zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Průmysl má potíže - klesá export a firmy odvádějí až třetinu zisku solárníkům

15.10.2012
Energie
Firemní ekologie
Průmysl má potíže - klesá export a firmy odvádějí až třetinu zisku solárníkům
Průmyslu ubývají zakázky už i v zahraničí. Výroba meziročně klesá. Některé obory dávají téměř vše, co vydělají, na obnovitelné zdroje.

Svaz průmyslu v otevřeném dopise premiérovi Petru Nečasovi žádá, aby podniky neplatily za elektřinu více, než platí letos. Zatím to totiž vypadá, že stát dá napřesrok o dvě miliardy méně, zatímco náklady na zelenou energii o sedm miliard vzrostou. Účty za elektřinu tak mohou jen kvůli tomu vzrůst o devět miliard. A to by pro průmysl, na který navíc dopadá útlum evropské ekonomiky, mohlo být likvidační.

"Podpora obnovitelných zdrojů je fenoménem celoevropským. Ale pouze v Čechách je prováděna způsobem, který ohrožuje existenci našeho průmyslu, jenž přitom vytváří více než třetinu HDP České republiky," stojí v dopise.

Průmyslníci zdůrazňují, že jejich francouzská či německá konkurence přispívá na zelenou energii výrazně méně a na trhu je tak ve výhodnější pozici.

Situace je o to vážnější, že průmyslová výroba dál klesá, zatímco platby podniků na obnovitelné zdroje mají od ledna opět vzrůst. Podpora zejména fotovoltaickým elektrárnám se tak má na konečné ceně elektřiny pro průmyslové podniky podílet podle odhadů jednou čtvrtinou.

A platit musí i firmy, které jsou ve ztrátách. Podle Svazu průmyslu musí více než 52 procent průmyslových firem vydávat na obnovitelné zdroje více než polovinu svého zisku.

Nejmarkantnější je to v energeticky náročných oborech. Například hutníci by bez zelené energie vydělávali dvojnásobek oproti současnosti nebo by byli o to konkurenceschopnější.Podobně na tom jsou i chemičky, papírny nebo skláři.

Vláda řeší, co s tím

Vláda o tom, jak moc se podpora obnovitelných zdrojů odrazí v ceně elektřiny rozhodovat příští týden. Jde přitom nejen o miliardy korun v rozpočtu, ale i o budoucnost českého průmyslu i o účty českých domácností, na které už tak dopadají vyšší daně a vyšší nezaměstnanost. Peníze, které nenajde stát, budou muset zaplatit v účtech za elektřinu všichni.

"O možnosti snížení dopadů podpory obnovitelných zdrojů elektřiny jednáme," říká ministr průmyslu Martin Kuba.

Ten přitom měl původně materiál nést již na zasedání vlády minulou středu, téma se ale o čtrnáct dní odložilo. Jedním z důvodů může být i to, že vláda zkouší najít peníze navíc. "Je to složité téma, výsledek nelze zatím předjímat," nechce jednání komentovat Kuba.

"V tom, že současná podpora je nad ekonomické možnosti průmyslu, v tom mají šéfové firem pravdu," myslí si šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Nesouhlasí ale s požadavkem průmyslu, aby příspěvek na obnovitelné zdroje nerostl jen těm největším odběratelům, tedy že průmyslové podniky by platily stejně jako letos, zatímco energeticky méně náročné obory a domácnosti by za elektřinu platily více. Podle Vitáskové by dávalo smysl pouze to, kdyby platby nerostly nikomu.

Jenže řešení není jednoduché. Vláda si bere za prioritu rozpočtovou odpovědnost a zvyšuje tak daně a škrtá i v citlivých oblastech. A hledání devíti miliard korun, aby firmy a domácnosti nemusely na podporu zelené energie platit o čtyřicet procent více než letos, je tak o to složitější. Spekuluje se i o možnosti, že by vláda k financování zelené energie ve větší míře používala výnosy z emisních povolenek či zavedla nové ekologické daně.

Průmyslníci dodávají, že i když stát peníze nenajde, rozhodně neušetří. Firmy méně vydělají případně prodělají, méně tedy zaplatí na daních, budou nuceny propouštět, což bude pro stát další rána. Ještě větší pak pro domácnosti, kterým opět vzrostou životní náklady v době, kdy prakticky nerostou mzdy.

Samá horší čísla

Z ekonomiky přišlo včera hned několik negativních zpráv. Po nečekaně optimistickém červenci průmyslová výroba v srpnu podle statistického úřadu meziročně klesla o 3,1 procenta.

"Průmysl za srpen přinesl značné zklamání, když jeho meziroční výsledek zaostal i za nejnižším odhadem na trhu," podotýká ekonom Patrik Rožumberský z UniCredit Bank.

Alarmujícím detailem je pak skutečnost, že nově už klesá i objem nových exportních zakázek, právě ty snižovaly dopady utlumené domácí poptávky. Ta je nízká i kvůli dál klesajícímu stavebnictví, které s sebou táhne dolu i řadu průmyslových oborů.

Nižší výroba se odrazila i v exportu, ten sice meziročně vzrostl o 7,9 procenta, ale oproti předchozím měsícům letošního roku výrazně ztratil na síle, a to nejen růstem, ale i svým objemem. Dál také platí, že už téměř jediným tahounem českých firem je Německo.

Roste i nezaměstnanost, absolventi mají oproti loňsku menší úspěšnost v hledání nového zaměstnání. Koncem září byla míra nezaměstnanosti 8,4 procenta, podle prognóz má ale do konce roku opět překonat devítiprocentní hranici.

AUTOR: Roman Šitner
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí