zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb.

05.11.2012
Ovzduší
Legislativa
Nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb.
Dne 1. září 2012 nabyl účinnosti dlouho připravovaný zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který zrušil zákon č. 86/2002 Sb. a jeho prováděcí právní předpisy.

V textu naleznete shrnutí hlavních změn, které s sebou přináší.

Nový zákon společně se svými prováděcími právními předpisy plně nahrazuje dosavadní legislativu v oblasti ochrany ovzduší. Upravuje pouze problematiku ochrany ovzduší, zatímco problematika nakládání s tzv. regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny, která byla součástí zákona č. 86/2002 Sb. je nyní upravena v samostatné právní úpravě - v zákoně č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, a v jeho prováděcím předpise.

Nový zákon v mnohém navazuje na zákon č. 86/2002 Sb., avšak některé dosavadní nástroje, které představovaly přílišnou zátěž na provozovatele nebo na orgány ochrany ovzduší se v něm již neobjevují. Hlavním cílem nového zákona je snížit úroveň znečištění, tam kde je kvalita ovzduší již špatná a udržet a nezhoršit ji tam, kde je dobrá. Zákon proto zavádí některé nové nástroje a reviduje nástroje stávající. Snahou nového zákona je individuální přístup ke zdrojům, v závislosti na tom, v jakém území se nacházejí, nebo do jakého území budou umisťovány.

Zákon transponuje evropskou právní úpravu - nově zejména směrnice č. 2010/75/EU, o průmyslových emisích (ve vztahu k velkým spalovacím zdrojům, v ostatních oblastech bude transpozice provedena novelou zákona o integrované prevenci) a směrnice č. 2008/50/ES, o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (nově upravené imisní limity pro částice PM2,5).

Níže jsou uvedeny hlavní změny, které s sebou nový zákon o ochraně ovzduší přináší. Tato témata budou podrobněji rozpracována v následujících příspěvcích.

Hlavní změny

1. Důležité části, které byly dříve obsažené v prováděcích předpisech k zákonu č. 86/2002 Sb., přesunuty přímo do zákona:

  • Imisní limity (Příloha č. 1)
  • Stanovení zón a aglomerací (Příloha č. 3)
  • Základní povinnosti v měření emisí(§ 6, Příloha č. 4)
    • Stanovena povinnost provozovatele zjišťovat emise u znečišťující látky, pro kterou má stanoven specifický emisní limit, emisní strop nebo technickou podmínku provozu.
    • Způsob zjišťování množství emitovaných látek: měřením (kontinuálním nebo jednorázovým) nebo výpočtem (pouze ve stanovených případech a na základě rozhodnutí krajského úřadu nebo ve specifických případech uvedených v prováděcím předpise).
    • Četnost jednorázového měření bude stanovena v prováděcím předpise, případy, kdy je stanovená povinnost provádět kontinuální měření, jsou v příloze č. 4 k zákonu.

2. Nové nástroje:

  • Nízkoemisní zóny pro města a obce
  • Kompenzační opatření
    • Obecně to znamená, že správní orgán nebude moci vydat kladné závazné stanovisko k umístění nového zdroje, pokud by došlo v daném místě k překročení některého z imisních limitů nebo pokud je tento imisní limit již překročen.
    • Nový zdroj bude možné povolit pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění (tzv. kompenzační opatření).
    • Kompenzační opatření bude budoucí provozovatel nového zdroje moci provést na stávajících zdrojích nebo i jiným způsobem zajišťujícím snížení úrovně znečištění.
    • Fakticky se jedná o zmírnění zákonné konstrukce nepřekročitelnosti imisního limitu.
    • Kompenzační opatření bude součástí závazných podmínek povolení nového zdroje a případně zdroje, na kterém se bude kompenzovat.
    • Zpřísnění emisních limitů a technických požadavků na provoz zdrojů vyjmenovaných v programu zlepšování kvality ovzduší
      • U zdrojů, u kterých bude při zpracování Programu zlepšování ovzduší identifikován významný příspěvek k překročení imisního limitu v daném místě, krajský úřad prověří povolení provozu.
      • Krajský úřad rozhodne o změně povolení, pokud zjistí, že to "umožní prokazatelně snížit úroveň znečištění bez vynaložení nepřiměřených nákladů ze strany provozovatele".
      • Flexibilita v přístupu ke zdrojům
        • Odklon od dosavadního způsobu kategorizace zdrojů - nově jsou vyjmenovány kategorie zdrojů v zákoně (Příloha č. 2).
        • Uplatnění kombinace emisních limitů a emisních stropů.

3. Revize některých nástrojů:

  • Programy zlepšování kvality ovzduší
    • Nově je bude zpracovávat Ministerstvo životního prostředí pro území zóny nebo aglomerace ve spolupráci s příslušnými kraji nebo obcemi.
    • Zrušení vazby "stavební řízení a povolení orgánu ochrany ovzduší"
      • Povolení provozu je podle nového zákona samostatným správním rozhodnutím bez vazby na řízení podle stavebního zákona, je možné jej také samostatně měnit.
      • Tato úprava se týká především nových zdrojů, které nepotřebují mít stavební povolení (a dříve tak nemusely mít povolení provozu od orgánů ochrany ovzduší), a změn na zdrojích, které nevyžadují změnu stavebního povolení.
      • Povinná revize povolení k provozu zdroje
        • Zákon upravuje změnu povolení v případě podstatné změny okolností (okolností vnějších - kvalita ovzduší, i změny na zdroji) rozhodných pro stanovení závazných podmínek provozu.

Autor: Mgr. Pavla Bejčová

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí