Ad koloběh ponožek

Ponožky dělím do tří skupin - krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Ty první se kupují po pěti až deseti kusech za neuvěřitelně nízkou cenu, abyste doma hned po jejich prvním vyzkoušení konstatovali, že: 1) jsou příšerně umělé a tudíž se v nich budou potit nohy, 2) obvod jejich horního okraje je podstatně menší než obvod vaší nohy nad kotníkem i v tom nejužším místě a 3) je jich prostě moc stejných najednou. Jejich osud je takový, že je nějakou dobu z útrpnosti a šetrnosti nosíte, ale pak přijde okamžik, kdy je v náhlém pohnutí mysli všechny a) darujete jinému členu rodiny, b) vyhodíte (v případě úplné absence přemýšlení o dopadu nadbytečné výroby na životní prostředí) nebo c) s pocitem krásy svého ducha velkoryse věnujete na charitu.

Ty druhé, střednědobé ponožky, postrádají výše jmenované negativní vlastnosti a v podstatě jste s nimi spokojeni, jenže ony vás nečekaně opustí dříve, než je stačíte unosit. Prostě se prošoupou, rozpárají či jinak znehodnotí takovým způsobem, že nestojí za to je spravovat. Ještě jeden rozdíl je odlišuje od těch prvních - jejich pořizovací cena je podstatně vyšší. Pořídili jste si je s vědomím, že nejste tak bohatí, abyste si mohli kupovat levné věci a můžete si přece dovolit nekupovat jen ten nejlevnější šunt.

Poslední skupinou jsou ponožky tzv. trvanlivé, u kterých pořizovací cena není důležitá, protože tyto přetrvávají dlouhá léta ve vašich věcech a můžete se na ně vždy spolehnout. S největší pravděpodobností vás doprovázejí téměř od dob, kdy vám přestala růst noha, což v případě dnešní střední generace znamená, že byly zakoupeny ještě za minulého režimu (totáče) a tudíž jejich cena je s dnešními cenami zcela neporovnatelná. Tyto ponožky jsou jednou z mála životních jistot, které máte - pokud nejsou zrovna v procesu praní, oddaně na vás čekají v šuplíku, a co je hlavní - vy je poznáte spolehlivě od všech ponožek všech ostatních členů rodiny, protože za ta léta se už staly čímsi jako součástí vašeho ega. Jejich oblečením se stáváte sám(a) sebou a vaši rovnováhu nic nerozhodí. Až... jednoho dne, zcela nečekaně, ucítíte, že s ponožkami to není úplně v pořádku a něco se tam dole děje. Při bližším ohledání si všimnete mírně ztenčené vrstvy tkaniny nejčastěji na palci či na patě. To bude dobré, zašiju je a nic se neděje - utěšujete se a slibujete si, že hned večer, jak je sundáte z nohou, dáte je do prádla a potom vyprané zalátáte. Jenže do konce dne je z malé dírky díra tak velká, že zašívat by bylo jen sentimentální bláznovství.

Ponožky vás po dlouholetém spokojeném soužití ZRADILY a rozhodly se opustit koloběh své existence noha - bota - koš na prádlo - pračka - sušárna - šuplík - noha a odebrat se tam, kam ponožky odcházejí.
Budiž jim skládka lehká...

ZDROJ: www.pozitivni-noviny.cz