USA vzkřísily svoji energetiku a budou vyvážet ropu i plyn

Není to tak dávno, kdy Spojené státy americké čelily "neodvratnému" poklesu v těžbě ropy a zemního plynu a jejich závislost na dovozu energie stoupala. Ale nyní je všechno jinak. Geologové tam objevili rozsáhlá naleziště břidličného plynu. Stoupá také produkce ropy, takže USA mají velkou šanci, že se během 15-20 let stanou čistým vývozcem energie.

Očekávaný vývoj v USA, které v současné době zabezpečují dovozem zhruba pětinu spotřeby energie, je v příkrém kontrastu se scénářem pro ostatní průmyslově vyspělé země. Jejich závislost na dovozu energie se totiž ještě více prohloubí. K uvedenému závěru dospívá Mezinárodní agentura pro energii v dlouhodobém výhledu pro globální energetiku.

Plyn z břidlic prospěje i dolaru

Spojené státy rychle zvyšují především produkci břidličného plynu, která nyní podle washingtonského ministerstva energetiky dosahuje 6,8 milionu barelů denně (v přepočtu na ropu). Společnosti jako ExxonMobil, Chesapeake Energy a další se pomocí hydraulického štěpení zakously do dříve nepřístupných zásob paliva. Nejvíce břidličného plynu se takto těží ve státech Severní Dakota, Texas, Pensylvánie a Ohio.

"Produkce břidličného plynu v USA výrazně stoupla. Nahoru dále půjde také těžba ropy, což přispěje ke zlepšení platební bilance a také částečně podpoří kurz amerického dolaru," komentuje pro agenturu Bloomberg Kamakshya Trivedi z londýnské pobočky Goldman Sachs.

Zvyšující se produkce energie Spojeným státům umožní nabídnout ji na světovém trhu. Tím se oslabí vyjednávací síla ropného kartelu OPEC, uvádí poslední zpráva Národní zpravodajské rady (NIC). Podle ní by mohla americká produkce ropy stoupnout ze současných zhruba devíti milionů barelů denně až na 15 milionů barelů v roce 2020.

"Je vysoce pravděpodobné, že USA, které objevily rozsáhlá naleziště paliv, se v té době skutečně stanou významným vývozcem energie. Pro dolar to bude pozitivní," míní Steven Englander z newyorské Citigroup.

Impulz pro ekonomiku i obavy

Expandující energetika v USA povzbuzuje tamní ekonomickou aktivitu, včetně zaměstnanosti. Ale těžba pomocí hydraulického krakování současně vyvolává obavy veřejnosti z možné kontaminace podzemních vod nebezpečnými chemikáliemi i ze znečišťování ovzduší. Podle průzkumu agentury Bloomberg z počátku loňského prosince (National Poll) si zhruba dvě třetiny Američanů přejí přísnější regulaci této těžby.

Ale američtí výrobci chemikálií, průmyslových hnojiv či oceli nedají na těžbu plynu z nekonvenčních zdrojů dopustit. Levný plyn z břidlic přiměl k výstavbě nových kapacit například petrochemický koncern Chevron Phillips Chemical nebo Dow Chemical. Novou chemičku chce v USA postavit také japonská Mitsubishi Chemical Holding. Na projekt podle listu Nikkei vyčlení až 710 milionů dolarů.

Silný vliv Číny a také Indie

I když nejdramatičtější změny nastávají v energetice USA, na globální trh s energií bude mít nadále největší vliv Čína. Zatímco v současné době poptává necelou pětinu veškeré energie vyrobené ve světě, v roce 2035 by to mělo být skoro třiadvacet procent.

Celosvětová poptávka po energii v období 2010-2035 podle prognózy IEA vzroste o 4,5 miliardy tun na zhruba 17,2 miliardy tun (v přepočtu na ropu). Čína, kde spotřeba stoupne zhruba o třetinu, "spolkne" z uvedeného absolutního přírůstku kolem 60 procent.

Velice hladová po energii bude také Indie, která loni v její spotřebě předstihla Rusko a zařadila se v globálním žebříčku na třetí místo (za druhou Čínu a vedoucí USA). Prognostici v Indii čekají zdvojnásobení poptávky po energii. Druhá nejlidnatější země světa bude svůj energetický mix nadále opírat o uhlí, jehož podíl by se měl nadále pohybovat kolem 43 procent, uvádí IEA.

Obnovitelné zdroje na výsluní

Obě nejlidnatější ekonomiky světa v diverzifikaci svých energetických zdrojů sázejí jak na plyn, tak na jadernou energii. S rozsáhlou výstavbou jaderných elektráren kromě Číny a Indie ještě počítají J. Korea a Rusko.

Souhrnný instalovaný výkon jaderných elektráren ve světě stoupne v období 2010-2030 skoro o 200 tisíc megawattů na 580 tisíc megawattů. Ale jejich podíl na světové výrobě elektřiny by se neměl ani v dlouhodobém výhledu příliš změnit a bude se pohybovat stejně jako v současné době kolem 12 procent.

Globální poptávka po elektřině poroste do roku 2035 přibližně dvakrát rychleji než celková poptávka po energii. Vzhledem k nejistým vyhlídkám jaderné energetiky (hlavně ve vyspělých zemích) bude proto hodně záležet na rozvoji obnovitelných zdrojů. Jejich podíl na produkci elektřiny stoupne z pětiny skoro na třetinu. Vodní, solární, větrné a další obnovitelné zdroje se již v roce 2015 stanou druhé nejdůležitější pro výrobu elektřiny (hned po uhlí).

Na jak dlouho vystačí zásoby paliv?

Uhlí: 1004 miliard tun

Zásoby těžitelné podle současných ekonomických kritérií vystačí na 132 let (podle objemu těžby v roce 2011).

Zemní plyn: 232 bilionů m3

Do roku 2035, kam až sahá poslední prognóza, si lidstvo nemusí dělat starosti. Problém je spíše v tom, že skoro polovinu současných zásob kontrolují tři země (Rusko, Írán a Katar).

Ropa: 1694 miliard barelů

Současné geologicky ověřené zásoby vystačí na 55 let (pokud se bude těžit jako v roce 2011). Kartel OPEC kontroluje 71 procent zásob.

O jaké palivo bude největší zájem?

O plyn, jehož spotřeba vzroste ze současných 3,4 bilionu m3 na zhruba pět bilionů m3 v roce 2035. V průměru bude stoupat o 1,6 procenta ročně.

Pozn.: Všechny údaje vycházejí z tzv. scénáře "nové politiky", který přihlíží k přijatým závazkům vlád např. ve snižování emisí nebo dotací. Jiný scénář vychází z toho, že se energetická politika vlád nezmění.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz