V Hostětíně se udržitelné energetice daří už přes 15 let

K soběstačnosti obce přispívá i devět termosolárních instalací na střechách rodinných domů, které doplňuje fasádní kolektor na pasivní budově vzdělávacího Centra Veronica (22 m2) a střešní velkoplošný kolektor na moštárně (36 m2). Fotovoltaické elektrárny (FVE) najdeme na pozemku za obecní výtopnou (50,6 kW), na střeše moštárny (8,8 kW), na střeše rodinného domu (13 kW). Rekonstruované veřejné osvětlení v obci má plně cloněné lampy a řada domů je zateplena.

HISTORIE BIOMASOVÉ VÝTOPNY

V půlce 90. let 20. století vznikla péčí okresního úřadu (OÚ) v Uherském Hradišti koncepce využití obnovitelných zdrojů v Bílých Karpatech. Její součástí (a první dokončenou realizací) byla též výtopna v Hostětíně. Přispěl k tomu i fakt, že obec ležela mimo trasu plánovaného plynovodu a bylo zjevné, že bude muset komfortnější vytápění zajistit jinak než většina sousedních obcí.

Už první šetření zájmu Hostětínských připojit se na výtopnu spalující biomasu ukázalo podporu poloviny obyvatel. Výtopna vznikla díky nizozemsko-českému partnerství pomocí nástroje Activities Implemented Jointly ustanoveného podle Rámcové dohody OSN o změně klimatu (1992).

Za spolupráce obce s MŽP, OÚ, nizozemským Twente Energy Institute a Ekologickým institutem Veronica vznikl návrh, jenž v prosinci 1998 schválila nizozemská vláda. Na projektu se podílely i národní zdroje a občané si zaplatili za přípojky domů. Výtopna se otevřela v říjnu 2000 a obec ji postavila bez úvěru. Nyní má za výtopnu Nizozemsko emisní kredity v rámci kjótského mechanismu Joint Implementation.

FINANCOVÁNÍ A PROVOZ

Jmenovitý výkon kotle je 732 kW, rozvody topné vody měří 2,8 km, spotřeba paliva je 500-600 t odpadního dřeva/rok, za topnou sezonu se vyrobí asi 3500 GJ tepla a úspora CO2 je 1100 t/rok. Výtopna si vyžádala 36,4 mil. Kč. Z toho přispěla nizozemská vláda 31 % (technologie kotle), SFŽP 54 % (výměníkové stanice, budova kotelny), bývalá Česká energetická agentura 9 % (tepelné rozvody), občané 5 % (přípojky).

Výtopna je řízena automaticky, s občasným dohledem obsluhy. Řídicí systém zobrazuje a zaznamenává chod a stav procesů ve výtopně a celé teplovodní síti. V každém domě je instalována stanice s předavači tepla pro vytápění a příp. i ohřev vody. Mimo topnou sezonu ohřívají vodu elektrické bojlery či sluneční kolektory. Modernizace výtopny po deseti letech snížila spotřebu elektřiny (ventilátory, podávací zařízení, čerpadla) o třetinu, a díky změnám v dopravě paliva a novému řídicímu systému se zvýšila její provozní spolehlivost.

Od roku 2010 pochází elektřina z FVE vybudované na pozemku za výtopnou. Roční chod výroby elektřiny ve FVE a spotřeba elektřiny na obecní výtopně se velmi liší, ale v ročním úhrnu dodá elektrárna asi dvojnásobek elektrické spotřeby výtopny. Projekt FVE je společnou investicí čtyř subjektů: vlastníkem pozemku je obec, jež se podílí 7 %, zbylou investici 4,4 mil. Kč si rovným dílem dělí Nadace Partnerství, Nadace Veronica a Nadace české architektury.

PŘÍNOSY OBECNÍ VÝTOPNY

Tok financí v regionu, příznivé ceny tepla pro místní: Cena tepla činila v Hostětíně v roce 2011 340 Kč/GJ s DPH. Domácnosti do systému ročně přispějí průměrně po 17 000 Kč. V regionu ročně zůstává přes milion korun. Kdyby občané topili plynem či elektřinou, odplynula by min. tato částka mimo region. Průměrná cena dodávaného tepla pro obyvatele z biomasových výtopen byla v roce 2009 kolem 490 Kč/GJ s DPH. Platby za teplo v Hostětíně jsou tedy nižší.

Rozvoj regionálního trhu s biomasou: V době výstavby výtopny byla poptávka i cena odpadního dřeva na trhu nižší než dnes. Dodavatelé štěpky se postupně měnili, dlouhodobé smlouvy se nedařilo uzavírat. Do roku 2003 získávala obec palivo z okruhu 25 km, v roce 2004 se vzdálenost kvůli uzavření provozu hlavního dodavatele zvýšila dvojnásobně. Od té doby se dodávky stabilizovaly: nyní se většina paliva dováží z okruhu 15 km, což snížilo výdaje.

Vznik pracovních míst v obci: O provoz obecní výtopny (zahrnuje nákup, dopravu paliva, plánování provozu, koordinaci pracovníků či účetnictví) se stará obec Hostětín a zaměstnává místní občany.

Komfort vytápění, spokojenost občanů: Podle výzkumu jsou obyvatelé vesměs spokojeni, vytápění vnímají jako efektivní, pohodlné a ekologické. Občané napojení na výtopnu získali systém ústředního topení, jenž nevyžaduje obsluhu, práci s přípravou paliva atd. Příznivě hodnotí i zlepšení kvality ovzduší poté, co se nevytápí uhlím.

Vzdělávání a osvěta: Možnost přímo se přesvědčit, jak výtopna funguje, mohla ovlivnit realizaci dalších projektů. Dnes fungují v nejbližším okolí Hostětína biomasové výtopny ve Štítné nad Vláří, ve Slavičíně a v Brumově-Bylnici.

Exkurzi po modelových projektech v Hostětíně nabízí Centrum Veronica (více na webu http://hostetin.veronica.cz).

YVONNA GAILLYOVÁ
ředitelka Ekologického institutu Veronica