zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Malá vodní elektrárna s rybím přechodem

20.10.2012
Vodní energie
Malá vodní elektrárna s rybím přechodem

Na řece Berounce v intravilánu města Beroun vznikla malá vodní elektrárna, odpovídající současným trendům v této oblasti.

Podle dosavadních poznatků je podobný způsob výroby elektrické energie nejenom vysoce ekologický, ale i efektivní a mimo jiné i odpovídá celosvětovému úsilí o maximální podíl obnovitelných energetických zdrojů s minimálním vlivem na životní prostředí.

Malé vodní elektrárny nejsou na našem území žádnou novinkou - pamětníci potvrzují, že v první polovině minulého století existovala řada firem, využívajících energetického potenciálu vodních toků k výrobě elektřiny, kterou potom samy bezprostředně používaly. Přišlo však období, kdy byly tyto "nemoderní" energetické zdroje rušeny s odkazem na vyšší ekonomickou efektivnost jiných.

Že ale nyní prožívají svoji renesanci, to dokazuje právě malá vodní elektrárna v Berouně, k jejíž výstavbě došlo v souvislosti s rekonstrukcí zdejšího jezu. Ten byl vybudován k navedení vody do náhonu, situovaného na pravém břehu řeky - energii z tohoto náhonu původně využívaly tři mlýny. Jez však byl v roce 1941 stržen povodní a přechodem ledů a nový jez pak byl dokončen až v roce 1954.

REKONSTRUKCE PŮVODNÍHO JEZU

Pro stavbu malých vodních elektráren jsou ideální lokality se zaručeným průtokem a co možná největším spádem - výhodná jsou především místa, kde již je zařízení pro vzdutí vod a docílení požadovaného spádu realizováno - v Berouně byl pro tento účel využit stávající jez. V souvislosti s vybudováním malé vodní elektrárny (MVE) zde však došlo i ke stavbě rybího přechodu (v odborných kruzích často označovaného "krásným" technickým termínem rybochod) a úpravě jezu, jejímž cílem bylo - kromě vytvoření podmínek pro co nejefektivnější využití energetického potenciálu řeky - i zlepšení protipovodňové ochrany města.

elektrárnaPůvodní betonový pevný jez s mírným půdorysným zaoblením byl proto přebudován na jez částečně pohyblivý. Došlo ke snížení pevné koruny jezu o 90 centimetrů a vybudování tří jezových polí se dvěma středními pilíři a pohyblivými hydraulicky ovládanými jezovými klapkami s hradicí výškou 1,40 metru - v každém poli jezu jsou umístěny dvě takovéto klapky. Provozní hladina jezu (hladina stálého vzdutí) je tak na úrovni 218,44 m.n.m. oproti původním 217,94 m.n.m. Sklápění jezu umožňuje udržovat v nadjezí stálou hladinu vody až do průtoku jednoleté povodně - při větších povodních budou jezové klapky zcela sklopeny a tím budou i sníženy hladiny povodňových průtoků. Rekonstrukce jezu tak zlepší odtokové podmínky velkých vod a pomůže i řešit časté kritické ledové jevy v tomto úseku řeky - vhodnou manipulací s jezovými klapkami je možno neškodně převádět ledy do podjezí.

KONSTRUKCE OBJEKTU STROJOVNY

Samotný objekt MVE je situován na levém břehu řeky Berounky v návaznosti na levý jezový pilíř. Výtok vody z elektrárny je přímo do podjezí a jeho spodní hladina zasahuje až pod úroveň jezu. Úsek řeky ovlivněný tzv. odběrem vody z toku má tedy nulovou délku a proto nebylo nutné v tomto úseku stanovovat minimální zůstatkový průtok vody. Půdorysné rozměry vrchní stavby strojovny jsou 13,6 x 15,0 m, spodní stavba má rozměry 15,8 m x 15,0 m. Konstrukce strojovny je z vodostavebného železobetonu, čímž je zajištěna vodotěsnost objektu i při hladině stoleté vody, která je stanovena cca 1,5 metru nad úrovní okolního břehu, to znamená na kótě 221,00 m.n.m. Jen pro zajímavost - při povodni v roce 2002 dosáhla voda v těchto místech úrovně 222,55 m n.m.

Svislé železobetonové nosné konstrukce strojovny tvoří kombinace stěnového a sloupového systému, k dosažení vodotěsnosti slouží i systémové těsnění pracovních spár a tlakové průchodky kabelových prostupů. Obvodový plášť je zateplen kontaktním zateplovacím systémem (ETICS), využívajícím expandovaný polystyren, který je v soklové části nahrazen polystyrenem extrudovaným. Objekt strojovny je zastřešen plnostěnnými lepenými dřevěnými vazníky s osovou vzdáleností 2,88 metru, příčnými dřevěnými vazničkami a záklopem z OSB desek, stykovaných na pero a drážku. Krytinu střechy tvoří měděný plech. Ve vrcholu střešního oblouku je v prostoru nad strojovnou umístěn montážní otvor o rozměru 5,00 x 2,50 metru, s odnímatelným poklopem vybaveným úchytnými oky, umožňujícími jeřábovou manipulaci, a nezbytnými prvky, zajišťujícími potřebnou vodotěsnost této důležité součásti střešního pláště.

