřebitelé na vyšším vodném a stočném.

Nyní spadá oblast vodárenství pod několik ministerstev najednou. "Komise po nás chce, abychom tyto pravomoci koncentrovali do nějaké nezávislé instituce," říká náměstek ministerstva životního prostředí Jakub Kulíšek. Uvažuje se třeba o přesunu pravomocí pod Energetický regulační úřad.

"Jsme připraveni jako nezávislý regulátor spravovat i oblast vodárenství," nebrání se takovému kroku šéfka ERÚ Alena Vitásková. "Máme k tomu jako regulátor dalších síťových odvětví všechny předpoklady," říká.

Na tom, jestli obdobný úřad zřídit, se ale neshodnou jednotlivá ministerstva. Zatímco ministerstvo životního prostředí je pro, podle ministerstva zemědělství je současný systém dostačující. Ministerstvo financí se zase bojí vyšších nákladů. "Zřizování nezávislého regulačního orgánu je v rozporu s programem rozpočtové odpovědnosti," říká mluvčí resortu Ondřej Jakob s tím, že ve Velké Británii stojí obdobný úřad v přepočtu až 500 milionů korun ročně.

To ale podle Vitáskové v případě začlenění vodárenství pod ERÚ nehrozí. "Drahé by to určitě nebylo. Shrnutí všech pravomocí z pěti ministerstev pod jednu střechu bude levnější než stávající systém," dodává s tím, že i nyní je rozpočet ERÚ okolo 200 milionů korun ročně.

Vznik regulátora se nelíbí ani velkým vodárenským společnostem. Právě jich se totiž nedostatečná regulace podle Evropské komise týká nejvíc. Díky netransparentním privatizacím jsou v některých případech dotace spíše nepřímou podporu soukromých firem.

Příkladem může být Praha, která na pronájmu svých sítí loni vydělala 9,6 milionu korun, zatímco Veolia, která je pouze využívá, přes 366 milionů. Investice do rekonstrukcí přitom platí majitel. I proto například Praha nedostala z Bruselu miliardu na stavbu čističky vod. Dosud byla Evropská komise benevolentní. Dotace mohly být použity i na jiné projekty. Od roku 2014 to již nepůjde.


Kolik peněz má přitéct do Česka

40 MILIARD KORUN

má dostat Česká republika na dotacích v letech 2014 až 2020 na obnovu vodárenské sítě.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí