Severské státy se vynořují z moře, přináší to více půdy i nákladů

S opačným jevem než Manhattan nebo ostrovy v Tichomoří, ohrožované stoupající hladinou světových oceánů, se potýká Švédsko a další severské státy. Pevnina, na níž se nachází, totiž stoupá. Moře tak ustupuje a některé oblasti, které dřív ležely na pobřeží, se teď nachází ve vnitrozemí, napsal dnes britský web independent.co.uk.
Vzestup půdy je součástí geologického jevu, který se děje od konce doby ledové, kdy se ohromné množství ledu posunulo z oblastí v okolí Severního polárního kruhu.

Vzestup půdních mas činí skoro centimetr ročně. Finsko tak na rozloze získává skoro sedm kilometrů čtverečných za rok. Na jednom místě ve Švédsku pobřeží od konce doby ledové před asi 10.000 lety stouplo o 300 metrů. V rovinaté oblasti kolem švédského města Lulea se z vody vynořila velká území. Některá původně pobřežní města, která se kvůli tomu postupně ocitla ve vnitrozemí, tak unikají před hrozbou v podobě vyšší hladiny moře.

Pro jiná místa ale tento jev znamená problémy. Například přístavu v Lulee hrozí, že bude příliš mělký. Město ho chce do osmi let prohloubit, aby byl dál přístupný i pro větší lodě. Projekt vyjde na 1,6 miliardy švédských korun (asi 4,7 miliardy korun).

Podle Davida Vaughana z výzkumného střediska pro průzkum oblasti Antarktidy British Antarctic Survey by mohla v důsledku tání ledu a tedy menší gravitační síly ledové masy klesnout i hladina moře u Grónska. Také Skandinávie se bude dál vynořovat. Naopak největší vzestup vodní hladiny se podle řady studií očekává v rovníkové části Tichomoří, tvrdí Vaughan.