Hydraulický obvod elektrárny se skládá ze čtyř základních částí - bloků: vtoku, jemných česlí, strojovny a výtoku. Světlá šířka vtoku je 20,8 metru, středovým pilířem je dělena na dvě pole, z nichž každé je hrazeno dvojicí stavidel. Na lávce stavidel je zavěšen elektronický odpuzovač ryb, který brání průniku ryb do hydraulického obvodu elektrárny. Blok jemných česlí usměrňuje tok vody k jednotlivým turbínám, samotné jemné česle pak chrání vtok k turbínám; na horní hraně vtoku je umístěn žlab shrabků a jsou zde kotveny čisticí stroje česlí. Jako další ochrana proti průniku ryb do technické části elektrárny slouží 0,5 metru vysoký šikmý práh v základové desce (tzv. poproudová ochrana), který u dna usměrňuje tok vody k proplachovací propusti - ve stavidle proplachovací propusti je pak u dna zřízen otvor, umožňující únik ryb z tohoto prostoru. K odpuzování ryb slouží i stroboskop, pracující se světelnými efekty.

TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ

Ve spodní části strojovny je umístěna hlavní technologická část elektrárny: čtyři přímoproudé S turbíny typu HHSSK1300, každá s horizontálním asynchronním generátorem o jmenovitém výkonu 180 kW - celkový instalovaný výkon elektrárny je tedy 720 kW při maximálním průtoku 28,0 m3/s. Rozhraní mezi spodní a horní částí strojovny tvoří obvodová galerie, která je konstrukčně řešena jako konzola vetknutá do obvodových stěn. V úrovni galerie, spojené s dolní částí strojovny ocelovými obslužnými schodišti, je situována rozvodna VN, rozvaděče, trafostanice, administrativní místnost obsluhy a sklad. Výtokový objekt, tvořený třemi dilatovanými betonovými prvky, má proměnnou šířku i hloubku a dno v podobě betonové desky a kamenného záhozu.

Průtok vody na turbíny je řízen hladinovou regulací na konstantní horní hladinu - hladinu stálého vzdutí. Elektrárna pracuje v automatickém bezobslužném režimu, v součinnosti s hladinovou regulací a zabezpečovací automatikou. Hladinová regulace je nastavena tak, že je přednostně zajišťován průtok vody rybím přechodem a přeliv přes jezové klapky před průtokem do elektrárny.

Rybí přechod je zařízení, které umožňuje vodním živočichům a rybám překonávat příčnou překážku v řečišti - v tomto případě jez - a migrovat mezi nadjezím a podjezím. Berounský rybí přechod vede kolem celého obvodu elektrárny, je 128 metrů dlouhý, s mírným podélným sklonem dna, šířkou 3,0 metru a stálým průtokem 1,0 m3/s. Jedná se o přírodní koryto, vzniklé vedle jezu, s hrázkami z lomového kamene, které vytvářejí tůně, potřebné pro odpočinek ryb.

Projekt malé vodní elektrárny a rybího přechodu v Berouně získal kromě titulu Vodohospodářská stavba roku 2011 i nominaci na titul a Cenu státního fondu životního prostředí v soutěži Stavba roku 2011.


ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ

Název stavby: Malá vodní elektrárna a rybí přechod Beroun

Místo stavby: Beroun, řeka Berounka, říční km 35,564

Investor: RenoEnergie, a.s., Praha

Autor návrhu budovy strojovny: Ing. arch. Daniel Barták

Architektonický ateliér: Deco Atelier, Praha

Projektant: Hydroka, s.r.o. - strojně technologická část, vedoucí projektant Josef Kašpar, Mürabell, s.r.o. - stavební a hydrotechnická část

Dodavatel stavby: Sdružení firem MVE a RP Beroun - Metrostav, a.s., Zakládání staveb, a.s.

Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Libor Jonáš

Stavbyvedoucí: Jozef Ďuriš

Rozhodující kooperanti: Chaloupecký, s.r.o. - zemní práce, Techko, s.r.o. - zámečnické konstrukce, Hydrohrom, s.r.o. - strojně technologická část

Zastavěná plocha: 204 m2 - vrchní stavba strojovny, 237 m2 - spodní stavba strojovny

Náklady stavby (bez DPH): 55,3 mil. Kč - stavební část, 30,2 mil. Kč - strojně technologická část MVE a jezu

Stavba byla spolufinancována ze zdrojů EU - operačních programů OPPI a OPŽP

Doba výstavby: 02/2010 - 01/2011

AUTOR: František Kulhánek

Zdroj: STAVITEL

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí