V Jiřetíně se propadla zem, zřejmě do starého povrchového dolu

V Horním Jiřetíně na Mostecku se dnes propadla zem nad starou důlní chodbou. Vznikl kráter o průměru šest metrů a hloubce asi osm metrů, který zasáhl dva pozemky. Domy jsou v pořádku, nikdo se nezranil. Horní Jiřetín stojí nad několika starými hlubinnými doly a v téže lokalitě byly zaznamenány menší poklesy půdy, ale nikdy takový propad. Domy v centru městečka jsou ale na stabilním podloží, řekl ČTK místostarosta Vladimír Buřt (Strana zelených). Podle Státní báňské správy se podobných propadů v Česku uděje zpravidla do pěti ročně.

Podle místních se zem začala propadat zhruba ve 3:00. "Tak nám to popisovala sousedka, která to má hned u baráku," řekl ČTK jeden z místních, kterého majitelka pozemku vzápětí vzbudila. "Urgovali jsme hasiče, ale prý s tím nic dělat nemohou, takže se to jen opáskovalo. Pak sem přijel starosta a lidé zřejmě od Czech Coal," dodal. Czech Coal provozuje nedaleký povrchový důl a poslední zbývající hlubinný důl v okolí, spojitost se současným dolováním ale nikdo ze zúčastněných nehledá.

Kráter se podle svědka už nepropadá, i když se rozšiřuje, jak opadávají okraje. Obsah kráteru se odhaduje na zhruba 150 metrů krychlových a až se stabilizuje, bude potřeba ho zavézt kamením. Podle Státní báňské správy se v Česku stává maximálně pět srovnatelných propadů ročně. Vloni v létě se například propadla část ulice v Kutné hoře, průměr kráteru byl tehdy stejný, hloubka poloviční. "Příčina těch propadů je vždy skoro stejná. Povolí většinou dřevěná výztuž důlního díla, nadloží se začne namáhat a může dojít k propadu," řekl ČTK mluvčí báňské správy Bohuslav Machek.

Zem se podle starosty Branka Glavici propadla do jedné z chodeb dolu Glück Auf (Zdař Bůh). Důl byl založen v roce 1871. "Ta chodba se jmenovala Saxonia. Zřejmě to pochází z první republiky," řekl. Událost ho překvapila. Podobné lokální propady se děly v minulosti častěji v okolí Ostravy, na severozápadě Čech ale dochází spíš jen k menším poklesům. "Nevím o ničem podobném. Je to první případ minimálně za těch deset let, co jsem ve funkci," dodal Glavica.

Známá je ale katastrofa z roku 1895, kdy se po vydatných deštích ve starém Mostě propadla půda pod desítkami domů. Bez střechy nad hlavou tehdy bylo asi 2500 lidí. "V Jiřetíně se nic takového nestalo, co žiju a pamatuju," řekl místostarosta Buřt. Není to prý ale úplně nečekané.

"V téhle části byla výstavba domů historicky nedoporučena. Většinou se to dodržovalo, v posledních letech se tam ale nějaké stejně postavily. Jinde v Jiřetíně jsou domy stabilní a nepoddolované," řekl Buřt, vzděláním stavební inženýr. Další sesuv v poddolované lokalitě je podle něj možný. "Určitě není vyloučené, že by se to mohlo ještě opakovat. Celá tahle oblast je de facto na podhorských sutích a teď šlo z hor opravdu hodně vody," dodal.

Městečko má kolem 2100 obyvatel a známé je hlavně kvůli sporům o pokračování povrchové těžby uhlí z nedalekého dolu ČSA, který provozuje Czech Coal. Obec chrání před další těžbou hlavně územní limity z roku 1991, těžaři a část politiků ale stále usilují o jejich zrušení. Kvůli povrchové těžbě v okolí Litvínova čas od času ujíždí i svahy Krušných hor. V lednu 2011 se například u zámku Jezeří posunula plocha 200 krát 500 metrů, která sjela o 30 centimetrů níž. Sanaci svahů platí stát.

Jan Beráne