zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vodní doprava má budoucnost, je totiž levná

30.10.2012
Vodní cesty
Vodní doprava má budoucnost, je totiž levná

říká ředitel Státní plavební správy Jaromír Kalousek

Z oken svého úřadu v areálu pražského holešovického přístavu smutně sleduje, jak na místě nevyužívaných překladišť a jeřábů vyrostly činžáky s luxusními byty. Přesto je šéf Státní plavební správy Jaromír Kalousek ohledně lodní dopravy v Česku optimistický.

OTÁZKA: Proč na českých řekách není tak živo jako na řekách v západní Evropě?

Není to úplně tak, rekreační plavba se velmi rozvíjí. Třeba Baťovým kanálem u řeky Moravy loni proplulo 65 tisíc lidí. Dobře je na tom i Vltava pod Českými Budějovicemi, kde bylo v rámci splavňování vybudováno několik nových přístavišť. Mimořádně rušný lodní provoz vládne v Praze. Chybí však infrastruktura. Třeba mezi Prahou a Slapy jsou jen dvě místa k natankování paliva. Je ale pravda, že velmi výrazný ústup zaznamenala nákladní doprava.

OTÁZKA: Proč? Dá se to ještě někdy zvrátit?

Částečně za to může útlum stavebnictví a pokles exportu tradičních "lodních" komodit. Hlavně však chybějící jez v Děčíně. Kvůli často nízké hladině Labe trpí nákladní i osobní lodní doprava mezi Českem a Německem nespolehlivostí. Přitom je výrazně levnější a mohla by odlehčit přetíženým silnicím. Výstavba jezu by umožnila i velkým zahraničním kabinovým lodím plout častěji do Česka a vozit k nám turisty. Dnes se lodní společnosti bojí dát Prahu do svých jízdních řádů - lodě by tu mohly uvíznout i na několik měsíců.

OTÁZKA: Jenže jez znamená čtyřapůlmiliardovou investici. Dá se věřit v její smysluplnost, když nákladně vybudované terminály pro lodní přepravu uhlí ze severních Čech do Chvaletic skončily ve šrotu a když se oba pražské přístavy v Holešovicích i na Smíchově mění v obytné čtvrti?

Perspektivní je zejména Labe. Vždyť u jeho toku leží řada významných průmyslových podniků, jako je Lovochemie, Spolana Neratovice či Unipetrol v Kralupech. Ale i strojírenská skupina Vítkovice měla nedávno dodat do USA rozměrnou klikovou hřídel a byla domluvena doprava po vodě, jenže kvůli suchu muselo být použito letadlo. Také ČEZ zvažoval dopravu dřevěné štěpky po vodě, ovšem vhodných člunů je dnes u nás jen devatenáct, byť jich bývaly stovky. Na Vltavě by pak mohla mít nákladní plavba perspektivu v okolí Temelína, protože doprava technologií při jeho dostavbě má stát až osm miliard korun.

OTÁZKA: Zatímco výstavbu děčínského jezu blokuje odpor ekologů, na jihu Čech výrazně pokročilo splavňování Vltavy...

Ti, kdo to prosazují - exhejtman Jan Zahradník, českobudějovický primátor Juraj Thoma či hlubocký starosta Tomáš Jirsa - jsou vizionáři. Přemýšlejí jako v téhle zemi málokdo. Vždyť rekreační plavba na úseku mezi Českými Budějovicemi a orlickou přehradou přivede do regionu ročně až tři sta tisíc turistů. Investice do splavnění se vyplatí.

AUTOR: Jan Štětka

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
12
9. 2017
12.9.2017 - Seminář, školení
Praha, ČVÚT
INISOFT s.r.o.
12
9. 2017
12.9.2017 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
13
9. 2017
13.9.2017 - Seminář, školení
Olomouc, Vzdělávací centrum
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí