Temelín se vám vyplatí,

říká Mike Kirst, viceprezident společnosti Westinghouse pro komunikaci a strategii pro Evropu, Blízký východ a Afriku.

K tendru o stavbu nových bloků Temelína přistupuje americký Westinghouse sebevědomě. Viceprezident Mike Kirst tak alespoň působí, když v rozhovoru pro týdeník Ekonom říká: "Do tendru jsme už investovali hodně peněz. Ale jde o investici postavenou na přesvědčení, že kritéria, která požaduje ČEZ, splňujeme. Věříme, že uspějeme a že se tedy jedná o dobře vynaložené peníze."

OTÁZKA: Jakou budoucnost předpovídáte takzvané jaderné renesanci? Pokud to je vůbec renesance...

V některých případech jaderná renesance nenastala, v jiných skončila dříve, než vůbec mohla začít. Vidíme to hlavně v Evropě. Itálie se rozhodla obnovit jaderný program a po havárii ve Fukušimě si to opět rozmyslela. Německo hodlá jádro zcela opustit. Další země, které o jaderné energii alespoň přemýšlejí, rozhodnutí odkládají a možná tu ideu zavrhnou. Ale když se na to podíváte globálně, slovo renesance namístě je. Příkladem je Čína, kde se v příštích patnácti dvaceti letech bude stavět sedmdesát až osmdesát nových reaktorů. Podobně i Indie počítá s rozsáhlým jaderným programem. Takže pokud jde o Asii, o renesanci mluvit můžeme. A nakonec i v Evropě najdete země, které nikdy o konci jaderné energetiky nepřemýšlely či pokračují ve vývoji - Británie, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Švédsko, Finsko a samozřejmě Česká republika.

OTÁZKA: Sám jste hned v úvodu zmínil dopady havárie ve Fukušimě. Jaké z ní plyne hlavní poučení pro Westinghouse?

Hlavní poučení se týká celého jaderného průmyslu. A tím je důraz na silný, nezávislý a transparentní dohled, který zaručí, že bezpečnost je a bude vždy na prvním místě. Celý průmysl si uvědomuje svou odpovědnost. To je nepochybně ten hlavní vzkaz, který máme po Fukušimě.

OTÁZKA: Z výroků ostatních zástupců světového jaderného průmyslu ale plyne jistá skepse či obavy z toho, co přinese budoucnost. Vy to tak černě nevidíte?

Jsem spíše optimista. Jen si vezměte země, které jsem již jmenoval. Pokud budou pokračovat ve výrobě elektřiny z jádra, pokud budou stavět nové reaktory, jaderný průmysl může být poměrně v klidu. To, co může být problém, podle mě nesouvisí ani tak s Fukušimou. Problémem je finanční aspekt. S tím se ale potýkají víceméně všechny velké infrastrukturní projekty, nejen jaderné elektrárny. Vliv má finanční krize, omezování spotřeby, menší poptávka po elektřině...

KDO POZNÁ, ODKUD JE ELEKTŘINA?

OTÁZKA: Pokud jde o problémy jaderného průmyslu, jednomu velkému čelíte i doma, ve Spojených státech. Je jím těžba břidličného plynu. Jak velkou konkurenci pro vás představuje?

V USA nyní budujeme čtyři nové reaktory a výhledově jich má být dalších dvanáct. Pravdou je, že se tyto projekty opožďují a jedním z důvodů je i břidličný plyn. Břidličný plyn považuji ale jen za dočasný fenomén, jeho budoucnost vidím tak na patnáct let. Jaderné elektrárny mají životnost až šedesát let. Pro některé investory je nynější dostatek plynu argumentem, proč zatím nepřemýšlet o financování jaderných elek-tráren. To ale určitě neznamená, že by břidličný plyn jádro nahradil.

OTÁZKA: Ochránci životního prostředí jádro vnímají spíše nepřátelsky. Na druhé straně jaderný průmysl považuje obnovitelné zdroje za svého přirozeného a žádaného partnera. Není v tom rozpor?

Rozpor v tom není. Pro jaderný prů-mysl jsou obnovitelné zdroje ideálním doplňkem. Elektřinu produkují, když svítí slunce, když je příliv, když fouká vítr. Nemohou tedy zaručit stabilní produkci. Jenže vy potřebujete mít dodávky jisté 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jádro tohle zaručí, je spolehlivé a podobně jako obnovitelné zdroje neprodukuje žádné skleníkové plyny.

OTÁZKA: Na tohle ale asi Německo slyšet nebude. Nebo myslíte, že je možné, že někdy v budoucnu své nynější rozhodnutí přehodnotí a vrátí se k jádru?

Na to se svých německých kolegů také ptám. Možná, že se k jádru vrátí. Ale obávám se, že odpovědi se naše generace nedočká. Ale jisté je, že jadernou energii budou přinejmenším dovážet. Dělají to dnes a budou to dělat i nadále.

OTÁZKA: V Česku ovšem zaznívají hlasy, že při plánování nových bloků Temelína vycházíme z mylných odhadů budoucí poptávky po elektřině. Protože - prý - země jako Německo nebo Rakousko budou dovoz elektřiny s jaderným původem bojkotovat...

Takové argumenty jsem také zaznamenal. Ale neexistuje žádný způsob, jak jasně odlišit, zda je ta či ona část dodávané elektřiny z jádra, z větru či slunce. České rozhodnutí investovat do jaderných elektráren je vedeno hlavně přesvědčením, že jádro je schopné v budoucnosti elektřinu produkovat levněji než jiné zdroje, a proto bude tak mnohem atraktivnější a žádanější na energetickém trhu. Jsme přesvědčeni, že tato kalkulace je správná. A to vycházíme ze současných cen a technologií. Věřím, že v budoucnu budou náklady ještě nižší a produkce ještě levnější.

ČESKO JAKO BRÁNA DO EVROPY

OTÁZKA: Jak je temelínský tendr, a vaše případné vítězství v něm, zásadní pro váš celosvětový byznys?

Nepochybně je velmi důležitý a má naši nejvyšší prioritu. Daří se nám v Asii, stavíme reaktory v Číně, nové reaktory vznikají i v USA, ale rádi bychom zopakovali to, co se nám v Evropě podařilo před třiceti lety - začít zde stavět nové generace reaktorů. Bylo by skvělé, kdybychom s tím začali právě tady, v České republice.

OTÁZKA: V Česku máte dva konkurenty, ruský Rosatom, respektive konsorcium MIR.1200, a francouzskou Arevu. Považujete jednoho z nich za hlavního rivala, nebo je máte zařazeny na stejné úrovni?

Nikdy nepodceňujeme své konkurenty. Na globálním trhu se utkáváme hlavně s Arevou. Zároveň víme, že ruské konsorcium tu má velmi silnou základnu, protože řada starších reaktorů v této části světa je právě ruské konstrukce.

OTÁZKA: Ptám se i proto, že mi z rozhovoru s vaším ruským kolegou vyplynulo, že za hlavního soka považuje Westinghouse. Mimo jiné argumentoval tím, že Česku nabízíte reaktor, který přitom ve Spojených státech sami neprovozujete...

Přiznám se, že takovému argumentu příliš nerozumím. Reaktor typu AP1000, který uvádíme pro ČEZ jako referenční, se nyní staví v Georgii a Jižní Karolíně...

OTÁZKA: Soutěž o Temelín je i soutěž v lobbingu, v public relations... Jaká je v tomto směru vaše strategie?

Neřekl bych, že máme nějakou lobbistickou strategii. Snažíme se jen zajistit to, aby byly těm, kteří ve věci rozhodují a budou rozhodovat, k dispozici úplné a korektní informace. Primárně jde o ČEZ, ale samozřejmě i o vládu jako hlavního akcionáře. Pokud jsou nějaká nedorozumění, chybné informace, snažíme se je uvádět na pravou míru. V tom máme i podporu americké vlády či velvyslance v Praze Normana Eisena.

OTÁZKA: Co považujete za svou hlavní konkurenční výhodu?

To je těžká otázka, protože si myslím, že jich máme hodně. Ale řekl bych, že tou hlavní výhodou je záruka, že náš projekt bude dokončen včas a za vysoutěženou sumu. Nabízíme plně licencované reaktory, které vylučují rizika zdražení z administrativních důvodů, nabízíme moderní zařízení, které obsahuje mnohem méně komponentů než konkurence a proto se mnohem jednodušeji staví i provozuje.

OTÁZKA: Zařadil byste mezi vaši výhodu, zejména vůči Rusům, i přesvědčení přinejmenším části českého politického spektra, že není správné prohlubovat už tak velkou závislost na ruských energetických zdrojích?

To není nic, co bychom mohli ovlivnit, takže se soustředíme na to, co zmůžeme svými vlastními silami. Tím je připravit nejlepší možnou nabídku.

OTÁZKA: Je mi jasné, že se zabýváte zejména byznysem. Přesto, nevnímáte tendr i geopolitickou optikou? Východ versus Západ?

Geopolitiku moc komentovat nemohu, i když jsem se jí v rámci studia historie trochu zabýval a osobně mne to téma zajímá. Co mohu říci, je, že tato soutěž je vedena naprosto profesionálně a transparentně a rozhodovat bude kvalita a jistota, že projekt bude dokončen včas a za uvedenou cenu.

BYZNYS PRO ČESKÉ FIRMY BUDE

OTÁZKA: Westinghouse byl v minulosti dodavatelem jaderného paliva pro Temelín. Ale byly tam nějaké problémy s kvalitou, a tak se ČEZ vrátil zpět k ruskému dodavateli. To nezní jako úplně nejlepší reference...

Myslím, že kolem tohoto tématu je stále ještě dost nedorozumění. Temelín 1 a 2, který je původně ruským zdrojem, jsme dokončovali my. A je pravda, že se poté objevily nějaké problémy s palivem. Ty ale nesouvisely s kvalitou. Bylo to poprvé, kdy jsme pracovali s reaktorem postaveným na ruských technologiích, což jistě není optimální. Proto se později ČEZ rozhodl vrátit k ruskému dodavateli paliva, který s tímto typem reaktoru zkušenosti měl. Reaktor, který nyní nabízíme, pracuje perfektně a jde o úplně něco jiného.

OTÁZKA: Vaše dokumentace k tendru má šest tisíc stran, pracovalo na ní přes čtyři sta expertů po dobu tří let. Kolik peněz jste už do tendru o Temelín investovali?

Nerad bych tu sumu zveřejňoval. Ale věřte, že je to opravdu hodně. Ale jde o investici postavenou na přesvědčení, že kritéria, která požaduje ČEZ, splňujeme, věříme, že uspějeme a že se tedy jedná o dobře vynaložené peníze.

OTÁZKA: Na výsledky tendru čeká i celý český průmysl. Víte už přesněji, jakou část zakázky by mohl získat?

Mohl bych říkat, že to bude 68,5 procenta nebo 71,3 procenta, ale pointa je někde jinde. Jde o to, že nabízíme maximální využití lokálních zdrojů za předpokladu zachování nejvyšší kvality a za odpovídající cenu. O kvalitě a schopnosti místních dodavatelů nepochybujeme a také ceny jsou atraktivní. Nemá cenu mluvit o konkrétních procentech, ale mohu vás ujistit, že většina prací na stavbě jaderné elektrárny půjde za lokálním byznysem.

OTÁZKA: Hodláte s českými firmami spolupracovat i v případě, že v tendru nevyhrajete?

Určitě ano. I kdybychom neuspěli, získáme zde kvalifikované dodavatele s vysokým standardem, kteří se mohou podílet na našich dalších globálních projektech, je jedno jestli v Indii, na Blízkém východě, v Číně nebo v USA.

OTÁZKA: Jedním z možných výsledků tendru ovšem může být, že vítězem nebude vyhlášen nikdo a stavět se nebude. Připouštíte si, že by tendr mohl takto dopadnout?

To si upřímně řečeno představit nedovedu. Tento scénář je myslitelný snad jen tehdy, pokud by žádný z uchazečů nebyl schopen splnit všechny požadavky. Ale jsem naprosto přesvědčen, že naše nabídka požadavky splňuje.

AUTOR: Robert Břešťan

Mike Kirst (47)

Kariéru začal jako legislativní poradce v americkém Kongresu.
Byl i ředitelem hospodářského výboru Parlamentního shromáždění NATO v Bruselu.
Pro Westinghouse pracuje od roku 1996. Mimo jiné působil na pozici viceprezidenta pro střední a východní Evropu.
Nyní je viceprezidentem pro komunikaci a strategii pro Evropu, Blízký východ a Afriku.