Úterý, 19. března 2024

USA otevírají ropná ložiska v Arktidě navzdory protestům environmentalistů

USA otevírají ropná ložiska v Arktidě navzdory protestům environmentalistů


Po Rusku se do dobývání nerostného bohatství Arktidy pouští i Spojené státy. Nizozemsko-britský ropný koncern Royal Dutch Shell získal od amerických úřadů povolení k "omezené" průzkumné činnosti v Čukotském moři, které odděluje americkou Aljašku od ruského poloostrova Čukotka. Shell, který dosud v otvírání ložisek za polárním kruhem příliš štěstí neměl, se tak zařadí po bok hráčů jako Exxon, ENI a Statoil, kteří již disponují licencemi na těžbu v Rusku.

Podle amerického ministerstva vnitra může Shell sice začít s přípravnými pracemi, ale s vrtáním na potenciálních ložiscích musí počkat, dokud úřady neprověří jeho systém zabezpečení proti únikům ropy. Bez tohoto zadržovacího systému prý společnost povolení k hloubení vrtů nedostane.

Podle plánu měly těžební práce původně začít letos, ale pak se dostaly do skluzu. Koncern na průzkumné aktivity na plynových a ropných ložiscích u břehů Aljašky dosud vydal 4,5 mld. USD. Krom posvěcení od ministerstva vnitra potřebuje upravit povolenky týkající se kvality ovzduší od Úřadu pro ochranu životního prostředí (EPA). Pobřežní policie musí navíc certifikovat loď, kterou společnost hodlá využívat na zastavení případných úniků ropy.

Kvůli zpoždění Shell americkou vládu požádal o prodloužení vrtné sezóny, která běžně končí 24. září a po jejímž konci se všechny práce na plošinách musí zastavit. Bez prodloužení jsou šance koncernu na dokončení alespoň jednoho vrtu v letošním roce velmi malé, prohlásil viceprezident Shell pro Aljašku Pete Slaiby.

Proti aktivitám těžařů v Arktidě dlouhodobě protestují nejrůznější ekologické hnutí. Environmentalisté viní Shell z toho, že nesplnil závazky dané ve svých vrtných plánech. Proto by podle nich neměl v průzkumných pracích pokračovat. "Ministerstvo vnitra se může přetrhnout, aby vyhovělo nadnárodní korporaci, která není schopná se pořádně připravit," prohlásil Mike Levine z hnutí Oceana, které bojuje za čistotu oceánů. Shell získal licenci k těžbě v Čukotském moři už v roce 2005, ale protesty ochránců životního prostředí a místních obyvatel předchozí těžební plány zhatily.

S protesty se minulý týden setkali i těžaři v Rusku, konkrétné pracovníci arktické ropné plošiny Prirazlomnaja patřící společnosti Gazprom. Na gigantickou plošinu, která má jako první na světě začít s komerční těžbou v extrémních podmínkách Severního ledového oceánu, vylezli přes kotevní lana členové hnutí Greenpeace. Podle výkonného ředitele Greenpeace Kumi Naidooa nese těžba v arktických vodách vysoké riziko pro znečištění regionu a také ohrožuje ruské původní obyvatele Arktidy. Ti podepsali společné prohlášení deklarující jejich odpor k těžbě ve vodách v blízkosti jejich tradičního území. "Stejně jako v případě bezohledných těžebních plánů Shellu na Aljašce, není otázkou, zda k ropné havárii v Arktidě dojde, ale kdy k ní dojde. Jediný způsob, jak katastrofálnímu úniku ropy v této unikátní oblasti zabránit, je trvalý zákaz veškeré těžby, a to s okamžitou platností," říká Naidoo.

Ruská těžební plošina nemá podle aktivistů platný oficiální havarijní plán pro případ úniku ropy. Ten byl Gazpromu schválen v červenci 2007 na období pěti let, přičemž ruské ministerstvo pro mimořádné události ruské pobočce Greenpeace dopisem potvrdilo, že nový havarijní plán nebyl nikdy předložen ani schválen.

Podle aktivistů jsou v Arktidě pro těžbu ropy jedny z nejextrémnějších a nejnepříznivějších podmínek na celé planetě. Místo, kde chce Gazprom těžit, je prý téměř dvě třetiny roku pokryto tlustou vrstvou mořského ledu a teploty klesající až k -50 °C. Gazprom prý zveřejnil pouze shrnutí svého havarijního plánu. Nicméně i z tohoto dokumentu je podle Greenpeace jasné, že firma by daleko na severu vůbec nebyla připravena na havárii reagovat a musela by se spolehnout jen na jednoduché prostředky - např. lopaty a kbelíky.

Krom Gazpromu hodlá v ruské části Arktidy těžit i státní Rosněfť, která už kvůli tomu uzavřela partnerství s americkým koncernem ExxonMobil, italskou společností ENI a nově také s norským Statoilem.

Rusko se snaží dokázat, že Lomonosův hřbet, táhnoucí se pod hladinou Severního ledového oceánu od kontinentu směrem k pólu, je prodloužením ruského kontinentálního šelfu a že tedy Rusové mají právo na jeho ekonomické využívání.

Nároky na právo těžit nerostné suroviny v Arktidě si krom Ruska a USA činí další státy - Kanada, Norsko, Dánsko. V regionu se podle expertů nachází asi 13 procent dosud neobjevených světových zásob ropy a 30 procent zásob zemního plynu. Mezinárodní ekologické organizace sice vyzývají k moratoriu na hospodářskou činnost v Arktidě, podobně jako je tomu v Antarktidě, ale podle odborníků jejich výzvy nemají šanci na úspěch.

(Zdroj: CNBC, Bloomberg, ekolist.cz, Kommersant, iHNed, Patria.cz), kráceno

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů