zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Úspěšná těžba břidlicového plynu v Polsku může inspirovat i Česko

09.01.2013
Energie
Geologie
Úspěšná těžba břidlicového plynu v Polsku může inspirovat i Česko

Česká republika, podobně jako další země střední Evropy bedlivě čeká na výstupy těžby břidlicového plynu v sousedním Polsku. To má v Evropě až největší zásoby této suroviny. Je to navíc i jedna z mála zemí, kde stát její těžbu podporuje. "Pokud se v Polsku projeví, že se těžba břidlicového plynu vyplatí, pokud se tam těžba rozvine a bude mít dobré výsledky, tak by země mohla vyslat signál pro následování i pro další státy včetně Česka," uvedl v rozhovoru pro HN Jiří Gavor z firmy ENA, zaměřující se na analýzy energetického sektoru.

Břidlicový plyn je podle Gavora fenoménem, který Česko ovlivňuje už nyní, protože díky jeho těžbě klesají ceny plynu na evropských trzích. "Podle mého názoru se environmentální hrozby spojené s těžbou přeceňují," dodal.

OTÁZKA: HN: Jaké změny se rýsují v oblasti energetiky v České republice do roku 2030?

Základním dokumentem pro Českou republiku je aktualizovaná státní energetická koncepce, která prošla vládou. Nicméně, není ještě oficiálně platná, protože se ještě čeká posouzení dopadů na životní prostředí.

Všeobecně se ale čeká, že zmíněný dokument bude nakonec schválen. Byl napsán ministerstvem průmyslu a obchodu po mnoha a mnoha letech návrhů, které vždycky padly. Poslední platná státní energetická koncepce přitom pochází z roku 2004, takže je opravdu načase, aby aktualizovaný dokument vznikl. Časový horizont koncepce je do roku 2040.

Pokud se podíváme na strukturu zdrojů, tak základem státní energetické koncepce je posílení jaderné energetiky.

V aktualizované koncepci se uvažuje, že bude dostavěn Temelín, to znamená dva bloky o výkonu zhruba dvakrát 1200 megawattů. Dostavba by měla být realizována do roku 2025. Jsem ale hluboce přesvědčen, že bez státní garance, například formou garantované výkupní ceny, se plánované jaderné bloky nepostaví a aktualizovaná koncepce by v tomto směru zůstala nenaplněna.

OTÁZKA: HN: Vzroste v budoucnu závislost ČR na dovozu energie ze zahraničí?

Ano, počítá se s tím. U zemního plynu se počítá s mírným nárůstem ve struktuře primárních zdrojů. A to ze stávajících 18 procent na 20 až 25 procent. Jaderné palivo jako takové se pak stoprocentně dováží.

Na druhou stranu, co se týká spotřeby kapalných paliv, jako je například ropa, tak tam se očekává stagnace až mírný pokles. Současně se počítá i s výrazným poklesem spotřeby tuzemského paliva, tedy především černého a hnědého uhlí. Dovozní závislost České republiky bude tedy v budoucnu růst.

OTÁZKA: HN: Jaké kroky by měla podniknout Evropa, aby snížila svoji závislost na dovozu energie?

Evropa jako celek nyní prosazuje klíčový směr a tím je rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Jak se ale ukazuje, tak naráží na ekonomické bariéry, což se zobrazilo i ve státní energetické koncepci Česka.

Naší základní filozofií je, že splníme pouze požadované cíle, které jsme si stanovili v rámci jednání s EU, ale nic nad tím, protože už teď nás to silně ekonomicky zatěžuje.

Evropa má přitom daleko ambicióznější cíle, zejména pak Německo. Jeho řešení bude ale drahé. Vše tak záleží na vývoji technologií.

Na druhou stranu, Evropa i Česká republika se shodují v pohledu na úsporu energií. To je nejefektivnější cesta. Co se tedy týká obnovitelných zdrojů, je postoj České republiky mnohem rezervovanější, v oblasti úspor je ale s Evropou zajedno.

OTÁZKA: HN: Jaké jsou vyhlídky těžby břidlicového plynu v ČR a v Evropě?

Břidlicový plyn je fenomén, který nás už nyní ovlivňuje, protože díky němu klesají ceny plynu na evropských trzích. Je to i fenomén, který se naprosto komerčně prosadil v Americe, jak ve Spojených státech, tak i v Kanadě. Evropa jde v tomto případě bohužel záhadným směrem a bojí se dopadů na životní prostředí. Podle mého názoru se ale environmentální hrozby spojené s těžbou přeceňují. Dokládá to i praxe na americkém kontinentu.

V Evropě je ale prostředí komplikovanější, hůře se například přesvědčuje obyvatelstvo. Příkladem je i vývoj v České republice: je tu zhruba dvouleté moratorium na těžbu.

Celá střední Evropa tedy teď čeká na výstup těžby břidlicového plynu v Polsku. To je jedna z mála zemí, kde se těžba břidlicového plynu na státní úrovni podporuje. Pokud se v Polsku projeví, že se těžba břidlicového plynu vyplatí, pokud se tam těžba rozvine a bude mít dobré výsledky, tak by země mohla vyslat signál pro následování i pro další státy včetně České republiky.

Jsem pevně přesvědčen, že bez státní garance se plánované jaderné bloky Temelína nepostaví.
JIŘÍ GAVOR
partner ENA

AUTOR: Simone Radačičová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
26
11. 2019
26.11.2019 - Přednáška, diskuse
Barokní sál Lidového domu, Praha 1
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
6
12. 2019
6.12.2019 - Seminář, školení
Ostrava - Kunčičky, Severomoravský vzdělávací institut
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí