PGS bude seismická měření provádět v jižní a západní části řeckého pobřeží a měla by s nimi ještě do konce letošního roku. Norská společnost našla před několika měsíci u Kypru rozsáhlé ložisko zemního plynu. Došlo přitom i k politickému incidentu s tureckou stranou, jež dosud okupuje v rozporu s rozhodnutím OSN severní část této členské země EU a nezákonně si občas přivlastňuje právo na těžbu v okolí ostrova.

Za nákup ropy a zemního plynu Řecko každoročně vynakládá až pět procent HDP, čili o něco více než vynakládá na zbrojení z důvodu velmi citlivé polohy. Řecko je námořní velmocí, v Aténách či Pireu a Londýně sídlí řada lodních přepravních firem. Zároveň nedaleko Pirea v Eleusíně jsou mohutné zpracovatelské kapacity pro zpracovaní ropy. Řecko má rozvinutý plastikářský průmysl a průmysl barev a laků, jež využívají ropu často jako výchozí materiál.

Ministr energetiky Evangelos Livieratos členům parlamentu sděli, že PGS pošle průzkumnou loď do Jónského moře a do oblasti jižně od Kréty.

Podle toho, jak testovací práce dopadnou, Řecko vypíše soutěž na průzkum oblastí, z nichž by se dalo těžit. "Existují velké šance na úspěch," podotkl ministr. Testy se podle něj budou konat v pobřežním pásmu v šířce 100 až 400 kilometrů.

Řecko za posledních 100 let zkoušelo v různých částech země vyhloubit skoro 200 testovacích vrtů. Mnoho z nich i za německé okupace. Naposledy byly prováděny takové vrty před cca 12 lety. V červenci Řecko vypsalo soutěž na tři průzkumné projekty v západní části země, a to jak v kontinentální části, tak u pobřeží. Vláda doufá, že by v projektech mohlo být až 280 milionů barelů ropy.

Mezi zájemci jsou společnosti Hellenic Petroleum, britská Chariot Oil & Gas či americký Schlumberger. Ten je největší společností na světě, která poskytuje servis těžebním firmám. Výsledek by vláda měla oznámit už brzy.