zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vědci zkoumají dopad čisticích prostředků a léků na životní prostředí

15.08.2012
Ekologické vzdělání a výchova
Chemické látky
Šlendryján
Zdraví
Vědci zkoumají dopad čisticích prostředků a léků na životní prostředí
Odborná skupina, která se zabývá novými typy látek v životním prostředí, vznikla v Centru pro výzkum toxických látek (RECETOX) na Masarykově univerzitě. Jejím úkolem je mimo jiné monitorovat koncentraci látek, které se do životního prostředí dostávají z čisticích nebo kosmetických prostředků a léčiv. Komplexní data k této problematice totiž v Česku momentálně neexistují.

Zbytky zmíněných chemikálií do přírody většinou pronikají odpadními vodami. Ačkoliv stávající vybavení dovede vyčistit vodu tak, že je vhodná k pití, zbytky znečištění v ní přece jen zůstávají. "Koncentrace, ve kterých se látky vyskytují, se mohou samy o sobě zdát zanedbatelné, jednotlivě jsou chemikálie pod bezpečnými hladinami, ve skutečnosti ale tvoří v přírodě vysoce složité a dlouhodobě působící směsi, které se projevují velmi nebezpečnými účinky," uvedl řešitel projektu Luděk Bláha. Podle dosavadních výzkumů zmíněné látky způsobují například poškození imunitního systému nebo poruchy učení a chování.

Z dosažených výsledků plyne, že se v České republice vyskytují potíže především s antibiotiky a antibakteriálními látkami. "V tuzemských vodách nacházíme opakovaně vysoké koncentrace sulfonamidů, antibiotik, které se často a ve velkém používají v chovech hospodářských zvířat, nebo triclosanu, antibakteriální přísady používané v prostředcích domácí chemie," popsal Bláha.

Podle odborníků je jasné, že množství takového materiálu v prostředí bude narůstat, lidé si totiž dnes už svůj život bez velmi účinných mycích prostředků nebo kosmetických výrobků s parfemací neumí představit. Vědci ovšem varují, že chemikálie způsobují tzv. antimikrobiální rezistenci. "Běžně máme v prostředí bakterie, které nám pomáhají vodu čistit. Tím, že je neustále vystavujeme tlaku různých antibakteriálních přípravků, způsobujeme ovšem jejich evoluci a vznik nových vlastností organismů, které se pak obrací proti nám," sdělil Bláha.

Na výzkumu pracuje nová vědecká skupina, kterou na Masarykově univerzitě koordinuje Branislav Vrana, jenž dříve působil v Anglii nebo Francii. Vznik nového týmu umožnil tříletý projekt Podpora odborníků a mezinárodního networkingu v oblastech environmentálního výzkumu v ČR, který získal více než 26 milionů korun z evropského Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Výzkumníci mají díky finanční podpoře mimo jiné možnost vycestovat na zahraniční pracoviště, která se problematikou také zabývají, a přivést tak do České republiky nové poznatky.

Kontakt:

Mgr. Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity, fojtova@muni.cz , tel.: 549 49 4949, 724 517 335

doc. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D., vědecký koordinátor Centra pro výzkum toxických látek v prostředí, blaha@recetox.muni.cz , tel.: 549 49 3194, 605 510 953

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí