zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vlivy letecké dopravy na životní prostředí

08.01.2013
Doprava
Vlivy letecké dopravy na životní prostředí

Doprava má vícenásobné účinky na životní prostředí. Třeba si přitom uvědomit, že doprava ovlivňuje životní prostředí v podstatě dvojím způsobem:

- pozitivně tím, že účelným přemísťováním osob, surovin a zboží zajišťuje potřeby společnosti a výkon některých služeb i výrazně přispívá k růstu turistiky,
- negativně tím, že svou existencí tj. provozem a zařízeními jej poškozuje a znehodnocuje.

Tyto účinky mohou být dlouhodobé - podílejí se na spotřebě neobnovitelných přírodních zdrojů, nebo krátkodobé, které se projevují jako přímé důsledky na okolí a člověka. Mají charakter mnohonásobnosti a kumulatívnosti. Účinky některých emisí zůstávají omezeny na okolí jejich zdroje, kde jsou jejich největší koncentrace - mají tedy lokální charakter. Přitom lokalita může být někdy geograficky poměrně rozšířená (kyselý déšť a jeho negativní účinky na flóru, faunu a stavby). Účinky jiných škodlivin přesahují okolí svého zdroje a mohou mít dokonce globální charakter (skleníkový efekt, oteplování Země, stoupání mořské hladiny). Aktuální je i tvorba ozonu ve vzduchových vrstvách nízko nad zemí, způsobené emisemi organických sloučenin a oxidů dusíku, se škodlivým působením na člověka a zvířata.

Zatížení životního prostředí dopravní technikou - dopravními prostředky, dopravními cestami a jim potřebnou infrastrukturou - je charakteristické tím, že dochází:

- k spotřebě energie a surovin,
- k emitování plynů, hluku a chvění, vibrací i otřesů,
- k zabírání půdy zejména pro dopravní cesty, k nim patřící statickou dopravou (parkovací a odstavné plochy) a infrastrukturou,
- k dopravním nehodám a rizikům při přepravě nebezpečného nákladu,

Zdroje poškozování životního prostředí

Fosilní paliva - Uhlí, ropa a zemní plyn se staly nejběžnejšími zdroji energie. Jestliže však nemá dojít k nedozírným škodám na životním prostředí, musíme se v jejich spotřebě uskromnit a poohlédnout se po jiných možnostech. Možností by určitě bylo využití větrných, vodních, slunečních, jaderných, přílivových a dalších elektráren,

Odpady průmyslové výroby - Intenzivní průmyslová výroba klade velké nároky na spotřebu energie, především elektrické energie a různých druhů paliv. Výroba také produkuje řadu odpadních materiálů, jako zbytků surovin, obalů, vedlejších technologických produktů. Všechny tyto produkty musí být nějak zlikvidovány, dřív se běžně vypouštěli do vody, do vzduchu, do půdy. Geologové již dnes používají pojem "antropoidní sedimenty" jako druh horniny, která vznikne díky lidské činnosti,

Intenzivní zemědělství - Moderní zemědělské metody využívající ve velké míře chemikálie, začínají ukazovat i svou odvrácenou tvář: úbytek pitné vody i nezávadných potravin a vymírání mnoha druhů živočichů a rostlin. Intenzivní zemědělská výroba přinesla v minulém století využívání různých chemikálií, aby monokultury plodin na velkých rozlohách přinesly co největší výnosy a proto, že v monokultuře rostlina nebývá stejně odolná jako v přirozeném prostředí. Umělá hnojiva, herbicidy proti plevelům, fungicidy proti houbovým a plísňovým nákazám, insekticidy proti hmyzím škůdcům a desikanty, které se občas používají při sklizni semen. Zahubí se jimi rostlina a semena se snáze sklidí běžnou technologií. Také zemědělská technika se zvětšuje, je stále těžší a udusává ornici. Důsledkem je další zvýšené hnojení.

Znečištění moří - Odpady a jedovaté látky, které lidé vypouštějí do moře, představují smrtelné nebezpečí pro mořské živočichy i rostliny a jejich důsledky se zákonitě obracejí i proti naší civilizaci. Např. znečištění ropou není výjimečný jev. Dochází k němu každodenně, a tak jsou určité úseky pobřeží a moří neustále zamořené.

Narušování ozónové vrstvy - Narušování ozónové vrstvy patří mezi problémy zasahující celou planetu. V souvislosti s prouděním vzduchu se však projevuje v různých částech světa a s odlišnou silou. Jako část slunečního záření, jemuž je Země vystavena, proudí ze Slunce též ultrafialové záření. Je to záření, jehož kratší vlnové délky jsou pro život nebezpečné. Toto záření dopadá na svrchní vrstvy atmosféry. Některé látky, které jsou produkovány v přirozených procesech, ale zejména řada látek, které vyrábí člověk, se postupně dostávají do vyšších vrstev atmosféry - do stratosféry - a mají tu vlastnost, že rozkládají ozón. Jejich nebezpečí tkví právě v tom, že ve ztenčené vrstvě ozónu je zachyceno méně ultrafialového záření, které pak může pronikat na zemský povrch. Vysoké dávky UV záření tlumí fotosyntézu, mohou poškozovat citlivé buňky sítnice oka, zvyšují riziko rakoviny kůže apod.

Více čtěte na:http://projekt150.ha-vel.cz/node/119

ZDROJ:http://projekt150.ha-vel.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
EKONOX s.r.o.
9
1. 2018
9.1.2018 - Seminář, školení
v Pardubicích
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí