zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Proč nechtějí v Bavorsku zrušit národní park

13.01.2013
Chráněná území
Proč nechtějí v Bavorsku zrušit národní park

Přírodní vývoj lesů a ekonomika v NP Bavorský les a srovnání s NP Šumava
7. ledna 2013
Výsledky dvacetiletého výzkumu lesů ponechaných přírodnímu vývoji v NP Bavorský les dnes představil v Praze expert Dr. Marco Heurich. Zdůraznil, že mimořádné přírodní jevy, jako vichřice či rozmnožení kůrovce, jsou důležitou a prospěšnou fází vývoje horských lesů. Podle nejnovějšího sčítání vyrůstá dnes na plochách dříve napadených kůrovcem průměrně 4363 mladých stromků na hektar, což je až desetkrát více než v dospělém lese. Přírodní výběr zajistí, že přežijí ty nejodolnější z nich. I druhová a věková skladba nově vyrůstajících lesů je zde podle výzkumu mnohem bližší přírodním lesům než v hospodářsky využívaných lesích, které kůrovec napadl. Výzkumníci zjistili návrat mnoha druhů velmi vzácných živočichů, jako je například čáp černý, vydra nebo datlík tříprstý, kterým změna struktury lesa způsobená kůrovcem umožnila nový život. [1]
Totéž potvrdily i výsledky biomonitoringu na územích ponechaných přírodě na české straně. V oblastech původních horských smrčin v nejvyšších polohách tu v lesích dříve napadených kůrovcem vyrůstá průměrně 6 663 mladých stromků (median 3 140 jedinců) vyšších než 10cm na hektar [2]. Pouze malá část z nich byla uměle vysazena.
Výsledky ekonomických studií zároveň ukázaly, že NP Bavorský les přináší regionu výrazně vyšší příjmy, než kdyby byly lesy běžně hospodářsky využívány. Při současných vysokých cenách dřeva představuje "ušlý zisk" z lesů ponechaných přírodě 5-10,8 milionů eur ročně. Ve srovnání s tím ovšem představuje přidaná hodnota z turismu vázaného na divokou přírodu 13,5 milionů eur za rok. Z výsledků sociologických průzkumů provedených mezi návštěvníky a srovnáním s okolními oblastmi vyplývá, že když by zde neexistoval národní park, přijelo by sem namísto 760 000 návštěvníků jen kolem 160 000. Zatímco peníze z turismu zůstávají na místě, zisky okolních státních lesů z prodeje dřeva plynou mimo region. Rovněž více než 2/3 vytěženého dřeva se zpracovávají pryč z oblasti. Lesní hospodaření postrádá na rozdíl od národního parku účinek regionálního multiplikačího efektu jako přídatného kapitálového vstupu. [3,4].
Dle dostupných studií mají i obce v NP Šumava průměrně dvojnásobné příjmy než obce na jeho hranici či za hranicí. [5]
Prof. Dr. Hubert Weiger, předseda BUND Naturschutz (německý Svaz ochrany přírody) řekl:
"Národní park Šumava a Národní park Bavorský les se ještě do doby zhruba před dvěma lety orientovaly na naplňování mezinárodně uznávaných standardů Světového svazu ochrany přírody (IUCN) pro národní parky, s hlavním posláním komplexní ochrany ekosystémů. K tomu bylo Českou republikou a Bavorskem v roce 1999 podepsáno memorandum o spolupráci obou národních parků, které bylo v roce 2005 doplněno. Česká strana se například zavázala ponechat do roku 2010 přírodě nejméně 30% rozlohy Národního parku Šumava. Ministři životního prostředí Drobil a Chalupa a také předseda vlády Petr Nečas bavorského premiéra Seehofera vícekrát ujistili, že vzájemně podepsaná memoranda hodlají respektovat. To ale nedodrželi. Na jaře 2010 se změnou vlády v Praze bohužel skončila na vládní úrovni i dobrá přeshraniční spolupráce v otázkách týkajících se národních parků Šumava a Bavorský les. Jednostranné odstoupení od obsahu uzavřených memorand má dalekosáhlé negativní důsledky i pro Národní park Bavorský les. Apelujeme důrazně na českou vládu, aby se při péči o národní park vrátila k dodržovaní mezinárodních pravidel i českých zákonů o ochraně přírody."
Dr. Marco Heurich, expert Správy NP Bavorský les zodpovědný za monitoring vývoje lesů, který má osobní zkušenosti ze sedmdesáti národních parků Evropy i celého světa řekl:
"Třicetileté sledování vývoje lesů ponechaných přírodě přineslo výsledky, které zcela změnily pohled na kůrovce - z obávaného škůdce se stal klíčový druh pro druhovou rozmanitost vysokohorských smrkových lesů. Přírodní zmlazení v oblastech, které dříve napadl kůrovec, se vyvíjí dobře. V průměru tu roste už 2158 mladých stromků vyšších než jeden metr na hektar, zatímco v roce 1991 to bylo průměrně 296 stromků na hektar. Pouze na 0,5% plochy zmlazení chybí. Díky kůrovci a polomům došlo k otevření korunového zápoje, zvýšení množství tlejícího dřeva a tím i k nárůstu počtu vzácných druhů".
Dr. Hans Bibelriether, zakladatel a dlouholetý bývalý ředitel NP Bavorský les, bývalý předseda evropské federace chráněných území Europarc, bývalý místopředseda evropské sekce Světové komise pro chráněná území (WCPA) při Světovém svazu ochrany přírody (IUCN) řekl:
"V Německu byl význam národních parků pro regionální rozvoj doložen i výzkumem. Díky národnímu parku se zachovalo, respektive vzniklo více pracovních míst, než v případě, že by pokračovalo hospodářské využívání lesa s těžbou dřeva. V obcích sousedících s původní starší částí Národního parku Bavorský les mezi Roklanem a Luzným, kde na více než 75% plochy vzniká nový, divoký, rozmanitější a druhově bohatější les, než jaký býval dřívější les hospodářský, stoupají počty návštěvníků. V obcích sousedících s později přičleněnou částí NP mezi Roklanem a Falkensteinem, kde jsou na velkých plochách nasazovány harvestory a hučí motorové pily, kde panuje hluk a lesní půda i mladý les jsou velkoplošně devastovány těžkou mechanizací, tam počty návštěvníků klesají. Hospodářsko - ekonomické ztráty jsou značné. Jen opravdové národní parky kategorie II. IUCN podporují ekonomický rozvoj regionu.
V Bavorském lese především lesníci, dřevozpracovatelské provozy a komunální politici proti skutečnému národnímu desítky let bojovali. Dnes obce od Mauthu po Spiegelau, sousedící se "starší" částí národního parku, plně stojí za "národním parkem lesní divočiny". Mluví o "svém" národním parku a mezitím už také vědí, co regionu přinesl ve smyslu ekonomicko-hospodářském".
Doc. Dr. Jakub Hruška, předseda Stínové vědecké rady NP Šumava řekl:
"Pečlivý monitoring bezzásahových území ukázal, že přirozená obnova horských smrčin je úžasná. Dříve prováděné umělé výsadby se ukázaly jako zbytečné vyhazování peněz. Příroda ukázala, že to dělá lépe a zadarmo. Výsadby jsou potřeba pouze v nižších polohách parku, kam je třeba dosázet buky a jedle, horské smrčiny ve vyšších polohách výsadby nepotřebují a měly by být ponechány přírodě."
Dr. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Divokou přírodu v Národním parku Šumava ohrožují plány ministra Tomáše Chalupy a ředitele parku Jiřího Mánka (oba ODS), kteří chtějí horskou krajiny otevřít developerům. Hodlají také těžařským společnostem umožnit kácení na tisících hektarů lesů, které byly dosud ponechány přírodě. Schválení Chalupova zákona a nového Plánu péče o NP Šumava ředitele Mánka by znamenalo zrušení skutečného národního parku na Šumavě. Světový svaz ochrany přírody nedávno varoval, že Šumava bude v tom případě vyřazena ze seznamu národních parků, který vede OSN [6]".
Kontakty:
Jaromír Bláha, program Lesy Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz
Karl Haberzettl, předseda Bund Naturschutz in Bayern, 0049 160 781 9190, info@bn-passau.de

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí