zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rdesno hadí kořen

08.12.2012
Příroda
Zdraví
Rdesno hadí kořen

Rdesno hadí kořen je tradiční léčivou bylinou.

"Má oddenek hadovitě zakroucený, dřevnatý a lodyhy přímé, 40 centimetrů vysoké, s vejčitými listy a konečné klasy růžových květů." Rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta) proslavil skutečně oddenek. Píše se o něm snad v každém starém bylináři a rostlinopise a právě jemu tato rostlina vděčí za své druhové jméno, protože latinský název bistorta v překladu znamená dvakrát stočený. V našich zemích lidem svým tvarem připomínal dokonce hadí tělo. V minulosti jej staří Řekové používali jako lék proti jedům a jeho podoba s hadím tělem mu potom navíc propůjčila onu magickou moc, jíž žlutohnědě barvící kořen léčil rány po uštknutí hady (ponejvíce zmijí). Tento kořen se doporučoval i proti molům.

Rdesno hadí kořen

V současnosti se rdesno hadí kořen využívá, díky vysokém obsahu tříslovin, především proti zánětům a průjmům. Účinné látky totiž ovlivňují nervový systém a zpomalují tak střevní peristaltiku (pohyby). Rdesno hadí kořen platí i za tzv adstringens (svíravou látku), která v místě účinku, například při drobném poranění, zahustí až srazí svrchní vrstvu bílkovin, sníží povrchní překrvení a zastaví tak krvácení.

Rdesno hadí kořen je vytrvalá bylina, která vyhledává vlhké prostředí. Nejčastěji roste ve velkém množství pohromadě na vlhkých, někdy rašelinných loukách, u potoků a stoupá z pahorkatin (v nížinách je poměrně vzácný) často až vysoko do hor na podmáčené kyselé subalpínské louky, kde snad nikdo nemůže přehlédnout bělorůžové "kartáčky" z květů na vytáhlých, místy i více než metr dlouhých nevětvených lodyhách. Rdesno hadí kořen kvete od června do srpna, ovšem vysoko v horách až do začátku října. To proto, že v drsném prostředí je vegetační období často posunuto, takže v červnu, kdy louky v podhůří ožijí veselými květy hadího kořene, bychom v horách kvetoucí rdesno zahlédli jen na teplých výslunných místech. Rdesno hadí kořen roste prakticky na celém světě: od Arktidy až po jižní Evropu, na Sibiři, v Himálaji i v Severní Americe. Mimochodem, světle růžové květy (vlastně květenství), kterým jsme v mládí říkali kartáčky, mají pětičetné okvětí a připomínají klas, ale protože jednotlivé kvítky těsně nepřisedají k hlavnímu stonku, jde vlastně o klasovitý hrozen.

Lodyha hadího kořene nese dvojí listy: přízemní jsou kopinaté a řapíkaté, zatímco horní lodyžní lístky jsou srdčité a zúžené v křídlatý řapík. K lodyze přirůstají tzv. botkou (vědecky se nazývá ochrea), která vzniká srůstem palistů a objímá lodyhu v místě přisedání řapíků. Připomíná válcovitý blanitý útvar, jakousi rourku. Palisty jsou vlastně boční výrůstky spodní části listu a mohou mít různý tvar i zbarvení: jsou volné, srostlé s řapíkem nebo i navzájem a pak tvoří naši zmíněnou botku.

Rdesno hadí kořen je známá medonosná rostlina. Drobné kvítky, z nichž vyčnívá osm tyčinek nesoucích pyl, jsou plné sladkého nektaru a lákají hmyz. Semeník se po oplození vyvíjí v plod, jímž je drobná oříškovitá nažka.

Botanici rdesno hadí kořen řadí do čeledi rdesnovitých. Vlastní rod rdesno - Polygonum - je velmi rozsáhlý. Na světě je totiž známo kolem sto padesáti druhů, z nichž u nás roste asi deset. Proto byl také dříve rod rdesno někdy rozdělován na několik samostatných rodů. Například byl popsán hadí kořen větší, což je dnes synonymum pro naše rdesno hadí kořen, a hadí kořen živorodý, který podle některých příruček roste na skalách a sutích v Karpatech.

K našim nejznámějším rdesnům patří vedle hadího kořene i truskavec, vrabčí jazyk, oupor, praščák, křupavka ... neboli léčivý plevel rdesno ptačí, o kterém již Galenos napsal, že je jedním z hlavních prostředků proti všelikým zánětům a horkostem na játrech, žaludku a ledvinách. "Ptačí" se toto rdesno jmenuje patrně proto, že jeho semena vyhledávají ptáci jako oblíbenou pochoutku. Pokud chodíte v létě k rybníkům, budete asi znát i rdesno obojživelné. Jak napovídá název, roste na suchu i ve vodě. Je-li na suchu, má vystoupavé lodyhy a přímé listy s krátkými řapíky. Nejčastěji ovšem zakořeňuje v bahně rybníků, kde lodyhy dosahují až tří metrů. Listy potom volně vzplývají na hladině a nad vodu se vynořují pouze květy, které zdobí poklidnou vodní hladinu.

Foto na: http://botanika.wendys.cz/kytky/foto.php?344:3

ZDROJ: http://oko.yin.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí