Jak předejít fiasku s eurofondy

Po tom, co vláda nedávno zúžila počet operačních programů pro využití eurofondů na období 2014-20, bude teď jejím hlavním úkolem přesvědčit Evropskou komisi, že nezopakujeme ostudné korupčně-klientelistické fiasko při dosavadním využívání evropských financí. Ale nejen to. Jde také o to, aby peníze byly využity co nejpřínosněji.

Evropská komise ve své pozici k vyjednávání, kterou představila 22. listopadu v Praze, upozorňuje, že plýtvání přírodními zdroji energie, surovin a vody brzdí český ekonomický růst a zaměstnanost. Problémová je podle ní například vysoká energetická náročnost českých budov. V nich lze přitom ušetřit až 60 % energie, kterou spotřebovávají na vytápění a provoz. Poptávka po dotacích či půjčkách na tato opatření je stálá a vysoká, ale v současném programovacím období byly peníze na energetické renovace škol nebo nemocnic beznadějně vyčerpány již dva roky před koncem. Navzdory nízké částce, která tvořila jen 1,6 % z celkové sumy evropských fondů pro ČR, se podařilo výrazně snížit spotřebu energie v patnácti stovkách veřejných budov. Bohužel ale ani nový vládní návrh nepočítá s příliš vysokou sumu.

Je třeba vytvořit systematický, masivní program podpory energetických renovací budov a využití obnovitelných zdrojů na vytápění. V době rostoucích nákladů na energie musí být energetická efektivita prioritou operačních programů. Česko má v této oblasti bohaté zkušenosti. A kromě toho, analýza respektovaného ekonoma Miroslava Zámečníka dokládá, že financování energetických renovací budov je nejvhodnějším nástrojem na podporu růstu hospodářství a zlepšování zaměstnanosti.

Ohromné ztráty energie, další devastující těžba hnědého uhlí nebo drahá a nebezpečná závislost na plynu z Ruska ohrožují naši energetickou bezpečnost. Vládní materiál přitom málo akcentuje i další příležitost oslabení těchto rizik: podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Existuje přitom řada řešení, pro která by byly eurofondy vhodné - solární ohřev teplé vody na budovách, místní využívání biomasy od zemědělců nebo obecní zdroje elektřiny.

Ani u komunálních odpadů nenavrhuje vláda nejefektivnější způsob hospodaření. Až příliš je patrná snaha o masivní investice do nových spaloven. Podle nedávno zveřejněné představy ministerstva životního prostředí má být do roku 2022 postaveno nejméně čtrnáct spaloven v ceně 65 miliard korun. I pokud by se jen pár z nich mělo spolufinancovat z evropských fondů, bezpečně spolykají téměř všechny prostředky, které nám EU bude moci na nakládání s odpady poskytnout.

Jak Evropská unie, tak i naše legislativa navíc preferují v první řadě prevenci, opakované použití a recyklaci odpadu. Teprve po vyčerpání tohoto šetrného potenciálu mohou přijít na řadu spalovny a skládky. Při špatném nastavení priorit se může stát, že si Česká republika v případě řešení problematiky odpadů na evropské peníze ani nesáhne.

Česko má - možná již naposledy - šanci využít v letech 2014-20 evropské fondy k vybudování chytré a úsporné ekonomiky. Nemělo by proto promrhat evropské stamiliardy na projekty, jež naši společnost civilizačně neposunou dál.

AUTOR: Pavel Přibyl
Autor je vedoucím programu Veřejné finance a životní prostředí Hnutí Duha.