zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ad: Teplo z biomasy příští rok zlevní

21.09.2012
Energie
Zemědělství
Ad: Teplo z biomasy příští rok zlevní

Dřevní štěpky coby možné palivo se dělí na tři druhy. Zelená neboli lesní štěpka je odpadem po mýtní těžbě dřeva. To, co se dřív spálilo na kraji lesa, se dnes doveze do teplárny a využije k výrobě energie. Hnědá štěpka se skládá ze zbytků kmenů, pilařských odřezků apod. Bílá štěpka se získává z odkorněného dříví - na pálení je jí poněkud škoda, lze ji využít spíše v nábytkářském průmyslu. Hnědá i bílá štěpka jsou v podstatě palivové dřevo, na rozdíl od štěpky lesní.

V Plzeňské teplárenské využíváme zásadně a jen lesní štěpku. Zpravidla obsahuje i kusy větví, listí, jehličí, občas i zeminu a kamení, a bývá i poměrně vlhká (až 60 %). Vyvinuli jsme tedy prototyp zařízení, které využitím odpadního tepla z komínových spalin štěpku vysuší na necelých 40 % vlhkosti. Podobné zařízení v žádné malé městské výtopně na biomasu nestojí. Jejich kotle nedosahují takových parametrů jako naše kotle na fluidním principu a lesní štěpku s jejími nežádoucími příměsemi a vlhkostí ani moc pálit neumí.

Ceny paliva pro malé teplárny na biomasu tedy Plzeňská teplárenská nijak ovlivnit nemůže - spaluje jiné palivo. Zajímavé je ale podívat se, čím malé výtopny topí. Ona to ani zdaleka není jen hnědá, nebo dokonce bílá štěpka.

Tak například v teplárně ve Žluticích, zmíněné v článku, tvoří dřevní štěpka jen asi polovinu paliva, druhou tvoří sláma. O jejích cenách jsme se v kritice na naši adresu nedozvěděli nic.

Ještě zajímavější je to např. v Třebíči. Tam z celkem instalovaného výkonu cca 80 MW činí výkon kotlů na dřevo 13 MW (cca 16 %), na slámu 15 MW (cca 19 %) a zbytek na zemní plyn a LTO (cca 65 %). Ohánět se v této souvislosti údajem, že "ceny v Třebíči stouply o desítky korun na gigajoul" je paradoxní - že je topení plynem i LTO čím dál dražší, ví každé malé dítě. Svádět vinu na Plzeňskou teplárenskou, která využívá zcela jiná paliva, je vysoce nekorektní.

Nechceme závidět malým teplárnám na biomasu příplatek 50 korun na gigajoul. Sníží-li se ale přitom dramaticky podpora elektřiny vyráběné z biomasy, nebude vycházet ekonomicky a budeme ji muset opustit. To nepotěší ekology, ale ani "štěrkařské" dodavatelské firmy, které buď skončí, nebo najdou odběratele z Rakouska nebo Německa. Výsledkem pak bude, že se v Plzni budeme muset ve větší míře vrátit k uhlí a budeme si k němu draho nakupovat emisní povolenky - a Rakušané a Němci budou díky systému povolenek vesele bohatnout na české lesní štěpce.

Ani pro obyvatele 40 tisíc bytů v Plzni, které zásobujeme teplem, to radostná zpráva není. Budou mít v tom případě teplo nikoliv levnější, ale dražší.

Tomáš Drápela,
generální ředitel, Plzeňská teplárenská, a. s.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí